Skutečná fikce

Wow, tohle bylo natočeno během 200 minut? Četl jsem si tento fakt předtím, než jsem se začal na film dívat, takže jsem očekával něco slabšího. Po dosledování se mi však nechtělo věřit, že se to mohlo povést takto skvěle. Film rozhodně není dokonalý, to vůbec netvrdím, ale je to pozoruhodný a velmi povedený projekt. Navíc se nejedná o žádný nudný film, příběh je sice podivný, ale tak už to prostě u Kima bývá. 7,5/10 (29.07.2007)

Experimentální snímek, na jehož natočení, postačilo Kimovi pouhých (ani se mi nechce věřit) 200 minut dokazuje, jaký velký potenciál tenko Korejec v sobě skrývá. Po rozběhu v magickém divadle se sice jedné o lineární cestu pomsty, přesto je dostatečně působivá a prostor nakonec dostane i emoční scéna v čítárně, která onu zdánlivě předem nalinkovanou útočnickou procházku (v dobrém slova smyslu) mírně narušuje. 80% (25.04.2006)

Mi Nü-Chai to napsal moc hezky, dovolím si ho citovat. "Kim Ki-duk se rozhodl, že v nepovedené zombiárně ztvární smutný příběh svého dospívání, kdy mu všichni ubližovali a on se jim poté pomstil - tím, že točí neskutečné sračky." Co dodat? Konkrétně u tohoto filmu, který má "pouze" 82 minut jsem trpěl, jako kdyby trval několik hodin. Neskutečná blbost. (19.12.2010)

Tak tohle byl ten nejkrásnější kladný hrdina ve filmu, co znám. Ale mnohem větší strach mám ze sebe. Je normální, že jsem se při každé vraždě křenil od ucha k uchu a radostí jsem skákal ze židle? Se mnou nebude něco v pořádku. Já mám ohromnou úctu k životu (a nedělám v tom rozdíl mezi člověkem a jakýmkoliv jiným živočichem (k rostlinám, pravda, ještě tak vřelý vztah nemám)), ale tyhle brutální záležitosti ve mně vyvolávají neskutečný pocit radosti a zadostiučinění, ačkoliv v normálním životě si při chůzi dávám sakra pozor, abych náhodou nezašlápl nějakého roztomilého mravenečka. Snad to tedy v těchto mantinelech ještě chvíli udržím :-). Ovšem nutno podotknouti, že brutální styl pana režiséra se velmi rychle přejí a stává se po několika filmech extrémně otravným. (06.07.2006)

Každým ďalším filmom sa Kim ki Duk profiluje do podoby tvorcu a režiséra, ktorého osobitý štýl a spôsob rozprávania zbožňujem. Real Fiction je experiment postavený na výbornej myšlienke. Skryté bolesti, krivdy a poníženia, ktoré spôsobili citovú deformáciu hlavného hrdinu sú po strete na divadelných doskách prelomené a on sa vydáva na cestu pomsty. Vydáva sa vyriešiť minulé krivdy tým, že ľudí, ktorý mu ich spôsobili zabije a tým sa následne oslobodí. Film natočený za veľmi krátky čas funguje presne v týchto momentoch v ktorých má. Aj keď štruktúra filmu je od polovice rovnaká - bez prekvapenia - film nenudí, pretože neutále predstavuje nové a nové charaktery. Tie síce pôsobia ako určité archetypy ale o to je zábavnejšie sledovať, ako sú všetky popravované. Posledný človek, ktorý prejaví nad hrdinom ľútosť vytvára dôležitý katarzný moment. A koniec pohrávajúci sa s divákom o tom čo je a čo nie je skutočné, je už len príjemným zakončením podareného experimentu a zaujímavého filmu. (23.09.2012)