Baraka
Baraka
Baraka: Odysea Zeme
Baraka
Baraka
Obsahy(1)
Umělecky laděný "dokument z cest" a současně osobitou meditaci nad životem všech obyvatel naší planety natočil kameraman, scenárista a režisér Ron Fricke, který se podílel také na vzniku slavného dokumentárního snímku Koyaanisqatsi. Stejně jako jeho tvůrce Godfrey Reggio, vybral si i Fricke pro název svého filmu slovo z jazyka přírodního národa: baraka znamená v nářečí kmene štěstí, vůni, dech, ale i "esenci života, z níž pramení evoluční vývoj". Filmové záběry zachycují tvář Země v její neobyčejné různorodosti. Po počátečních scénách opic u horských pramenů, přes náboženské obřady, lidské konání i nedotčenou přírodu v různých koutech světa. Jaksi mimochodem se vedle sebe objevují starobylé chrámy v Kambodži, jihoameričtí indiáni, zatmění Slunce, činná sopka, skalní útvary v Utahu, australští domorodci, mračna valící se přes pohoří, rituální omývání Indů na břehu Gangy i spalování mrtvých, zvyky a slavnostní tance Masajů v Africe, ptačí hejna v letu nad jezery, leguáni na Galapágách, mořský příboj. Ve velkolepém příběhu obrazů vystupují i egyptské pyramidy a nacistické koncentrační tábory v Polsku. Nakonec přichází kriticky laděný pohled na zautomatizovanou západní civilizaci: anonymní "řeka" aut a lidí na amerických ulicích a v japonském metru je srovnávána s pohybem a tříděním kuřat na dopravních pásech v drůbežárně. Výtvarně dokonalému obrazu pomáhá spoluvytvářet atmosféru hudba, na níž se podíleli Brendan Perry, Michael Stearns a Lisa Gerrardová. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (274)
Pozor, jdou k vám kuřátkáá... Bohužel se po dalším shlédnutí potvrdilo, že oproti Qatsi trilogii tohle zůstalo na půli cesty. Po obrazové stránce to zas o tolik nezaostává, ale hudba, která v podobných filmech tvoří minimálně polovinu diváckého zážitku, tu je velmi nezajímavá a nudná, a Glassovi nesahá ani po kotníky. S výjimkou překrásné skladby Host of Seraphim od Dead Can Dance, samozřejmě, ale to nestačí:( ()
"Baraka - Odysea Zeme". To malo byť akože čo? Vraj fascinujúci obrazový epos podfarbený strhujúcou hudbou. Že vraj pôsobivý nevšedný zážitok, vzrušujúca vizuálna báseň. To určite! Leda tak hovno! Deväťdesiat dva minút príšernej nudy. To som mohol radšej čumieť na prepínajúci sa šetrič obrazovky na notebooku a pustiť si ku tomu nejaký sračkový ezoterický hudobný šunt. Nie som vymetený feťák, pomätený slniečkár ani smradľavý hippiesák, takže tento titul ma nemal čím zaujať. Bola to pičovina! * ()
BARAKA - ODYSEA ZEMĚ (1992) ________ BARAKA je Země. Země čerstvě vykoupaná v mléce s medem a aromatem santalového dřeva. Oděná v étericky lehkou sukni ke kotníkům, na bosých nohou zlaté sandály. Voní něčím čistým. Vyzařuje z ní klid. To je ta Země, které šeptáme své tajné Mantry. Takhle se Země chová, když si s ní povídáme. Jako by to bylo poprvé. Jako bychom byli dětmi... ____ Zastavit se. Zahledět se do sebe, nebo za všechny horizonty. Spočinout v sobě. Hrát si. Zdánlivě bezcílným konáním se jí dotýkat. Rozmlouvat s ní... ____ BARAKA je Země. Nic tak složitého jako Bůh. Nic mimo tento svět. Nic vysoko nad našimi hlavami. Tam se přece valí moře mraků. A létají ptáci. Baraka je Země přímo pod našima nohama. Sáhněte si na ní. Dotkněte se jí. Tančete po ní. Můžeme z jejího povrchu vyskočit i hodně vysoko, a pak se spolehlivě snést zpátky dolů. Z jejího pohledu jsme mravenci. Nešikovní. Ztracení. Zranitelní. Bez pout a bez kořenů. Jsme jako zrnka písku na Sahaře. Nic pro ní neznamenáme. Jen, když jí někdy nasloucháme, a ona má právě chuť, vypráví nám příběhy. A bere nás do náruče. Jako matka malé děti... ()
Jsme tak jiní, vzdáleni na míle daleko a přesto jsme si tak blízko, spojeni kontinentem, půdou pod nohama, v barevně „kulatém“ dokumentu jako je planeta Země o planetě Zemi. Výpovědí beze slov čistou a čirou jako křišťál je nabídnuto "ticho" k rozjímání o původu a směřování, místo pro meditaci v rytmu tradičních rituálů jednotlivých kultur. Vytáhnout z kapsy klíč a odemknout si… dveře navracející k přirozenosti, vrata ke spojnici světů různého stupně technické vyspělosti. Sejmout otisky přírodě, posvátným božstvům a minulosti v nás, historii psané holýma rukama času, výjimečnou lokací v universu. Vdechovat prastarou a dobře známou vůni půdy, vhledem pochopit. Jedná se o předurčení k časové ohraničenosti jednotlivostí nebo k trvání? Života na Zemi… Nepoztrácet zuby moudrosti, obstát před zubem času. Vůně, štěstí, dech – esence života, to je BARAKA. ()
O 19 rokov po tomto diele vznikol dokument Samsara, ktorý je dosť podobný, no z môjho pohľadu omnoho lepší a komlexnejší. Tu sa mi zdalo, že sa niektorým veciam venovali aj viackrát a niektoré veci vynechali, každopádne tento tajomný štýl, priam mystický, ten nadhľad, to je fascinujúce až strašidelné. Ako dokument to môže byť, no mohlo to byť aj lepšie, no neskoršie diela to už nejak doplnili. ()
Galerie (65)
Photo © Samuel Goldwyn Company
Zajímavosti (10)
- Baraka je staroveké moslimské slovo, znamenajúce požehnanie, dych, alebo esenciu života. (Flipper)
- Scéna s mnichem v ulicích Tokya byla neplánovaná a nebyla ve scénáři. Štáb na mnicha narazil náhodou při cestě zpět na hotel. Mnich po celou dobu natáčení scény nepřerušil svou modlitbu a ani jednou se nepodíval do kamery. Po několikaminutovém natáčení mu štáb poděkoval a dal mu symbolický obnos jako poděkování. (Alfréda)
- Baraka byla za více jak dvacet let jediným filmem, který se točil v 70mm Todd-AO formátu, jenž byl vynalezen v 50.letech. Předchozí snímek natočený v tomto formátu bylo Poslední údolí (1971). (Alfréda)
Reklama