Dva dny, jedna noc

[Be2Can 2014] 16 rozhnevaných kolegov a jedna žena na okraji spoločenskej priepasti. Dokumentárnou kamerou snímaný skutočný európsky sociálny thriller so stanoveným a neodbytne prítomným deadlinom, ktorý presne a absolútne zachytáva fyzické zúfalstvo v podobe kryštalického dardennovského realizmu. Brilantná naratívna forma poháňa inteligentný obsah, ktorý zdôrazňuje bezprostrednú prítomnosť komunikačných bariér niekoľkých úrovní (zvonček na dverách, telefonát, sprostredkovaný telefonát) a nutnosť konfrontácie tvárou v tvár. Film zdanlivo vrcholí v sugestívnych emocionálne vyhrotených scénach v automobile, pri ktorých postavy skutočné pocity zakrývajú hudbou z rádia a dusia v sebe plač a zlosť, a vo vzduchu visí to nevypovedané, avšak desivo jasné. Úvodnou vetou zámerne odkazujem na Lumetovu legendárnu drámu, ktorá zachováva podobný princíp - hlavná postava musí stoj čo stoj presvedčiť ostatných, a zároveň sú "tí ostatní" príslušníkmi rôznorodých sociálnych a etnických skupín, čo sa odráža v ich postoji. A kdesi v pozadí údajne ťahá za nitky mystifikovaná postava, šedá eminencia Jean-Marc. Vrcholom je však samotný záver, definitívne dorážajúci absurdný "demokratický" model voľby majstrovským zvratom, ktorý doháňa diváka do emočného extrému. Excelentné, na prahu dokonalosti. 90% (15.10.2014)

Každému, kdo má v sobě alespoň tolik empatie jako já, se muselo při každé návštěvě, kterou Sandra podnikla, svírat hrdlo. Přesvědčovat člověka, aby se vzdal osobního prospěchu ve vašem zájmu, asi nebude aktivita, kterou byste chtěli vykonávat víckrát, než jednou za život. Dardenni nikoho nesoudí a jsou drzí ve své repetici. Geniálně pak vyznívá část se spolykáním prášků. Deux jours, une nuit je sociální thriller gradující do vzrušujícího finále, ve kterém není podstatné, jak dopadne, ale... (03.12.2014)

Žiji v místě, kde je velká nezaměstnanost a každý kdo nějaké má, tak se ho drží zuby nehty, protože přijít o něj, by znamenalo rovnou se odstěhovat jinam. Tady by neměl šanci. Bylo to tudíž téma, které je mně velmi blízké. Sama si nedovedu absolutně představit, že bych v sobě našla tu sílu obcházet kolegy a kolegyně z práce a prosila je o hlasování v můj prospěch. Nota bene Sandra trpěla depresemi, o to víc jí patří můj obdiv, protože já bych to nedala. Ona je Marion Cotillard pro tyhle role žen jak stvořená, její smutnější výraz očí napomáhá k jejímu již tak dokonalému hereckému umu. Za každými dveřmi jsem byla nervní a čekala jsem s ní, jak budou reagovat její kolegové, protože co si budeme povídat 1000 eur je 1000 eur. Reakce byly úměrné mému očekávání, ale myslím, že i samotná Marion něco podobného čekala i když nepočítala s tím, jaké to bude mít mnohdy pro někoho až takové bolestné důsledky. Nepříjemné téma, ale v dnešní době zcela jistě maximálně aktuální. Tleskám tvůrcům za neotřelé téma a dokonalý výběr herečky do hlavní role. (19.11.2014)

Obávám se, že na uctívání Deux jours, une nuit budu ještě moc malý undergroundí pívo. A když tu vidim někoho vykládat dokonce i o "nacistických praktikách zaměstnavatelů", musim s úsměvem zkonstatovat, že jsem na to zřejmě i příliš pravicovýho založení. Vychrtlá Marion, plahočící se od jedněch dveří ke druhym a se zbytkovym dechem neustále škemrající o pomoc, to jednoduše nebylo pro mě. Mes excuses... (21.11.2014)

Co si budem povídat, stavět svoje zaměstnance před hlasování o budoucnosti člověka, abychom si neušpinili ruce osobně, to je prasárna největší. Film o tom, jak si daná obět jednoho po druhém z těch, co mají její osud v rukou, sama obíhá, ale moc nenabízí. Hrdinka tu prostě fakt jenom běhá od hlavy k hlavě s totožnou prosbou a psíma očima. Nic míň, ani víc, napsala bych, ale to by tu nesměla být Marion. V tom svítivém nátělníku ve mně probudila i ty nejskrytější lesbické touhy a kdykoli i jen postávala na scéně, což bylo skoro celou stopáž, mou mysl přepadaly fantazie o tom, jak... Ale to si raději už nechám pro sebe. Takže 50% za film a kilčo za Marion, s níž se budete chtít při sledování tohohle filmu lesbit snad i bez ohledu na vaše pohlaví. Z noci tam moc nebylo a tak hodnotím ty dva dny, hvězdu za každej. (22.11.2014)