Na návštěvě

Shyamalanova návratu jsem se před dvěma lety dost obával a nakonec mi proklouzl mezi prsty. A přesně jsem si říkal, jestli to nebude až moc komorní a lowbudgetové, aby si v Blumhouse ověřili, že na to Manoj stále má. A přesně takové to je, bohužel v neprospěch věci. Řemeslo tam rozhodně je a poslední dvacetiminutovka je velkolepá hororová přehlídka slasheru , na kterou ještě dlouho nezapomenu. Jenomže zbylá hodina je tak strašně rozvleklá a vesměs nezajímavá, že jsem se už po dvaceti minutách celkem nudil. Už v té době bylo jasné, kam film směřuje a asi by tomu seděla spíše tak poloviční stopáž, pak by to byl poměrně nářez. (11.09.2017)

Mladá Helena Třeštíková a raper Tyler Brown Face na nevšední návštěvě u babičky.. Se slovy o velkém mistrově návratu bych byl opatrný. Do found footage sice navzdory trendům vložil notnou dávku nadhledu i neotřelých nápadů, ale slavobránu bych začal stavět až tehdy, kdyby vše uměl funkčně podat v klasickém formátu a s pointou se neschovával ve vlastním stínu. A mimochodem, děti měli sednout na zpáteční vlak, ihned když se dozvěděli, že prarodiče neznají One Direction. Už tohle přeci není normální.. (10.11.2015)

Tak usilovně přemýšlím z čeho, že bych tu vlastně zase měl ujebávat. Tak jasně všichni tu zmiňují, že Shyamalan se vrátil k žánru který ho zrodil. Ok to se sice vrátil, ale zatím co byl pryč, tak tenhle žánr nenávratně zdegeneroval především díky dvěma nesmyslným konceptům z poslední doby které ho pohřbili ten první je found footage a ten druhý lekačky pro dětičky. No a tohle je kombinace obojího. Sice řemeslně výš než většina podobných filmů z poslední doby, ale pro mě pořád nepřesvědčivý. Když navíc přihlédnu i k faktu, že je to téměř doslovná kopírka nikterak excelentního, ale přeci jenom o něco podařenějšího Babiččina domu, tak já mám jasno. Přechcat se prostě nenechám a ani ta skvělá hodnocení a rádoby pochvalný komentáře mě nedonutí jít aspoň na průměr. Nezbavím se holt dojmu, že žánr horor brutálně vyčpěl a nemá už žádný eso v rukávu který by ho mohlo oživit. Ještě to nebalím, ale z každým novým filmem se v tom utvrzuji.45% (30.09.2015)

Ne, není zpět... Mysteriozní thriller s prvky hororu a přístupností PG-13 (ehm), ve kterém 70 minut sledujeme "tajuplné" dětské prázdniny, u jejichž sledování držíme větry u scén jako: hra na babu, procházky po okolí, objevování tajuplnosti naprosto prázdné stodoly, přípravy a točení absolutně nezajímavého rodinného filmu. Většinu této hororové pasáže vyplňuje dětská selfíčková exhibice před kamerou a napětí v podobě "podivných" prarodičů hraje jen druhotné housle. Když se člověk už začíná ptát sám sebe, co navrátivší se "mistr" Ind shledává a vydává za zábavné, nastane posledních 15 minut, ve kterých se "něco" konečně seběhne, a to "něco" je tak strašné, že člověk jen nevěřícně čumí na to prozaické a fádní vysvětlení, kdy celé ty mysteriozní 2/3 (dětského) filmu tajně doufal v invazi mimozemšťanů, posednutí ďáblem nebo cokoliv skutečně tajuplné a přitom zůstalo jen u těch posraných plen a zápletky hodné dvacetiminutové povídky. 56% (17.10.2015)

Shya se vrací do svých kramfleků. Visit je příjemným nízkorozpočtovým kouskem, který potěší hlavně výborným castingem a nosnou myšlenkou. Found footage v tomhle případě vůbec nevadí, má to jakž takž smysl a nečekaně i řadu velmi vtipných, černohumorných momentů (desková hra!). Co nejvíc oceňuji, je houstnoucí napětí, povedený twist a klasické Shyovi dechberoucí momenty vykouzlené postavením kamery. Bezpečně nejlepší počin od Vesnice. (21.12.2015)