VOD (2)
Obsahy(1)
Sandra pracuje v místní solární elektrárně a právě se zotavuje z depresí, které byly důvodem její časté absence v práci. Vedení společnosti nemá zájem o takovéto zaměstnance, avšak nechce vystupovat ve zlém světle. Finální rozhodnutí o Sandřině osudu tak nechává na jejích kolezích, kteří mají určit, zda Sandra o práci přijde anebo ne. Pokud ano, budou si moci ponechat své roční bonusy ve výši 1000 eur, a pokud ne, tak o ně přijdou. Sandra se však nevzdává a během dvou dnů a jedné noci se ze všech sil snaží přesvědčit kolegy, aby se rozhodli v její prospěch. Sandřina prosba je jednoduchá: "Nelitujte mě! Jen se zkuste vžít do mé situace." (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (218)
Vzhledem k tomu, že jsem zatím jen na střední škole, je tohle pro mě hodně nepředstavitelné a samozřejmě rozumím důležitosti zaměstnání a příjmu, ale hádám, že pracující část společnosti to osloví o něco více. Jako drama však funguje film výborné, i když předpokládám, že se to opět celé zakládá jen na Marioniném výkonu, který táhne celý film. Zajímavé téma a výkon jsou výborné, scénář u mě lehce pokulhává. Hodina a půl toho samého mě sice bavila, ale možná jsem očekával trošičku více, než jen chození od domu k domu. Každopádně čtyři hvězdičky místo pěti nejsou žádná katastrofa a stále je to pro mě opravdu výborný film. ()
Chladná logika výrobní mašinérie versus depresemi rozemletý chudák. Na příběhu není zhola nic zajímavého či jakýmkoliv způsobem objevného - na mém názoru se možná podepsal fakt, že jsem několik let strávil v podobném kolektivu různorodých dělníků a nejeden podobný (mnohdy drsnější i jímavější, lidštější i arogantnější) příběh jsem sám zažil. Film není bojem odhodlaného člověka, protože nebýt podpory manžela a několika impulsivních rozhodnutí kolegů, Sandra by to desetkrát vzdala a třikrát spáchala sebevraždu; mnohem spíše je jednoduchou motivační formulkou, že úspěch přijde vážně až tehdy, kdy se naučíme nevzdávat - byť by to vítězství mělo být čistě osobní. Jako takový film funguje relativně dobře a všichni herci bez vyjímky odvádějí dobré výkony. Poněkud mi chybělo pouze objasnění charakterového pozadí - proč mívala Sandra deprese, kvůli nimž absentovala, případně jaká byla v období bez depresí - takhle ji divák těžko vnímá jinak, než jako nemocnou hysterku, která by vedle práce měla hledat především odolného psychiatra. Repetitivní vyprávění je záměrem, jemuž rozumím, avšak s nízkým počtem oživovacích bodů a poněkud antifilmovým přístupem bez viditelného vývoje (ve snaze o realistiku) se divák těžko brání útokům nudy. Jinak je ovšem příběh kouzelný ve své neutralitě; divák se totiž může jednoduše postavit jak za Sandru, která se stala obětí jednoduché obchodní logiky, tak i za jejího zaměstnavatele, jenž může ekonomicky zefektivnit produkci a logicky se zaměřil na likvidaci nejslabšího článku (systém bere vždy aktuální hodnotu, staré výkony jsou podružné). Možná je to kruté, avšak také ryze účelné. Doporučil bych jako náhled do situace všem těm, kteří nic podobného nikdy nezažili. ()
Na mně ta thrillerová struktura "závodu s časem" příliš nezafungovala - připadalo mi to spíš jako trik z lenosti. "Vymyslíme začátek, vymyslíme závěr a doprostřed dáme pár náhodně konstruovaných scének, 50/50 úspěch/prohra, aby se to nějak dokutálelo do konce." Kromě výborně načrtnutého profilu hrdinky bojující s depresí a vlastní hrdostí se ve scénáři objevilo několik vyloženě trapných scének a dialogů (setkání tří fanoušků "rockové hudby" v autě. wtf?). Film nenudí, ale taky nedokáže strhnout. Meh. ()
Príbeh bol uveriteľný (viem ako funguje výroba), herecké výkony (hlavne Cottilard) skutočne autentické (poznám ľudí s depresiou), no celkové prevedenie filmu ma akosi nedostalo. Netvrdím, že som sa nudil, pretože Sandrina zložitá situácia mi naozaj prirástla k srdcu, ale okrem toho, že Deux jours, une nuit fantasticky poukazuje na tvrdé rozhodnutia vo výrobných fabrikách kontra psychikou zbedačenú osobu, snažiacu sa o návrat k svojej starej pozícii, som v snímke nezaznamenal žiadne väčšie plus. Problematika je veľmi precízne vykreslená, ale príliš nezáživne spracovaná. ()
Zápletka do ktorej sa vie vcítiť každý pracujúci. Marion Cotillard dokáže byť okúzľujúcou alfa samicou, ale aj životnou situáciou unavenou tuctovkou, ako práve v prípade Dva dny, jedna noc. Chodí od dverí k dverám a zažíva rôznorodé, prirodzené, uveriteľné, pozitívne/negatívne reakcie kolegov. Vďaka tomu som bol zvedavý, čo si vypočuje u ďalšieho pokusu. Okrem hlavnej hviezdy filmu a realistickosti film zaboduje aj záverom, ktorý dodá určitú nadstavbu. Naplno pochopíte, prečo vôbec vznikla podivná situácia ohľadom voľby výpoveď/1000 eur a tiež to, prečo sa na to Sandra nevykašlala hneď z kraja, a nezačala si proste hľadať novú prácu. Dva dny, jedna noc môžem rozhodne odporučiť ako ideálnu samoočistu pre prípad zk*rveného dňa v práci. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (9)
- Role Manua byla napsána přímo pro Fabrizia Rongioneho. (Terva)
- Natáčení probíhalo ve městě Seraing ve Valonsku, francouzky mluvící oblasti v Belgii. Natáčelo se od 24. června 2013 do 4. září 2013. (Terva)
- Bratři Dardennové a Marion Cotillard se poprvé setkali v roce 2011 na natáčení snímku Na dřeň (2012). Na hlavní představitelku jejich příštího filmu přitom narazili naprostou náhodou, a to když vycházela z výtahu a v náručí držela své dítě. Sami poté v jednom z rozhovorů přiznali, že právě v ten moment měli o hlavní herečce filmu Dva dny, jedna noc jasno. (ellegrey)
Reklama