Pohádka pohádek

Jestli se u nějakého filmu dají shrnout pocity do věty "NO TY VOLE!", tak je to teď. Ten výrok není ani za mák poetický jako tenhle film, ale nic lepšího mě v prvních minutách nenapadá. Samozřejmě přenádherná výprava, scenérie a hudba, to se musí zmínit, ale to všechno je jen několik málo prvků celkového dojmu. Ty prvky jsou totiž tak zkombinované, obdařené takovou atmosférou a vlastně i realisticky podané, že musím smeknout pomyslný klobouk. Samozřejmě vím, že původní pohádky nejsou roztomilé vyprávěnky plné tu více, tu méně milého chichotání, v které se postupně proměnily, ale mít to naskládané takhle před sebou a v takovém balení, to mě dokonale rozhodilo. Nedá se to odmítnout jako nějaká experimentální odlidštěná podivnost, protože charaktery zde jsou vlastně velice lidské a většině postav jsem dost fandil nebo s nimi nějak soucítil. Tedy ta sestra, co žádala brusíře, aby ji zbavil kůže, to musím přiznat, to jsem prosil nenene, nedělejte to, no a pak ten záběr, když jde po schodech... Uf, neříkám, že si to brzy pustím znovu, ale jsem velmi rád, že jsem to viděl. Každopádně před takovými pohádkami vypadají moderní snahy o nové pojetí pohádek či takzvaně drsné fantasy filmy jako chudí příbuzní. (20.12.2015)

Já nevím, co říct... Možná jen "Si ze mě někdo dělá prdel, ne?" Tolik pro mě naprosto nechutných momentů, kdy jsem měla velké problémy vůbec udržet zrak na obrazovce, aby se mi neudělalo blbě (ano, jsem slabší povaha). Na druhou stranu rozhodně podává "pohádky" ve velmi hrubé a násilné formě... prostě pro dospělé, žádné přikrašlování, žádné tralala tralili a žili šťastně až do konce. Co tu můžete vidět? Jako každá pohádka obsahuje magické prvky... tož to je jasné, ale taky spoustu skryté i neskryté erotiky, lesbické hrátky, stahování z kůže, žraní syrového (mělo být prý uvařené... no to težko) srdce, lámání vazů, slovanského cvičitele medvědů (jakým jazykem mluvil, když říkal "sadni si" a "salut"?), potápěčský oblek, který nepotřeboval žádný přívod kyslíku, spoustu nechutných nestvůr a proměn charakterů postav... No jak říkám, tento film ve mně zanechal hodně hluboké stopy nechutnosti, ohavnosti, pocitu nevolnosti a vůbec neskutečného odporu a nikdy v životě ho už nechci vidět. Ale právě asi právě proto je tak dobrý. Sama nevěřím, že tomu dávám tohle hodnocení, ale fakt si to nejspíše zaslouží... (01.01.2016)

Artová rozprávka pre dospelých? Aj na dnešnú dobu pomerne odvážny film, ktorý sa nesnaží prvoplánovo zapáčiť divákovi (čo je u „rozprávky“ dosť nečakané), ale namiesto toho je maximálne verný pôvodným rozprávkovým predobrazom. Dnešnému divákovi rozmaznanému disneyovkami niečo podobné nemusí byť po chuti, ale rovnako ako bola aj tá Červená Čiapočka zožratá vlkom, Šípková Ruženka znásilnená, v Popoluške sa usekávali prsty a Malá morská víla spáchala samovraždu, tak aj Rozprávka rozprávok plne rešpektuje svoju predlohu a tak sú tie „rozprávky“ skôr trpkými príbehmi, ktoré neraz nemajú ďaleko od hororu. V podstate The Tale of Tales už v úvodných desiatich minútach, kde sa to hýri nahým ženským poprsím dá jednoznačne najavo, že toto je podívaná výhradne pre dospelých a nie pre deti, a že neskôr dôjde aj k sťahovaniu z kože už radšej pomlčím. A práve táto neprikrášlená podoba, v ktorej jednotlivé príbehy film servíruje mi je na ňom najsympatickejšia. Film nejde naproti tomu čo súčasný divák očakáva, keď sa povie „fantasy rozprávka“. Nesnaží sa dokonca ani o výraznú rytmizáciu jednotlivých príbehov, nejako ich dramaticky sceliť (aj keď strih je bravúrny) alebo o veľkolepý záver s morálnym posolstvom ako je zvykom z terajších rozprávok. To je totiž zakódované v samotných príbehoch, takže ho film divákovi nepotrebuje naservírovať na podnose aj s dostatočným vysvetlením. Do toho všetkého si je potrebné domyslieť pomerne pomalé tempo a divácky značne nevďačný film je na svete. Mne však práve týmto neštandardným, respektíve neštandardným na dnešnú dobu, prístupom prišiel fascinujúci. Väčšina mainstreamových divákov niečo podobné asi tak ľahko nezvládne, ale kto je trpezlivý a ochotný pristúpiť na trochu tej inakosti a akceptovať, že nie všetko je láskyplný Disney, tak ho tu čaká ojedinelý zážitok, do ktorého sa bude síce o niečo dlhšie dostávať, ale postupne ho pohltí. Rozhodne to nie je bez múch, ale garantujem, že niečo podobné tu dlho nebude. Rozprávka rozprávok tak nakoniec ani nie je rozprávkou v pravom slova zmysle, ale drsným príbehom o ľudskej krutosti, o ľudských nerestiach, roztopašnosti a závisti. V podstate o tom načo by sa mali deti od mala pripraviť a nie servírovať im naivné rozprávajúce zvieratká. Ale aj tak, na The Tale of Tales ich rozhodne neberte! Toto je film výhradne od osemnásť vyššie. CELKOVO: 3,5* (7/10) (11.09.2015)

Tak trochu jiná pohádka, která si díky tomu, že není směrována na děti může dovolit používat aspekty, které jsou jinak "zakázané." Smrt, brutalita, sex, temnota, nahota, nechutnost a tak dále, což není pouze plus,, ale Garrone to byl do pohádkové světa schopen velmi uvěřitelně zakomponovat a vše funguje, tak jak má. Větší problém už pak mám s prolínáním příběhů, asi bych byl za rozdělení filmu na tři části, protože takhle to občas působilo zmateně a nepřehledně. Nejhůř nakonec dopadl příběh královny Salmy Hayek, nechápu to. Nedostalo se mu žádného konce, neměl skoro zápletku, byl vyloženě o ničem a pak prostě zmizel a ke konci se prolínaly jen dva zbylé příběhy. Nejzajímavější byly asi stařeny toužící po mládí, což mi také jako jediné nepřišlé jako vykrádačka známých pohádek, ale znám jen ty české, takže kdo ví... (20.09.2015)

Když už jednou za čas nějakou pohádku, tak nejlépe něco na takovýhle způsob. Pohádkový bizár od prý barokního autora, který na mě ovšem působil spíš renesančně, a z jehož tří paralelně vyprávěných příběhů není rozhodně ani jeden vhodný pro děti. Aspoň tedy já bych měl v dětství z téhle podívané zaděláno na solidní noční můru. Na několik solidních nočních můr. Film nepředvídatelný, neschématický, nechutný, syrový, brutální, místy až horrorový a halucinační. Erbenova Kytice je proti němu téměř střední proud. Fascinující zážitek. (26.12.2022)