Gemma Bovery

Výborná variace na slavný Flaubertův román s roztomile fanatickým posmutnělým knihomolem Luchinim a krásně vypointovaným závěrem, který mění vcelku očekávánou kostru celého filmu. Gemma se tváří patřičně nepřístupně a tupě, (ale zároveň überhot), a vůbec postavy jsou tak úžasně láskyplně karikované, tak jak to společně se skvělým hudby a příjemné barevné palety dokážou jen Francouzi. Jako oddychovku rozhodně doporučuju. (30.01.2015)

Zhlédnuto bezprostředně po (druhém) dočtení stejnojmenné komiksové předlohy Posy Simmondsová. Zatímco komiks hodnotím jako vrcholně zábavné dílko, které nápaditým způsobem navazuje na Flaubertovu literární klasiku a kreativně ji aktualizuje pro nové tisicíletí, film kvalit předlohy nedosahuje. Přitom se jí drží vcelku věrně: ve filmu je zachycena většina z knižního děje a vypuštěny byly pouze některé detaily, především ty ze začátku příběhu ohledně Gemminy minulosti a Charlesovy manželky a dětí. Film mi je ovšem protivný tím, co nového přidává k původní předloze - bylo cítit, že Anne Fontaine se rozhodla na látce zdůraznit především její komediální rovinu. Hlavně v samotném závěru jsem to shledal vážně otravné - scéna s příjezdem nových sousedů je nevtipnou fraškou, která shazuje jinak vcelku příjemný dojem z celého fimu. Jako problematické hodnotím i samotné obsazení - och bože, Gemma Arterton přece vůbec neumí hrát. Ne že by na tu krasotinku nebyl hezký pohled, ale její prkenný herecký projev je k uzoufání nudný a nevýrazný. Ta herečka vůbec neumí mluvit před kamerou, chodit, ani zahrát pitomou milostnou scénu (nemluvě o tom, že si na sobě musela nechat podprsenku, zatímco Niels Schneider se ve filmu vesele promenáduje, jak ho Bůh stvořil, kristebože!). Řekněte mi někdo, že nebyla pro svou roli vybrána jen proto, že má stejné křestní jméno jako titulní hrdinka! Když tak nad tím přemýšlím, od samého začátku jsem doufal, že by to mohl být jiný film. Takový, kde by Gemmu hrála třeba Diane Lane a Martina pro změnu Toni Servillo. Ne že by Fabrice Luchini byl špatný, naopak (ostatně tento film nebyl jeho první tvůrčí spoluprací s režisérkou, s níž už před před 6 lety natočil pozoruhodný film DÍVKA Z MONAKA, který si však nezískal příliš vřelé přijetí). V mých očích je toto prostě látka, která by snesla o poznání více "artovější" přístup. Takto vznikla pouze slušná francouzská komedie, která je sice příjemným osvěžením v záplavě unifikované hollywoodské produkce, ale nejvyšších filmových met se zde nedosáhlo ani omylem. Co na tom, že jsem film zhlédl v totálně natřískaném kinosále Světozoru v rámci Festivalu francouzského filmu - na film jistě vyrazila jeho cílovka (čti frankofilní hipsteři a staré báby, které měly potřebu se připitoměle hihňat všemu, co v tom filmu bylo nevtipné), která však v kontextu kompletní divácké obce představuje jen menšinu, a nedovedu si představit, že by tento film mohl aspirovat na výraznější komerční nebo kritický úspěch. Protože kdyby na to přišla řeč, já sám bych ho asi nikomu s čistým svědomím doporučit nemohl, na to jsem už příliš zhýčkaný mnohem lepšími evropskými filmy. Ale pokud máte chuť, jděte do komiksu, ten doporučuji všemi deseti. (23.11.2014)

Príbeh na motívy Flaubertovej Pani Bovaryovej, ktorého hlavnou zbraňou je krásna Gemma Arterton (zhodou okolností s rovnakým menom ako hlavná hrdinka). Okrem nej (mám na mysli fyzickú krásu a telo, ktorou dokonala zahrala femme fatale) a pekného francúzskeho vidieku však Gemma Bovery nemá čím zaujať. Poznámka: prečítať si Pani Bovaryovú. (27.02.2022)

Šest hvězd. Ne za film, ale za způsob, jak někdo dokázal využit erotický potenciál krásky jménem Gemma Arterton. Z profilu je v jednom záběru hodně podobná Laetitii Castě, v ostatních ale jako femme fatale kraluje a já marně pátrám v žebříčcích a paměti, jestli se v mé současné filmotéce prohání nějaká větší kočka. A Fabrice Luchini, co hrál ve filmu S Molièrem na kole, tomu dodává humorně-satiricko smutný charakter vypravěče. Od jeho prvního pohledu na Gemmu jsem ho naprosto chápal, a cítil s ním. Když se Gemma se světem v pozadí otočí od okna, každý básník zapomene verše, natož advokátsky stylizovanou odpověď. Ten konec je sice hodně free, ale co už, víc než příběh mě tady zajímal způsob, jakým se pracuje s obrazy ženy svůdnice, s prototypem nešťastné, ale nádherné dívky uvězněné v manželství. Jason Flemyng prototypem Jiřího Schmitzera, Niels Schneider je zase francouzským Ryanem Phillippem. Střetnutí lahodné francouzštiny s brilantní (patrně londýnskou) angličtinou, jimž je rozumět každé slovo (a to jsem si myslel, že jsem francouzsky nikdy neuměl). (29.01.2015)

Konecne sa Anna Fontaine ako reziserka ukazala, ze je schopna antocit  kvalitny film, nielen same plane nudne dlhe roztahane srajdy typu Comment J´ai tué mon pere , Entre ses mains 2005 ap. Anglicky par sa nastahoval do francuzskej Normandie a spravaju sa ako postavy z isteho romanu. Reziserka  netlaci na pilu, sceny plynu volne, ba i humoru  trochu sa objavilo. Maximalne prijemna oddychovka, konecne po  tomto filme sa oplati sledovat  i rezisersku tvorbe Anne Fontaine   77 % (26.11.2022)