Píseň moře

Úžasně citlivá a emotivní záležitost. Ryzí pohádka plná dětského dobrodružství, morálního poselství, podprahového boje dobra se zlem a závanem mystiky. Všechno to co se z našich luhů a hájů vytratilo před stovkou let. Velký prim hraje zpracování, které v mainstreamu nemá obdoby a přizvukuje mu líbivá ústřední melodie a celková poetika dávných časů. (30.03.2015)

Při sledování tohohle skvělého počinu mi bylo tak nějak strašně hezky u srdce, zdroj emocí a tvůrčí fantazie je zde nevyčerpatelný. K tomu ta kásná hudba a hrozně roztomilá animace. Konečně jsem viděl zase animovaný film, který je trošku odlišný od běžné produkce, dokáže nadchnout diváka každého věku,zavede vás do tak krásného a jiného světa než ten ve kterém žijeme, je prostě tak jednoduše křehký, citlivý a krásný.Během filmu se zcela zasníte, přestanete vnímat věci okolo a rázem jsou tu závěrečné titulky a vaše cesta plná snění, fantazie, emocí a jiných světů je u konce. Rozhodně na ní, ale jen tak nezapomenete. Já teda rozhodně ne, a pánům tvůrcům za ní převelice děkuji. P.S. Film si pusťe v opravdovém klidu a nejlépe večer. Je opravdu potřeba si ho užít a vžít se do něho. Jinak se připravíte o zážitek.:-) (18.08.2016)

Píseň moře mi stejně jako mnohým zdejším uživatelům připomínala Miyazakiho fenomenální Cestu do fantazie, a i když mě Moorův film nedostal tolik jako jeho "japonský bratránek", jedná se stále o nádherně odvyprávěný příběh s osobitou animací a nejedním silným momentem. Snímek nabízí krásný a zároveň smutný příběh jedné rodiny, nacházející se na hranici mezi reálným a pohádkovým světem, jež dokážou být oba jak vřelé, tak i kruté. Zaujaly mě rozličné postavičky, které Ben a Saoirse na své dobrodružné cestě potkali - ať už šlo o vousatého Seanchaího či nejednoznačnou Machu (ve které jsem viděl Yubabu a Zenibu) - a celkově se mi líbil onen magický příběh o Písni moře a prostředí čarokrásného Irska. (03.01.2021)

Brendan mi byl příběhově možná malinko bližší, jenže v ostatních ohledech to Moore dopiloval k dokonalosti. Líbí se mi ta osobitost a ještě víc se mi líbí, že můžu sáhnout po japonské kultuře k Mijazakimu a teď po irské sem. Dejte Moorovi prostor a čas. Za deset let bych prosil jednu kolekci o šesti kusech přímo do obýváku, že děkuju. (06.01.2016)

Film je natočený zručně, o tom žádná, a těch pět hvězd objektivně si zaslouží. Až se mi nechce věřit, že za tím stojí ten chlápek, co dělal naprosto zmateného Brendana. Asi za to může i jiný scenárista, Will Collins? Každopádně to s tím věřením není až tak pravda - to, co mě vytáčelo na Brendanovi, je tady také, ačkoliv v menší míře. Tedy jistá nekonzistentnost scén a jasný tah na citové vydírání (což mi přišlo přetažené zvlášť u proměněné sovy). Také postavy se chovají stále divně - jak ten podivně odmítavý otec, jehož chování nakonec nedává smysl, tak ta babička z města, která by z fleku mohla být tou sovou, a vlastně i Ben, jehož změny a proměny nálad jsou někdy na přesdržku. Na druhou stranu má film konzistentní, rozjímavou, prostě irskou atmosféru, dobrou hudbu, některé skutečně povedeně animované scény - jak ze samotného putování, tak potom samozřejmě ta závěrečná, má atmosféru, která dokáže pohltit a nepustit, navzdory oněm výtkám. Trochu mi to připomnělo Vodní děti, ačkoliv to je půl hrané, půl animované, a animované daleko hruběji, a také mne ten film držel v podobném napětí. (Ostatně, ona Píseň moře vykrádá třeba i Posledního jendorožce, co si budeme povídat, a nejen jeho). Ale celkový mix je skutečně povedený, poutavý... jen nevím, jestli se na to má chuť podívat někdy znovu. (31.08.2022)