Scénář:
Stéphane DurandObsahy(1)
Obdobný tvůrčí tým, který si získal pozornost uměleckým dokumentem o tajemných obyvatelích hmyzí říše MICROCOSMOS (1996), natočil podobně laděný snímek věnovaný ptákům a jejich obdivuhodné schopnosti migrace. Ta je nejen důkazem výjimečné orientační schopnosti a téměř nekonečné životaschopnosti opeřenců, ale i metaforou naděje na návrat. Pro řadu druhů znamená životní nezbytnost podmiňující úspěšnou reprodukci a umožňuje jim přežití v často extrémních podmínkách. Pro člověka se však může stát poetickým obrazem života odhodlaného přetrvat navzdory nepřízni počasí, podnebí i osudovým náhodám. Ve filmu, který ke svým divákům hovoří prostřednictvím poetických obrazů a hudby a především obraznosti samotné přírody, se průvodního slova ujal režisér Jacques Perrin. Snímek získal v roce 2001 Césara za nejlepší střih a nominaci na Césara pro režiséry a autora hudby. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (6)
- Nejplašší ptáci byli natáčeni pomocí nehlučných maskovaných robotů. (EMMY)
- Kameraman byl zavěšen při leteckýh scénách ve vzduchu vpředu před pilotem, aby mohl natáčet v úhlu 180 stupňů kolem sebe. (EMMY)
- Kvůli natáčení se muselo vyrobit několik speciálních ultralehkých letadel, na kterých doprovázel štáb ptáky ve vzduchu. (EMMY)
- Natáčelo se ve 40 zemích světa. Na filmu se podílelo 14 kameramanů, 7 asistentů režie, 11 asistentů kamery a 350 dalších pracovníků. (EMMY)
- Celou noc museli filmaři nechat zapnuté motory letadel, aby si na ně nenarozená ptáčata nenásilně zvykla a považovala je za zvuky těla své matky. (EMMY)