Střihač

Hodnotím sice nízko, ale přesto doporučuju tento snímek ke zhlédnutí, protože v tomto případě je výsledný hvězdičkový příděl úplně jedno. Střídají se v něm scény pětihvězdičkové s takřka odpadovými, sekvence stylově nápodobující staré giallo filmy se sekvencemi takřka parodicky výsměšnými. Kdyby se jednalo o vážnou poctu, byl bych patrně nadšený (jako jsem skutečně byl v prvních minutách, dokud se nepřeplo z filmu uvnitř filmu do filmu), ale s tou esenciální komediální meta nadsázkou, na které celý film stojí, v tomto konkrétním případě nesouzním a nepřijde mi vtipná. (19.09.2015)

Sice lepší, než Father's Day, ale pocitu zklamání jsem se stejně neubránil. Střihač je totiž až nečekaně bizarní úlet, navíc silně podpořen podivnou gay atmosférou - a to i přes vydatnou porci koz a bobrů. Absenci štědřejšího rozpočtu nezapře, snímek však tvořili fandové pro fandy, a je to na něm sakra znát. Nechybí téměř nic z propriet "žlutých" detektivek (barvičkama to jen svítí, hudba je v několika případech vyloženě lahůdková, gore zas purpurově šťavnaté), ale divák tu občas (schválně?) tápe, co je ještě film a co už realita, a to mně moc nevonělo. Z čeho jsem ale měl vyloženě radost, tak z doslovných citací některých giallo klasik. Třeba úvodní ochrnutí pomocí pavoučího jedu evokuje snímek Black Belly of the Tarantula, kniha Three Mothers jasně cituje Argentovu Suspiriu, pes nalézající lidskou ruku zase Fulciho Rozparovače z New Yorku, a třeba ostří sekery vs. hlava za dveřmi dává vzpomenout i na jeho Dům u hřbitova. Takže jak vidno, Střihač je hlavně pro milovníky téhle staré Itálie, ti ostatní to zřejmě nepoberou. A v podstatě se jim nelze ani divit. (09.09.2015)

Starnúci, zmätený strihač sa pri práci na novom filme ocitne v spleti podivných vrážd... Už dlhšie som z nejakého hororu nemal tak rozporuplný dojem; normálne som si spomenul na nedávny "Hellmouth", ktorý mal byť poctou 50´s hororom, no neudržal na uzde svoje „umelecké ambície“ a bol z toho (našťastie iba) mierny bordel. A podobne vyznieva aj "The Editor"; začína sa dobre, lákavo, štýlovo, ale čím ďalej sa dostáva, tým viac lezie na nervy (hlavne postavami) a prestáva baviť. Niektoré oldies pocty doplatia na to, že si nevedia ustrážiť hranicu medzi stráviteľnosťou a na oko uvedomelým – no v skutočnosti už prílišným preháňaním. Tak to bolo aj tu, hoci lepšie momenty prevažovali a hlavne: má to štýl, detaily a vyznenie, ktoré by minimálne nadšencom gialla, Argenta & spol. mohlo s trochou nostalgie stačiť. Takže keď zohľadním svoju slabosť pre vyššie uvedené, pod 3* ma to nepustí. (08.09.2015)

„Weird. Really weird..“ Screamplay subžánru giallo překypující vizuálním fetišem, nadhledem i láskou k látce. Mučte si mě, bijte si mě, trapte si mě chlebovou polívkou, ale jednu (břitvou na vyvinuté poprsí vyřezanou) hvězdu přidávám za syntezátorovou hudbu - pro někoho nesnesitelnou a úchylnou, pro jiného zase krajně atmosférickou. Není to kousek pro každého, ale čtyři hořlavé prsty si bez diskuze zaslouží.. (13.01.2016)

Až mě mrzí, jak nízko film hodnotím. Ale bohužel po celém jeho shlédnutí to nejde jinak. Ten záměr je super. Celý ten nápad je dobrý a Brooks s Kennedym by určitě měli tvořit dát a věřím, že časem udělají něco opravdu velkého. Nicméně po naprosto parádním začátku začínal děj trochu uvadat až nakonec totálně zvadl. Příjemná je malá účast Udo Kiera a naprosto famózní Paz de la Huerta, která zářila. Je to chvilkama opravdu vtipné, ale nedokáže si to držet žádný solidní standart. A právě ta neskutečně kolísavá kvalita sebrala tomuto filmu kouzlo, které sem tam dokázal vytvořit. (18.04.2019)