A co dále, Baltazare

Ano, pro filmové studenty je tohle určitě pošušňáníčko. Sám jsem si skoro jistý, že za takových dvacet, no, možná spíš třicet let tenhle film ocením a docením i jeho hloubku, ale prozatím je to jen dobrý a snesitelný film z éry a oblasti, která mi moc neříká. Genialitu takového Bergmana v tom nevidím, a tak jsem se spíše nudil a nežasl jsem. (08.06.2015)

Asi po půl roce přemejšlení a vzpomínání na tenhle film, jsem zvedl hodnocení z původních 4 na 5. S mým původním komentářem sice pořád souhlasim, nicméně zůstalo to ve mně a pořád mě to povznáší. Jakoby ta čistota a nevinnost jsou zřejmě přece jen hlavním poselstvím díla. Původní komentář: Tenhle film se těžce hodnotí, filmový přístupy Bressona jsou dávno rozebraný jinde a musim říct, že jsou skvělý, chvílema až beroucí dech. Jeho práce s neherci (s modely, jak říkal), jeho kamera, to jsou kapitoly samy o sobě, v tomhle filmu je opravdu transcendentální použití Schubertovy sonáty, nádhera. Nicméně, nemůžu se stotožnit s režisérovým pesimismem, s jeho odmítáním vidět více dobra v člověku. Je zajímavý, že takovýhle vidění nacházíme u veřícího, u katolíka, u nějž by radost a naděje měla bejt znát přece trochu víc. Tím nechci moralizovat, ale Bresson staví zcela do protikladu nevinnost, čistotu, pokoru a oběť osla Balthazara (pravděpodobně symbol Krista či aspoň skutečného křesťana) a jeho současnej svět, dle něj plnej zla, násilí, krutosti atd. Vlastně se dostává do pozic (dle mého i mylně)přisuzovaných katarům a manichejským , kteří byli pronásledováni a upalováni, za názory, že svět je stvořen temnými silami a je třeba z něj utéci do světa duchovního, tj. odmítaly pozemskej svět jako svět zla. A je to právě církev, která se postupně svým moralizováním, upalováním a cenzuruo dostala do tý samý pozice, kdy už svět nechápe a často nepřijímá. Přitom její vzor a bůh byl schopen pracovat s kýmkoliv a pro kohokoliv a všude viděl jiskérku Boží, i když jen třeba hodně slabou a tu se snažil rozfoukat. U takovýhleho filmu si musí člověk dát práci, aby mu naopak jiskérky naděje nezhasínaly, když to ovšem vydrží, tak je třeba uznat, že svoji hloubku toto dílo má a probleskují z něj velmi nevšední aspekty krásy. (26.07.2007)

Než nějaká postava přejde z ložnice do kuchyně, uplyne deset minut. Příběh žádný, není s čím jít, komu fandit. Sledujeme jen jak jistí venkovští balíci stále na různé způsoby ubližují chudáku oslovi.. Točit takovým způsobem a zaklínat se, že jde o čistotu stylu, mi není zcela po chuti, ale zřejmě na Bressonova díla prostě nejsem dostatečně vyspělý - a to myslím bez ironie. Nicméně nápad udělat mesiáše z osla mi zatím přijde podivně dětinský a na celovečerák nepříliš nosný. (23.08.2014)

Hlavná postava filmu - nie je človek, ten je vykreslený - trochu mimo, ľudské plemeno, je zobrazené v čiernych číslach, ľudia sú zlí, ktorým robí dobre, ubližovať druhým, ako som naznačil, hl. postava, je zviera, OSOL - menom : Baltazár, ktorý sa akurát, nachádza v centre diania, je obklopený - negatívnymi postavami, ktorí mu chcú iba zle, bijú ho, ponižujú ho, ubližujú mu, na akú - takú chvíľu, si nájde útočisko u dievčiny Márie, ktorá sa dá zlákať na zlé chodníčky, chlapcom Gérardom, ktorý nemá absolútne žiadny rozum, ťažko povedať, či má vôbec tu - niekto čistú hlavu, všetci sú tak negatívne naladení, že nakazia taktiež samotného človeka, ktorý sa na to pozerá, keď mu je ľúto osla, na ktorom si - zakomplexovaní jedinci - vylievajú zlosť, pričom si v tom dosť vyžívajú, majú z toho nekonečnú radosť, nie je ťažké uhádnuť, ako skončí toto - nevinne zviera... Je dôležité, aby sa každý nad týmto zvláštnym - UMELECKY - hodnotným filmom poriadne zamyslel, lebo ak nie, potom s Tebou - nie je niečo v poriadku... Náročný a zaťažkávajúci film, ktorý sledovať, je extrémne zložité, nie je na ňom - nič pozitívne, ukazuje ľudskú povahu, kam až dokáže zájsť... Sloboda zvierat by si s nimi dala rady ? (31.12.2015)