Parchanti spí dobře

Film, který by mohl být krátký, stručný a lehce pochopitelný, ale přílišná podobnost všech tří ženských postav, nepochopitelné flashbacky, z kterých se nakonec vyvinuly scény z přítomnosti a nepředstavení postav hned na začátku, tak divák musel půlku filmu tápat, co že se s kým vlastně děje, způsobilo to, že film působil, že si hraje na tajemnou atmosféru, kterou tímto alespoň u mě nenavodil a spíš jsem na konci byla naštvaná. (23.11.2013)

http://www.festivalff.cz/ (01.12.2013)

Bez tempa a bez snahy zaujať, hudba Tindersticks skvelá, ako vždy. (07.03.2016)

Skvělý film! Roztříštěný příběh se během celého filmu pomalu dává dohromady, aby v posledních scénách ukázal to, co snad nikdo nečekal. Skvělý herci,skvělý soundtrack a hlavně!! výborná kamera! Je to přesně mezi **** a******, ale dávám 5, protože ta atmosféra filmu mě prostě dostala! Dlouho sem nezažila, že by všichni diváci po skončení filmu seděli ještě několik minut a nechávali v sobě dohrávat ten příběh... a tady joo. (28.11.2013)

Film jsem shlédla 12.4.2014 v kladenském kině, bylo nás tam 13, což je na Kladno nadprůměrné. Píšu to proto, aby si někdo nemyslel, že hodnotím filmy, aniž bych je viděla. Splnil moje očekávání, nebylo tam nic nepochopitelného, způsob vyprávění prostě člověka nutí trochu víc přemýšlet, což je na dnešní dobu pro někoho zřejmě náročné. (13.04.2014)

Věřím, že Claire Denis patří k světové špičce a řada zdejších uživatelů jí křivdí ; přesto nemohu říci, že by se mi "Parchanti" líbili. Rozhněvaná režisérka, podnícena prý Faulknerovou "Svatyní", vznáší protest proti světu tvarovanému mužskými parchanty za mlčenlivé spoluúčasti parchantů v sukních. Její postoj zaslouží uznání, projev nikoli. Mnozí píší o divácky náročné skládačce, já viděl víceméně přímočarý, snad až zjednodušující příběh se senzačními rysy a útlou pointou na konci, pravda trochu cloněný osobitým rukopisem režisérky a její stálé kameramanky. (Agnes Godard točila tuším poprvé digitálně ; její obrazy ve vybraně neutěšených barvách souzní s obsahem díla, a zároveň se poprvé míjejí s mým cítěním.) Denis jako obvykle šetří výkladem, nechce se jí kázat ani pomyslně konverzovat. Tomu, kdo si na její sloh zvykl, není zatěžko v něm najít zalíbení. Jenomže pod modernistickou (nebo už módní ?) slupkou "Parchantů" se možná nachází méně, než bychom si zasloužili. Starý dobrý Chabrol také uměl měšťáka jaksepatří zostudit, a byla s ním větší zábava. (22.10.2014)