Život je snadný, když zavřete oči

Milý příběh z milého španělského prostředí v období Francovi nadvlády. Ta pro mě do dnešní doby neznámá herečka Natalia de Molina zde ukázala, jak umí být krásná, což jí tam potvrdil nejen ten mlaďas, ale i ten učitel. Ve skutečnosti ale po proklikání pár obrázků na googlu radost jemně opadla. Nicméně právě ona a samotný příběh podpořily celkové vyznění neskutečně milého příběhu, který tak nějak hezky plyne a i když skončil, tak mi bylo moc hezky, ale i tak jsem cítil, že víc jak na tři hvězdičky to prostě necítím. Viděno na základě Challenge Tour 2015 (17.04.2015)

Pohodovka s dobovou atmosférou. 1) Známý španělský herec 46letý Javier Cámara (učitel), 24letá Natalia de Molina (stopařka Belén) a milý 16letý Katalánec Francesc Colomer (Juanjo, který potřeboval ostříhat) jsou hlavní postavy příjemného snímku o dospívání a moudrém učiteli a vůbec o tom, co má v životě smysl a co ne. 2) Jen tak mimochodem ukazuje španělské reálie pozdní frankistické vlády (policejní hlídky, pokuty za stopování, rozpadlé vesnice a celkovou únavu z diktatury). (15.04.2015)

Mám nějakou opatrnost ke španělským filmům, ale tohle jsem spolkl jako malinu. Optimistický, jednoduchý příběh inspirovaný texty Johna Lennona, vlastně taková road movie, ale nikoliv krajinou, ale dobrotou a pozitivními pocity. Tahounem je pro mne dosud zela neznámý, ale skvělý Javier Cámara, jehož střízlivé nenásilné herectví hladí po duši. (03.05.2015)

Příjemné milé, vlídné, akorát škoda těch rajčat, ovšem v tomhle případě bych jednala možná stejně jako Antonio a krásná, poměrně neznámá Ariadna Gil. Asi bych uvítala trochu víc melodií Beatles, když to byla ústřední myšlenka této road movie, ale i za ten ždibíček textů od Johna díky. Při nedělní odpolední kávě, proč ne do Španělska s touto sympatickou trojicí. (08.10.2015)

Jako můj první film na letošním Febiofestu naprosto ideální. Vlídný, humorný, vyloženě mi zlepšil náladu. Antonio byl ve své dobrotě a snaze pomáhat druhým úplně odzbrojující. Dělal to přitom zcela přirozeně, nenuceně, zkrátka síla osobnosti. Šel si urputně za svým snem, který přišel oběma mladým zpočátku nesmyslný, ale postupně si je Antonio natolik získal, že mu fandili. Jak se on choval k nim, tak mu to oni opláceli. Příklady zkrátka táhnou. Pro mě to bylo komorní příjemné road movie z 60. let. Trocha toho optimismu dnes určitě neuškodí. (22.03.2014)