WOOD JOB！（ウッジョブ） 神去なあなあ日常
Obsahy(1)
Hirano Júki neudělal přijímací zkoušky na vysokou školu, jenomže všichni jeho kamarádi ano, dokonce i přítelkyně, která se s ním hned na to rozejde. Je v bezradné situaci, nechce další rok šprtat na zkoušky, a tak se rozhodne, že si udělá nějaký kurz. Přihlásí se tedy na lesnictví a to jenom kvůli tomu, že na propagačním letáku měli pěknou slečnu. Jenomže práce v lese je úplně o něčem jiném než honit sukně... Může v takovém prostředí Júki přežít? (Zíza)
(více)Videa (3)
Recenze (42)
Velmi příjemný a milý snímek plný úsměvných scén, který ve mně na okamžik probudil touhu přidat se k Júkimu a žít v zapadlé horské vesničce, kde to voní dřevem a život plyne poklidným tempem. Dokonale jsem se odreagovala a pobavila. Musím se přiznat, že ačkoli je Šinobu Jaguči jedním z mých oblíbených režisérů, od tohoto filmu jsem toho moc nečekala, a o to víc jsem si ho užila. Už teď se těším na jeho další. ()
„POJĎTE SE MNOU PRACOVAT DO LESŮ!…“ /// Nevím jak vy, ale já teda moc zkušeností s japonskejma komediema nemám. Hrátky s peklem jsou asi jediný, který měli bejt vtipný jako komedie. Jinak se většinou jedná vo ten druh humoru, u kterýho si připadám spíš jako úchyl. Ani tahle žlutá Cesta z města do Babovřesk (hoď sem vodkaz… seš měkej, co?) vlastně není úplně normální. Júki je jouda, co les neviděl ani na vobrázku, ale lásce neporučíš, takže maže za holkou z letáku. Chová se jako idiot, ale vono si to buduje takovej ten japonskej smysl pro humor… no, ještě že všechno kolem je krásně zelený! Vesnička plná různejch lidí, chybí jen stará Škopková. Důležitá je hlavně práce v lese a vztah, k… ke všemu. Je z toho cejtit vůně dřeva, při šplhání po stromech mám závrať (sem ti říkal, ať nečumíš dolů!) a romantika z toho necáká po hollywůdsky, ale jen tak podpráhově a snad i mile. Část filmu zabere jakejsi svátek bohů stromů, hory, a všeho možnýho, takže mrkneme i na místní folklór. To v těch gore kravinách nenajdete! Júki je stejnej kokot jako na začátku, ale se všema se už sblížil, takže to jeho roční dobrodružství nemůže dopadnou jinak, než že … No, zas taková bomba to není. Ale jestli mám volit místo pro život v Japonsku, volím si vesnici! Klidně i tu dřevařskou firmu pana Nakamury. Páč kdo jednou přivoněl… (k lesu, ty vole!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Kamusari Nana Nichijo“, kterou v roce 2009 napsal Šion Miura, číst nebudu. 2.) Zjistím, že i v Japonsku maj lesy. 3.) Thx za titule ,,Belete“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Moj prvy film od Sinobu Jaguciho a hned kvalitna podivana. Hirano Juki namiesto VS siel do lesa pracovat s drevom a motat sa okolo tazby dreva. Nasledne sa vacsina pribehu toci okolo tazby dreva. Dalsi dokaz, preco sa vyhybam cinsko - hongkongskej kinematografii, ale toto je jeden z filmov, preco mylujem japonske filmy. Sinobu Jaguci sa u mna predviedol, to jo : 77 % ()
Příjemné nahlédnutí na bohatou kulturu a poetiku lesnictví, která se bohužel mísila s otravným a afektovaným projevem návštěvníka z velkoměsta. Mé dojmy jsou tedy krajně rozporuplné. Sledovat dvě hodiny nesympatického, neschopného a hlučného čuráka v nádherných lesích - to nebylo nic pro moje filmově rozmlsané oči a uši. Tohle byl afektovaný extrém i na poměry japonských filmů. Na poměry japonských filmů, byl tento snímek i přespříliš jednoduchý. Každopádně hezké záběry k vidění jsou, moc rád jsem se pokochal doposud mi neznámými tradicemi a na lesy se hezky kouká, když zrovna není poblíž ten otravný čurák. Tato kombinace mi opravdu krajně nesedla. ()
Podobně jako nás režisér (a scénárista) Jaguči Šinobu dokázal ve filmu Happy Flight zavést do světa letectví a složité práce na letišti, tady nám pro změnu otvírá svět japonského lesnictví, a to velmi příjemným, poutavým a dokonce zábavným způsobem. Film mě oslovil a dojal hned z několika důvodů - nejenom, že je zde snaha o ryzí ukázku tohoto povolání se všemi jeho strastmi a těžkostmi, ale zároveň se celým filmem nese úcta k těmto druhům profesí, které mnozí lidé téměř neberou na vědomí, ale přece jsou pro nás důležité. A co víc, film Wood Job je zároveň náhledem do života v japonských vesnicích, kde stále vládne japonský folklór a tradiční zvyky, které jsou obyvatelům velkoměsta v dnešní době již naprosto vzdálené. Jagučiho cit pro atmosféru, lidskost a humor je ohromný. Z mého pohledu jde o dokonalé filmové dílo, na které se ráda v budoucnu podívám znovu. ~(4,7★)~ ()
Reklama