Wang Jiao ka men

Bez dlouhého otálení chci napsat, že se mi tenhle film nelíbil. Já si totiž nemůžu pomoct, ale tenhle film mi přijde jako taková asijská verze "Kamaráda do deště" (oba filmy jsou ostatně ze stejného roku). Je to strašně cítit 80. lety: všichni ti mladí flákači a kriminálníci ve směšných hadrech a neschopní normální práce bez ustání drsně převalují žváro v puse, hraje k tomu děsná hudba, sem tam je nějaká ta honička, sem tam rvačka, a samozřejmě nesmí chybět stafáž v podobě romantické linky s nějakou tou holkou, ovšem přátelství mezi muži je až na prvním místě, to pozor, krasotinko, kdybys snad naivně doufala, že s tebou ten tvůj Al Pacino zůstane doma v papučích u televize. Po vizuální stránce tam taky nějaké extra velké novum nevidím a Kar-wai Wong vykrádá (či se inspiruje, chcete-li) kde co, tak jak to před tím jistě pilně nakoukal v kině. Kupříkladu já zde vidím dojezd vizuálního vlivu o 6 let mladšího Blade Runneru a v pátrání po "inspiračních zdrojích" by se jistě dalo takto pokračovat. Základní klišé (motiv, chcete-li) s gangsterem, který chce ještě naposledy jít do nějaké akce a pak s tím seknout, což mu už tak nějak z principu nikdy nemůže vyjít, jsme taky viděli stokrát jinde, namátkou lovím z paměti mladší (a podařenější) filmy Carlitova cesta z r. 1993 či Kokain z r. 2001. Vrcholem trapnosti pro mě byly scény podbarvené strašlivou čínskou coververzí songu "Take My Breath Away" od kapely Berlin, který zazněl o dva roky před tím v jiném (neméně děsném) snímku Top Gun (a ono mezi námi, už originál je dost děsivej popík, k uzoufání omílanej pořád dokola v českých rádiích a na vesnických diskotékách). Na použití příšerné předělávky západního cajdáku jsem ostatně žehral i u jiného mistrova snímku, Chungking express z r. 1994, kde se pro změnu objevuje strašlivá coververze songu "Dreams" od Cranberries. Teda řeknu vám, takhle krátce po dokoukání Wongova debutu, jaksi nerozumím, jak se mu podařilo získat pozdější reputaci. (10.09.2011)

Gangsterskej debut Kar-wai Wonga, kterej rozhodně neni špatnej, ale zároveň tomu do kvalitní gangsterky strašně moc chybí, bylo celkem zřejmý, že Wong akci nemá rozhodně tak v krvi jako například Woo a jeho roztřesený a nepřehledný záběry na mě moc velkej dojem neudělaly, za to ale milostná vsuvka mezi Lauem a Maggie Cheung byla opoznání líp natočená, nicméně mi přišlo, že byla tak trošku odtržená od zbytku filmu, jako by to k tomu ani nepatřilo, takže mi to spíš vychází jako slepenec několika dobrých scén, ale jako celek nic moc. (04.09.2009)

Po zmateném začátku je film čím dál zajímavější, ale ani přesto to není nijak extra dobrý film. Spousta postav jsou téměř karikatury a jednají naprosto idiotsky. Další problém bude asi v tom, že jsem očekával něco úplně jiného. Místo poetického příběhu o lásce jsem polovinu filmu koukal na špatnou kopii Johna Woo, což mě dost zaskočilo. Díky bohu hrají ústřední pár Andy Lau a Maggie Cheung, kteří zachraňují, co se dá. (29.09.2006)

Prvotina Kar-Wai Wonga je do jisté míry esencí toho, co na východoasijských filmech mám a nemám rád. Opusťme velkolepé opusy točené z velké míry pro západní publikum (Hrdina, Tygr a drak, Stvořeni pro lásku), protože ty náš pohled zkreslují. As Tears Go By má neoriginální, šablonovitý příběh a patetické vyústění. Projevuje se v něm absolutní necitlivost pokud jde o výběr hudby. Někdo by mohl namítnout, že synťáková doba v osmdesátých letech ovládala celý svět a že už to dnes vypadá jinak. Na to odpovídám: pusťte si téměř libovolný korejský romantický film posledních let (např. Scent of Chrysanthemums). Uslyšíte prakticky to samé. Ústřední herci (a to mám Laua i Maggie Cheung rád) neuvěřitelným způsobem přehrávají, protože vládne jakýsi podivný konsensus, že velké city musí mít velké projevy (z toho se naštěstí Wong i Kim Ki-Duk poučili). Zdůrazňování importu západního životního stylu (neboli nevkusu osmdesátkové dekády) je tu exponováno natolik, že jsem poznával některé druhy nábytku z těsně porevoluční doby. Jakoby asijská spirituální tradice patřila minulosti a tedy pouze do dobových eposů jako je výše zmíněný Hrdina. Toliko k tomu, co na asijských filmech nemusím a čím se vzdalují jakémukoli diváckému požitku. Proč tedy ty tři hvězdy? Wong Kar Wai svůj rukopis nezapře ani na tak ranném díle. Výtvarná stránka filmu je fascinující minimáně pro vědomí, co z ní za deset let vyroste. Pro tohle stojí za to Jak přicházejí slzy vidět. (12.11.2011)

Naprosto perfektní režijní debut Wonga Kar-Waie s perfektní kamerou, hudbou, ale hlavně výborný příběh a herecké výkony. Naprosto skvělý Andy Lau, krásná bohyně Maggie Cheung, ale rozhodně tu diváka zaujme velmi perfektní výkon Jackyho Cheunga v roli gangstera, který chce získat respekt. Ale je i tu romantická stránka mezi Andym a Maggie (hlavně ta dlouhá líbací scéna v telefonní budce). Jak už někteří diváci vědí, že samotný režisér dokáže ve svých filmech vybudovat expresivní styl, a komu se ten styl líbí, jsem si jist, že tento snímek nadchne každého diváka, kdo miluje jeho filmy. 100%. (16.01.2008)