Rudá mašina

Zajímavý dokument z pozadí slavné ruské hokejové pětky. Škoda, že jediným, kdo nabízí trochu osobnější výpověď je Fetisov, který působí naprosto arogantně a nesympaticky. Krutov a Kasatonov se bavit odmítají, Larionov a Makarov vůbec nejsou pozváni, takže to ani jinak nešlo a dokument by se vážně mohl jmenovat spíš Sláva. Po shlédnutí mi to nedá a vážně nechápu, proč zrovna Fetisov usiluje o to, aby ruští hráči mohli odcházet hrát do ciziny až po dosažení určitého věku. Mohlo to být ještě zajímavější a komplexnější, ale i tak to určitě stojí za podívání. Nahlédnutí pod pokličku ruské sborné se často nevidí... (13.06.2015)

"Jedenáct měsíců žili v tréninkovém táboře a 36 nocí byli doma." Jak já je nenáviděl a přitom jsem podvědomě věděl, že sleduju to nejlepší, co mi hokej v životě nabídnul. Zkrátka, když na led vyjela sestava 20 Владислав Третьяк - 2 Вячеслав Фетисов, 7 Алексей Касатонов - 24 Сергей Макаров, 11 Игорь Ларионов, 9 Владимир Крутов, tak to vždycky smrdělo šajbou. Samozřejmě jsem věděl o jejich nevolnictví na Bazach, ale to, že trénovali čtyřfázově s tepovou frekvencí 220 úderů za minutu, mi vyrazilo dech. Kdyby si tyto stroje koupil jediný klub NHL, tak by mu stačilo doplnit je o tři checking line a Stanley Cupy by se jen sypaly. Mně se ten dokument samozřejmě líbil, ale k úplné spokojenosti mi chybělo více záběrů na pověstné kolotoče první pětky a taky nějaké to slůvko od Larionova s Makarovem. (18.04.2016)

HOKEJ DOKÁZAL, ŽE SOVĚTSKÝ SYSTÉM BYL TEN NEJLEPŠÍ… /// Vypadalo to jako dokument pro Američany, aby pochopili. Ale tohle je dokument pro všechny. Aby pochopili. Sláva Fetisov vypráví o tom, co byl pro SSSR hokej. O Tarasovovi a jeho tréninkových metodách, o výjezdech na západ, kde nechápali, jak může být v obchodech v zimě zelenina, ale především o hokeji. Nesmí chybět politika, protože v Sovětským svazu sport nahrazoval válku. A ta studená rámovala všechny úspěchy sborné… Ucelenej sportovní dokument, kterej vypráví o nejlepších ruských hokejistech, kteří sport povýšili na umění. A navíc prožili i americkej sen. Tak mě napadá, že by ten jejich životní osud vydal na zajímavej komiks. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, kterej obránce jezdil dozadu tak, jako ostatní dopředu. 2.) Zajímá mě, co na „Rudou mašinu“ říkalo číslo 99. 3.) Pamatuju, jak se Fetisov vzbouřil. 4.) Thx za titule „Jemu, tedy IDžORovi“ a „Holesinska.M“. /// PŘÍBĚH ***** (03.08.2015)

Kdybych o (sovětském) hokeji vůbec nic nevěděl, asi budu nadšený. Jenže dokument jednostranně vychází z povídání Vjačeslava Fetisova a temných stránek jeho i SSSR se dotýká "diplomaticky" (tedy krom diktátorského trenérství Tichonova, tam to zjevně bylo osobní). Raději manipulativně ždíme emoce vlezlým sledováním slzavých pohledů při prohrách (Lake Placid 1980), výhrách (ZOH '84), "zradách" či jiných tragédiích. (12.02.2019)

Fetisova a jeho hokejovou generaci pamatuji docela dobře. Nikdy jsem nepochyboval, že jsou to otroci vycepovaní k mistrovství takovou dávkou drilu, jaká je u civilizovaných národů nepředstavitelná. Tichonova jsem ocenil jako psychopata, třeba když na střídačce nadšeně poskakoval a tleskal když jeho tým zvýšil na 9:0. Neporazitelní byli tihle mužici asi čtyři sezóny, pak dominovali už jen tzv. amatérskému hokeji, a ani to ne bez výkyvů. S potěšením jsem rok za rokem pozoroval, jak ruský kasárenský dril stagnuje, zatímco "normální" hokej se poučil a vyvíjel. A jak přibývaly ruské porážky, konkrétně Fetisov se stále jasněji projevoval jako zlý a záludný chlap. On byl výborný v ofenzívě, ale když ho soupeř přinutil dělat to, co většinou obránci dělají, to už tak skvělý nebyl. Zuřil a mstil se. --- Dokument hodnotím nízko, protože mnoho neřekne a příliš zobe Fetisovovi z ruky. Já Fetisovovi nevěřím ani slovo. Myslím spíš, že to byla právě jeho hrubost, která z něj udělala napřed asistenta Tichonovovi, potom kverulanta při odchodu na Západ, a nakonec asistenta Putinovi. Hrubost v Rusku platí. (16.08.2015)