Nick Cave: 20 000 dní na Zemi

Rozhodne nepatrím medzi skalných fanúšikov (a v podstate ani medzi „bežných fanúšikov) Nicka Cavea, ale viem o koho sa jedná a pár piesní/albumov mám aj rád. Avšak tento dokument má výpovednú hodnotu takmer na nule. Vo výsledku totiž nepovie nič o jeho živote, tvorbe, informačne je úplne neprínosný a namiesto toho spevák odprednáša len pár svojich názor na život (jo, Nick všetci vieme ako sa to má, nemusíš v druhej minúte dokumentu nasadať do auta a s kyslím v tvári výrazom vypnúť v rádiu Can't Get You Out of My Head od Kylie Minogue, to sme tu už mali 20 000 krát) a kvázi filozofické múdra. Pred muzikálnym talentom Nicka Cavea rozhodne klobúk dole, ale ja osobne mám už zo zásady problém ak sa mi podobné životné múdra snaží do hlavy vtĺcť niekto kto polovicu života strávil v „heroínovom opojení“. Záver je následne už taký chcený, nechcený gýč. Pre priaznivcov Nicka Cavea sa bude zaručene jednať o skvelý kúsok, ale pre tých ostatných tu nič nie je. Hodnotenie tento krát nebrať na zreteľ. (21.11.2014)

Nick Cave není jen skladatel a zpěvák, ale také spisovatel a scenárista. To z tohoto dokumentu dělá zajímavou podívanou i v pasážích, kde Nick nezpívá (kterých je také většina). Až jsem dospěl k přesvědčení, že film je zajímavější, když jeho ústřední protagonista mluví, než když zpívá. Dvojice režisérů má na tom, jak hladce to všechno funguje, nepochybně také značné zásluhy, ale charisma ani básnická poetika Nicka Cavea léty evidentně neslábnou, takže nakonec je zajímavé, i když mluví o počasí. (31.12.2018)

básnik, egocentrik, šialenec, spisovateľ, strom vo víchrici, austrálčan, divoch, bard, úchylný génius a šofér - novodobý romantik, edgar allan poe 21. storočia... najlepšia scéna je, ako so svojimi synmi žerie pizzu pred telkou - je tak šylizovaná no pritom autentická, tak úchylná a morbídna a pritom rodinná a príjemná, tak čudná, minimalistická, no pritom šialene plná... dokument to nie je zlý, hlavne je plný skvelej hudby, niekoľkých pekných myšlienok a jedného povznášajúco inšpiratívneho odkazu a brightonského neba; (28.12.2014)

V Brother, My Cup Is Empty Cave zpívá, že je plonkovej, na další skleničku whiskey mu došly prašule a tak musí jít domů. Napadlo mě, když slaví tohle pěkný výročí, že mu toho jednoho panáka naleju u sebe. Jenže jsem si neuvědomil, že ty nuzný léta, kdy měl sotva na fet a cigára, jsou dávno pryč a on se má podstatně lépe, tudíž mé pozvání sotva přijme. Role jsme si tedy prohodili, já se vydal v tomhle dokumentu za ním a nechal ho hoďku a půl vykecat. Ještě že je to pohodovej chlápek, co se nebojí mluvit o minulosti, protože ta je rozhodně zajímavější než jeho současné já. Tak všechno nejlepší, Nicku .. (Viděno během dubnové Challenge Tour 2015) (15.04.2015)

Som zmätená. Toto je ten film, o ktorom všetci rozprávali? V prvom rade mám zásadný problém s „dokumentárnymi“ filmami, ktoré sú natoľko „dokumentárne“, že v jednom obraze môžeme vidieť zábery z kamier, ktoré by mali stáť oproti sebe. Tento totálne štylizovaný egotrip je síce veľmi príjemný, má pekné bonmoty, no rozhodne nič zásadné nehovorí o Nickovi Caveovi ani o ničom inom, pretože prezentuje len akúsi masku človeka. Masku, o ktorej Nick Cave chce, aby sme si mysleli, že je jeho tvár. 20 000 dní na Zemi je séria hraných scénok s (bohvie nakoľko pravdivými) spomienkami, vybranými narcisom, ktorý nám dáva len to, čo sám chce. Ja chcem viac. Kto si? (06.04.2015)