Condenados a vivir

Syrový a surový western plný beznaděje a bez soucitu a slitování, který si nezadá s obdobnými italskými kousky. Seržant Brown s dcerou Sarah doprovázejí vůz s trestanci odsouzenými na doživotí. Po přepadení jsou nuceni vydat se do cíle pěšky. Spoutáni řetězy postupují drsnou zimní krajinou uprostřed hor. Aby to nebylo málo, tak s sebou mají jedno tajemství a Sarah vypadá, že cestu nezvládne. Tvůrci si připravili pro diváka několik překvapení, a tak se mimo jiné postupně dozvídá o některých postavách, co jsou skutečně zač. Ten zvrat na konci byl nepříjemný... Některé scény jakoby sem vpadly z dobových hororů - vraždění je šťavnaté. Krvavá střelba, zásah do oka, práce s nožem i mačetou, uhoření a dojde i na střeva ven. Výborná, místy strašidelná hudba, vzpomínkové sekvence a jedna pořádná noční můra. Snad že je prosinec, dýchala na mě z filmu pěkná zima... (29.12.2022)

Hodně zajímavej mix. Něco mezi westernem, survivalem, thrillerem a dramatem. Svět kde se mísí zlo v podobě trestanců spoutaných řetězy, krutá síla matky přírody, honba za zlatem a svobodou ale vlastně i boj o přežití. Místy možná pomalejší(menší zkrácení stopáže by určitě nebylo na škodu) ale nenudící. Navíc nechybí ani pár gore efektů, který jsou na dobu vzniku celkem povedený a hlavně nečekaný. Tenhle počin si u mě vysloužil slabší 4 hvězdy. Dle zdejšího hodnocení ho zatím moc lidí nevidělo. Což je škoda, protože určitě stojí za vidění. (15.12.2022)

Velmi specificky laděný western z ledové zimy amerického Severozápadu. O horroru bych nemluvil, spíše temný western s příchutí thrilleru.. Skutečně zde o klaďase nezakopnete, banda odsouzených hrdlořezů, prohnaný chladnokrevný šerif, mladé krásné děvče, které je jediným světélkem v džungli zla a smrti... (14.09.2012)

Byla by celkem radost sledovat takový kousek v sobotních odpoledních hodinách na jedné z českých tv stanic pod nálepkou western. Babičky by se asi hodně divily. Condenados a vivir je totiž jak nezvykle brutální western, tak těžkononážní survival z drsného severu Amerických hor. Devět špinavých trestanců, uvázaných k sobě řetezy, se prodírají skrze nevlídné počasí a jeden po druhém umírají v rukách chladnějšího psychopata, než byl on sám. Přežijí totiž jen ti nejsilnější... pokud vůbec někdo přežije. S násilím si tenhle film hlavu rozhodně nedělá. Znásilňování, vraždění, upalování zaživa, kuchání, ale i chuťovky typu vystřelené mozky nebo odseknuté končetiny. Do toho všeho tu prostupuje neutuchající deprese z bezvýchodné situace, která se vyřeší až v závěrečné (!) minutě. Konec je tedy celkem odfláknutý, moc rychlý, ale člověk je vlastně rád, že to má za sebou. Té deprese bylo už přece jen trochu moc. (19.01.2012)

Westernový žáner je v nezromantizovanej podobe priam ideálnym adeptom na zrealizovanie nemilosrdného predstavenia plného ošľahaných chlapíkov a strohej výrečnosti. Španielsky prírastok však inovatívne a veľmi interesantne primiešava do zavedených koľají štipľavú dávku explicitného násilia, čím nastáva skĺbenie s hororovým žánrom. Je pre mňa záhadou, prečo nevzniklo viacero podobne originálných žánrových výstrelov, keďže kombinácia týchto dvoch odlišných bračekov je mimoriadne pútavá, prispieva tomu i drsné, snehom pokryté prostredie, ktoré sa na takéto experimentovanie javí byť ideálnejším než vyprahnuté exteriéry divokého západu. Španielsky produkt celkom výrazne evokuje o štyri roky staršiu taliansku snímku Sergia Corbucciho Il Grande Silenzio, ktorá sa s divákom vo vyobrazení krutosti taktiež nemaznala, no Marchent zachádza omnoho ďalej, aj keď jeho dielo pôsobí menej konzistentne a viacej neohrabane. Výraznejšie mi prekážala nezvládnutá práca zo strihom, film doslova pôsobí akoby z neho bolo niekoľko pikantnejších scén vystrihnutých a zatiaľ čo nedôležité scény majú tendenciu upadať do zdĺhavosti, dramaticky vypäté a násilné sekvencie sa odohrávajú v rýchlom slede niekoľkých krátkych záberov. Negatívom je taktiež prakticky nulový soundtrack, ktorému by prospel dotyk skúsenej ruky majstra Morriconeho (je autorom i skvelej hudby k Il Grande Silenzio). Film však určite nie je nudný, svojou odlišnosťou si žiada permanentný záujem, naviac sugestívnosť a bezvýchodiskovosť prostredia dopomáhajú k citeľnej atmosfére a preto zamrzia spomenuté negatíva, bez ktorých by sa mohlo jednať o skvelú kultovú záležitosť. (13.12.2010)