poster

Hrozné děti (festivalový název)

  • Francie

    Les enfants terribles

  • Francie

    Jean Cocteau's Les enfants terribles

  • angličtina

    The Strange Ones

    (neoficiální název)
  • USA

    Les Enfants Terribles

Drama

Francie, 1950, 105 min

Předloha:

Jean Cocteau (kniha)

Kamera:

Henri Decaë
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • vesper001
    **

    Román Hrozné děti prý vznikl během 17 dní při jedné z Cocteauových odvykaček. Casting filmu nejspíš taky. Při vší úctě k autorovi i předloze, tohle je hrozný. Paul je dřevo, a když nastaví kameře svůj unylý výraz usínajícího telete, litujete, že jeho milý Dargelos nemířil přesněji. Ano, Paul je totiž teplárna s pozastaveným výkonem, aby se tak řeklo. Pak je tu jeho sestra Elizabeth, protivná a afektovaná bytost s vizáží cherubínského chlapce, což zápletce s náznakem incestu dává ještě úchylnější rozměr. A kamarád Gérard je do Elisabeth zřejmě zamilovaný, tudíž nejspíš taky gay. Vím, že teď vypadám jako negramotný česnek, ale je to tak. Hrozné děti jsou důkazem, jak to dopadne, když ignorujete lidovou a léty prověřenou moudrost: Neberte drogy. Nikdy nikomu neberte drogy. (titulky zde)(13.3.2017)

  • Snorlax
    ****

    V Kristových letech natočil Melville v kontextu své filmografie nezvyklý počin, jediný film o lásce. Výborná hudba a skvěle hravá kamera nemohou zamaskovat tvůrčí impotenci Cocteauova adoptivního syna. který byl přesným opakem Maraise, jenž byl pohledný muž a uměl hrát. Celkem nechápu, proč se Melville nechal uhovořit na obsazení hlavní role milencem autora scénáře, třeštit bulvy a prkenně se zmítat před kamerou mohl raději nějaký skutečný herec. Třeba by potom nebyl tak propastný rozdíl mezi postavou Paula a ostatních.(24.12.2014)

  • Sandiego
    ****

    Po Mlčení moře další netradiční snímek filmového samorosta vymykajícího se dobovým normám francouzské kinematografie kvality. Zprvu mě příliš neoslovil kvůli značné teatralitě, přepjatosti a velmi svéráznému pojetí neopětované lásky. Film přechází od groteskně absurdní polohy točící se kolem vzájemného hašteření dvou osiřelých sourozenců, do nějž postupně vstoupí i dvě později velmi důležité postavy. Snímek mě dokázal plně vtáhnout až druhou částí postavenou na zničující intrice, jež velmi připomíná fatalistická melodramata poetického realismu a předchozí uvolněnost střídá velmi dusivou a bezvýchodnou atmosférou. Gradace napětí je podána skutečně působivě a dokáže hluboce zasáhnout. Po herecké stránce film skutečně nenadchne a také na mě dost rušivě působil příliš poetický a zašifrovaný Cocteaův komentář. Spíše jsem si užíval na svoji dobu inovativní práci s kamerou, dekoracemi, změny nálad a pozoruhodné vnitřní posuny nejednoznačných postav. Bylo pouze třeba překonat prvotní netrpělivost a nedůvěru a dostalo se mi podmanivého a nekonvenčního zážitku, jímž jsem se rád nechal duševně trýznit.(7.7.2012)

  • Hortenzia
    ***

    oproti knihe znacne slabsie napriek tomu, ze cocteau nielen pisal scenar, ale je aj hlavnym rozpravacom... to je prave jedna z veci, ktore na filme posobia tazkopadne, postava rozpravaca, ktora je v knihe prirodzena posobi vo filme, ktory by mal pomocou inych prostriedkov (hudba,obrazy,herci) vyjadrit skrytu podstatu nadbytocne a v konecnom dosledku aj trochu nezvladnute(11.8.2010)

  • Mata
    ***

    Musim rict, ze i kdyz jsem byl hodne naladen abych si film "uzil" iritoval mne cteny komentar, kolikrat podle mne nepotrebny, navic. Az to zavanelo Cocteauovou exhibici. Dvaktat jsem usnul, aniz bych mel pocit, ze uniklo neco zasadniho. Dostane jeste jednu sanci, s odstupem... A bez unavy. Hlavni hrdina opravdu neumi hrat, doufejme, ze o to lepsi byl milenec. Lizinka(sic) a ostatni postavy jsou v ramci stylizace vyborni. Pokud ale vezmu v potaz, ze ve stejne dobe vznika Rasamon nebo Suset blvd., nejde jinak, nez uzavrit - no, nic extra... A moc mne to mrzi.(7.7.2012)