Ronja, dcera loupežníka

Jako malej jsem miloval tento film. Pamatuju si, jak jsem jednou čekal, až budou tento film dávat na ČT - měli ho dávat v jednu a já už od osmi ráno se nemohl dočkat. Myslím, že jsem zažil je málo delších dní. Líbil se mi ten dobrodružný život v lese - dobrodružný život, pro který jsem miloval knihy Julese Verna. To se však ztratilo - žádný dobrodruh ze mě nevyrostl a jediným "dobrodružstvím" je snaha plnit termíny v práci. Avšak dobře si pamatuju, jak mi přišla úžasná představa žít někde v lesích, obstarávat si jídlo v krajině a připadat si svobodný. Tak na mě působila většina filmu. Ale už i jako dítě na mě zapůsobil ten pocit "vše se změnilo". Podobně jako ve filmu Podivné dědictví, kdy se tři představitelé divokého západů obtížně vyrovnávali s příchodem civilizace, tak zde se loupežnící (pro mě samozřejmě ti dobří) museli vyrovnávat s tlakem vojáku (i když to tam bylo jen řečeno). Tato změna byla umocněna smrtí starého "peera" (nevím, jak to napsat - ale neodvážil jsem se to napsat s "é" :-D). To vše na mě hluboce zapůsobilo už v dětských letech. Možná proto i po těch letech jsem moc rád shlédl znovu tuto pohádku a s čistým svědomím mohu dát pět hvězdiček. Tohle je opravdu pravá pohádka - pohodová a přitom v žádném případě infantilní. Ještě si neodpustím poznamenat, že jsem fakt nesnášel ty "p-p-pročpak to děláš, p-p-potvůrko p-p-podivná". Zvláštní, že to samé jsem si nyní přečetl v příspěvku Geminiho. Ještě zvláštnější je, že je nesnáším dál. :-D (26.07.2011)

Pohádka pro starší děti střižená Životem v přírodě a výběrem severských tanců a loupežnických písní. Kniha byla přeci jen lepší (i když jsem ji četl před 20 lety), filmové zpracování místy až příliš uječené. Nesedla mi změna knižního Pleška na filmového Peera, a ze severských ukolébavek bych asi moc dobře neusínal. Popopotvůrky popodivné byly milým zpestřením :-). (05.12.2011)

Velmi dobrý film pro děti (a pro dospělé, kteří ještě nezapomněli, že byli dětmi ;o) Jasně, že tomu lze i lecos vytknout. Příliš papundeklově vyhlížející hrad, z dnešního pohledu naprosto dřevní animace, místy trochu ledabylý střih, pasáže nad kterými jsem svého času skoro slzel mi dnes připadají spíš nechtěně komické.. Má ale hledání hnid v tomhle případě smysl? Navíc minimálně "drsnost" příběhu, složitost děje a modelovost situací zkrátka nesmí překročit určitou mez, za níž už by to nebylo pro děti pochopitelné či přijatelné. Loupežníci musí olupovat citlivě a vtipně, stejně jako zápas loupežnických band jednoduše musí být nekrvavý. Tohle všechno přitom Ronja plní na jedničku. Navíc je neuvěřitelně vtipná a s roztomilou nadsázkou natočená... Nezbývá mi proto, než zanechat vypočítávání skutečných i domnělých filmařských poklesků a jednoduše se kochat krásou lesních záběrů, nostalgicky vzpomínat a užívat si po špetkách přidávané životní moudrosti Astrid Lindgrenové, paní, jež dokázala ve svých knížkách dokonale oslovit děti a přitom rozhodně nenudit dospěláky, kteří se k tomu jakýmkoli způsobem nachomýtli... Celkový dojem: 85% (14.09.2006)

Je několik 'dětských' filmů, které můžu i v dospělosti a nesouvisí to jen a jen s nostalgií spojenou právě s dětstvím (Páni kluci, Krakonoš a lyžníci, Lišáci, myšáci a šibeničák...), a Ronja, dcera loupežníka mezi ně vždycky patřila. A když jsem nedávno film objevila v Levných knihách, úplně jsem si rochnila blahem. (15.05.2009)

Skvělá pohádka, která byla svého času docela vysílána v čeké televizi. Docela se divím, že už jí nedávaji, viděl jsem jí zhruba po deseti letech a vůbec neztratila kouzlo. Sice těch strašidelných scén s harpiemi a šedými skřítky jsem se už tolik nebál, ale pořád jsou působivé. Jako celek opravdu nadčasová záležitost! (12.10.2007)