Gett

Strhující konverzačka, která Vás na začátku trošku uspí, aby Vás v průběhu filmu a to hlavně na konci řádně kousla. Rozvod na izraelský způsob, nad kterým zůstává normálnímu našinci rozum stát. Vždycky jsem si myslel, že tohle je možné kdekoliv jinde, ale v téhle zemi? To jsem vážně netušil. Pokud je to pravda, hlava mi to nebere. Děkuji, tohle vážně nechci. (08.12.2015)

Asi musím otvorene povedať, že toto nebol asi film pre mňa. Napriek veľkému množstvu kultúry a silného procesu nemá z toho človek moc filmové pocity. A veľmi často som sa pristihol, že film ma nudí. Keď sme sa dostali už k procesu ako takému, začalo to byť o niečo zaujímavejšie, no i tak som nemal pocit, že by ma film o niečo viac bavil. Pre mňa veľké sklamanie, no viem pochopiť ľudí, ktorí toto dielko ocenia. A rešpektujem to. Update 3.7.2015 - Po tom, ako som film nechal ešte trochu ustáť v hlave, jednu hviezdu ešte pridávam. Koniec koncov treba uznať herecké kvality filmu, dobrú atmosféru, a že sa podarilo z neho dosť vyťažiť na to, že sme sa ocitli len v dvoch miestnostiach. Nie je to podľa mňa až tak super ako napríklad "Locke" kde sa celý dej odohrával v aute (osobne mal ten film trošku viac príbehu podľa mňa), no dodatočne chcem ešte tieto kvality vyzdvihnúť. A celkovo teda film dostáva 3* (30.06.2015)

Čo všetko bolo povedané, no stále je to málo. Keď sa v Izraeli žena snaží rozviesť a jej nábožensky bezúhonný muž je tvrdohlavo proti, pretože je to preňho čosi ako vyšší princíp. Ale čo my vieme? Jedna z najdôležitejších viet, ktoré tu padli, je tá o dianí za zavretými dverami. Kto môže niečo také súdiť? Dospelí ľudia sú svojprávni, tak vedia, čo cítia a chcú. Súd má byť v takomto prípade len formalita. Nie každá kultúra to však toleruje. A potom život pomaly, ale isto preteká pomedzi prsty, kým byrokracia rozhoduje o osude dvoch ľudí, ktorí kedysi na prahu dospelosti vstupom do manželstva urobili krok v ústrety konvenciám. Teraz je všetko inak, no úradne úplne rovnako, pretože muž nesúhlasí s rozchodom, tak žena sa môže aj roztrhať a nemusí jej to pomôcť z tejto patovej situácie. Brilantná/dychberúca/alebo si dosaďte svoj obľúbený superlatív konverzačka. (29.06.2016)

Ženy z okolních arabských států sice mohou svým izraelským kolegyním jejich společenské postavení závidět, ale přesto, že Izrael obecně považujeme za vyspělou demokracii, některé náboženské zvyklosti jsou natolik silné, že přetrvávají i ve svobodném politickém systému. Zkrátka když se chlap nechce rozvést, nemůže ho nikdo donutit a když je na straně muže i konzervativně smýšlející Rabínský soud, je ženská prakticky bez šance. Ten střet světa, jak ho známe my, s tím ortodoxně založeným tu byl vykreslen takřka dokonale. Člověk, ať už je chlap, nebo ženská, musí fandit hlavní hrdince, ale protože ne nadarmo se říká "pevný jak židovská víra", dokáže trochu pochopit i přístup manžela a zejména pak Rabínského soudu, který chce být nestranný, ale prostě nemůže, protože to neumí. A to žena žádající o rozvod vidí a proto je pro ní celé líčení ještě více nervydrásající, než by normálně bylo a že jí neprospívá ani detailní probírání osobního života, je celkem jasné. Na to, že se film prakticky celý odehrává v jedné místnosti, má příběh spád a soudní jednání celou dobu baví a v jednom případě i hodně rozesměje. Herci, byť pro mě zcela neznámí, neměli chybu a Ronit Elkabetz je pani Herečka. 90% (14.07.2015)

Po třech měsících... Rozchod Nadera a Simin po izraelsku. Je doslova zarážející, kolik toho mají íránská a izraelská společnost společného vlivem své patriarchální podstaty. Absence emancipačních snah, Blízký východ v jednom obrovském kotli taví lidská práva a speciálně práva žen, nehledě na hranice, národy, země... Tvůrci natočili strhující konverzační snímek, naprosto bezezbytku vytěžili všechny přednosti tak hojného subžánru soudního dramatu, čehož základem je mistrně napsaný scénář a nadhodnotou použití symboliky, jemných náznaků proměny obuvi, oblečení a jejich barevných odstínů... Po třech měsících... (29.09.2015)