Jízda na tygru

Jak snadné je být zapleten do útěku ačkoli vůbec útěkářem být nechcete. Jízda na tygru je zajímavá italská komedie, která sází na rozdílnost povah. Každý ze zločinců je totiž jiný a každý má jiné ambice co po útěku dělat a kam jít. Hlavní hrdina by navíc chtěl dokončit trest a začít znovu, ale okolnosti mu nejsou příznivé a osud tomu chce jinak. Za mě kvalitní komedie, která těží z úsměvných dialogů, ale též rozdílných hereckých poloh. (12.12.2022)

Fraškovitá útěkářská komedie, oživena nespolehlivým vypravěčem, notorickým lhářem, který se za katr dostal za předstírání přepadení sebe samého, je v závěrečném aktu násilně předělána na neorealisticky syrovou sociální satiru, ukazující odvrácenou stranu italského ekonomického zázraku (což odpovídá skutečnosti, že film režíroval „růžový“ neorealista). Stejný dojem neucelenosti vzbuzuje jednorázové, pouze zvýrazněním sociálně-realistické tematické roviny motivované odbočení od vyprávění v „první osobě“ (rozhovor jednoho z vězňů s manželkou, kterému protagonista nebyl přítomen). Postupný přechod od ironického nadhledu k melodramatickému patosu doprovází náhlá (a tudíž nepřesvědčivá) snaha ukazovat uprchlíky v lepším světle. Vzhledem k tomu, že před námi většinu času defilovali jako banda zaměnitelných imbecilů, je těžké začít si jich najednou vážit a soucítit s nimi. Silné herecké obsazení a pár vtipně komponovaných záběrů rozpaky z nesoudružnosti vytěsnit nedokáží. 60% (26.02.2014)

Drsný neorealistický film slušné druhé ligy, komedie však ani náhodou. Útrapy nedobrovolně z vězení prchlého zlodejíčka ve zbídačelé poválečné Itálii diváky spíš rozesmutní, než by mu vyloudily sebemenší náznak úsměvu. Přidejte si k tomu nepříliš známé herce, strohou kameru a syrové lokace a sledujeme sociologickou sondu ze života chudáků z jihu. SHRNUTÍ: Když je ti za katrem líp než venku. (15.11.2023)

Téma útěku z vězení je pro filmaře vděčné, ale tentokrát je pojato trochu jinak. Tři chtějí utéct a čtvrtý ne. Proč by měl, když mu do propuštění zbývá pouhý rok? Okolnosti ho k tomu však donutí. Už začátek příběhu vypadá zajímavě, ale celkový pocit je takový, že se jedná spíše o tragikomický příběh založený převážně na sociálních základech všech hrdinů. Ten hlavní pochází z dělnické rodiny a ke všemu zaujímá neutrální postoj. Ano, je to tak. Celá koncepce příběhu je obohacena o sociálně levicový pohled, neboť všechny postavy jsou ze středních a nižších vrstev. A proč ne, řeklo by se, ale protože jeden ze scénáristů byl ve své době známým komunistou, není to až takové překvapení. V žádném případě však nejde o komunistickou agitku. Společenská kritika ale ano, která je navíc rovnoměrně okořeněná humorem, který depresivnější atmosféru drží na uzdě, aniž by zbytečně přeháněl. Zápletka je dobře propracovaná, takže není nouze ani o zvraty. Těžko říct, jestli závěr překvapí, ale něco na tom levicovém pohledu na životní peripetie těch chudších prostě je. Takže spíš zábavný než dramatický film, ale dobře zpracovaný a s dobře nastolenou myšlenkou, která by se mohla odehrát i v dnešní době. (01.04.2024)

Sedesat let stary film? Ano, proc ne. Velmi lehce vtipny a spis dobrodruzny film, kde je trosku manic lehka italska potrhlost. Pokud se vam podari nad timhle mavnout rukou, uvidite pekny film o dost nesourode parte, ktera spoli sedi ve vezeni a vydava se na utek. Mate-li tento typ filmu radi, doporucuju. Zklamani nebudete. (10.05.2021)