The Frame

Alex (David Carranza) krade náklady pro kartel a Samantha (Tiffany Mualem) pracuje jako záchranářka. Tito dva cizí lidé spolu jednoho dne začnou znenadání komunikovat prostřednictvím zařízení, které slouží k úplně jinému účelu... Ze začátku mi to celé přišlo jako ohromný nápad, ale v závěru to tam prostě nebylo. Hlavní hrdinové byli sympatičtí, ale film neplánuji v budoucnu zhlédnout podruhé. Možná to celé smysl dávalo a možná taky ne. (21.10.2017)

Celá teoretická fyzika se může jít bodnout, protože láááska nejenže přenáší hory, ale dokáže spojit i dva paralelní vesmíry... Trochu jsem se obával nějaké artově experimentální šílenosti pro menšinového diváka (respektive pro ještě menšinovějšího než jsem já) a dostal jsem prvotřídní surrealistickou scifárnu, jsem nadšen. První půle není nikterak složitá na chápání. Prolínání se dvou alternativních světů. Televizní seriály v prvním světě jsou realitou v tom druhém a naopak. Komunikace mezi oběma světy/realitami je možná jen skrze televizní obrazovku, symbolickou červí díru. Až potud skvělé. A v druhé půli ještě navíc k mé velké radosti děj trochu zlynchovatí, mazutovitá černá substance mi příjemně připomene tajemný černý olej z X-Files, některé záběry mi zase dají vzpomenout na Matrix nebo Inception, a to vše je okořeněno příjemnou hudbou, špetkou snesitelné romantiky, nebo nasraností na Pána Sudby... A ještě bonus navíc - v jedné ze dvou hlavních rolí účinkuje jedna moc sympatická a okatá chica... nebo snad Hebrejka?(Mualem) Každopádně výsledkem je bravurní pětihvězdový film a můj doposud nejpřekvapivější a nejsilnější filmový zážitek letošního roku! (03.03.2015)

Winanse zbožňuju od prvních minut jeho předchozího filmu Ink, který je vpravdě geniální pro mou osobu, mnohé věci zde jsou stejně kvalitní (a někdy i lepší), například neskutečně geniální kamera, která je tak dobrá, až jsem si v některých místech přál, ať postavy začnou vypouštět dialogy a nechají mluvit jen záběry, absolutorium si zaslouží i hudba (i když ničeho tak uhrančivého, jako rytmus raz, dva, tři, čtyři se tu nedočkáme). Jenže k tomu by se mnohem víc hodila snová a trochu mysteriozní atmosféra, ta se tu obtěžuje zjevit až na pár minut v závěru, službu medvěda brtníka tu totiž odvádí dost podivné zasazení do současnosti s postavami, které se navzájem neznají jako reálné osoby, nýbrž jako postavy ze seriálů. A to ze seriálů, na které bych nikdy nekoukal a jestliže je děj složen za A) příběhem jedné postavy, za B) příběhem druhé postavy a za C) příběhem společným, je pro film vlastně obrovským uznáním, že je dobrý, když jsou dějové linie A a B tak přihlouplé, špatným způsobem naivní a všeobecně docela nezajímavé (i když třeba kolega Madsbender to považuje za jasný záměr a důkaz tvůrčích kvalit). Je to velmi povedené, ale bohužel se potřebná atmosféra dostaví až v samém závěru dvouhodinové stopáže. Vesmírná vydra s chapadly se bohužel nedostaví vůbec. (07.05.2015)

Režisér si pohrává s divákovou důvěrou v příběh, kdy se jedním dechem (vysmívá?) kritizuje hollywoodský pohled na životy lidi a i poptávku ze strany gauče moderního konzumenta. Scénář spojující dva světy - nereálný jakožto seriál a reálný jakožto pohled diváka se svým životem se otáčí jako mince ve vzduchu. A nejde o to, kdo má reálný příběh, ale o to, kdo to řídí - jakýsi tvůrce osudu; ďábel místy nad Bohem/Tvůrcem? "And the writer would not write him, and if the writer were to trap him in this house the devil would tear the house down." (08.07.2017)

Je to hrozně nekoncepční, nejednotný a tím pádem zmatený. Buď to mělo mít ráz první cca poloviny filmu, nebo té druhé, mysteriózní části. Bohužel je to nějak divně naroubovaný a podle mě i zbytečně dlouhý. Kdyby chybělo prvních 30min, vůbec ničemu by to nevadilo. A právě kvůli tomu dávám nižší hodnocení, protože jako celek se mně to nelíbilo, byly tam dobrý a zajímavý nápady, ale pořád jsou to jen fragmenty. (14.09.2015)