Papírová města

Film ze středoškolského amerického prostředí, kde hlavní hrdinka musí lézt na nervy všem a vším, ať už jde o neuchopitelnou vizáž prapodivného obočí s kombinací zvláštně postaveného nosu nebo o sobeckou nutnost ukájet potřeby ega na úkor ostatních. Hlavní hrdina též zapadá do mozaiky nesympatických svým zženštilým přístupem k životu. Ale láska hory přenáší. (31.01.2016)

Keď som zistil, že ide o ďalší pokus prostredníctvom teenagerov ukázať zase len americkým teenagerom (nie, s ponosovaním pubertálneho zasrana, že musí stihnúť pred plesom ešte zohnať limuzínu, sa fakt mimo Ameriky jeho rovesníci stotožňovať nebudú), akí sú výnimoční, skvelí a treba si carpe diem, pretože panta rhei, bol som trochu znechutený a dúfal som, že dej sa preklopí do dobrodružného príbehu ako sľuboval. Nestalo sa. Som na to asi starý. Teda nechcem sa robiť chrumkavý, ale tak ako si už nekupujem Happy Meal, alebo spomínaných Pokémonov, nepotrebujem viac ani počuť, že si treba užívať než príde zodpovednosť. Odkaz na Fight Club potešil, teda aspoň dovtedy, kým som začal uvažovať, či ho tu nie je škoda. (11.10.2016)

Teprve 16 komentářů a 172 hodnocení? Tohle asi nebude biják, co táhne do kin davy, což je možná docela škoda, protože tahle vtipná z části road movie by si pozornost jistě zasloužila. Možná je problém v tom, že nevíte, jak to lidem popsat, jak je nalákat. Sama teď nevím, jak vám vše zpropagovat, jak zdůvodnit ten plný počet. Nečetla jsem předlohu (zatím jsem v první třetině), což je myslím spíše ku prospěchu. Je až milé překvapení, jak film vybočuje z klasických teenagerovských filmů, i když v sobě má stále stejné prvky. Dokonale jsem se vžila do příběhu, omládla jsem a s partou přátel řešila znovu první lásky, toužila po dobrodružství a hledala něco, co mě udělá šťastnou už dnes. Nejvíc mě ale baví to idealizování lidí kolem sebe, film je dokonalou ukázkou toho, jak si můžeme do svých idolů zobrazovat svá vlastní přání. Realita je často tak jiná. Občas prostě vidíme jen to, co sami chceme. Doporučuju jako letní jednohudbku pro zasmání, možná trochu k zadumání, ale pravdou je, že to je z prostředí střední školy, takže pozor na cílovou skupinu. (25.07.2015)

Jak moc úprimný nezávislák je, keď dokáže skandovať Pokemon? Jak sa to vezme. Tá neustála snaha byť ďalšou generačnou výpoveďou a la Perks of Being a Wallflower, tá hraje proti, ten obrovský odrb s Carou na plátne (ani ne 20 minút), ten hraje tiež proti. A hlášky, tie hrajú za. She was the girl monológ, gotta catch em all... akože: Nie som zrovna inteligent, ale mám tak veľké srdce. Príjemné (29.09.2015)

John Green mě začíná zajímat stále více. Knihu jsem samozřejmě nečetl, takže jsem šel do takřka neprobádaných vod doufajíc v něco lepšího než jen plitkou romanťárnu o dvou nešťastných adolescentech. A byl jsem velice spokojen. Jasně, Nat Wolff i Cara Delevigne hrají černobílé postavy, které jsou v podstatě archetypem těchto žánrovek. I tak se jim podařilo ve mně probudit pocit blaženosti, zřejmě i z toho důvodu, že k tématu snímku mám určitý vztah a vzhlédl jsem se v tom. Překvapuje mě, že film tak rázně klesl s hodnocením, podle mě si zaslouží větší uznání a minimálně já mu za nějaký čas určitě ještě dám možnost zazářit...90% (16.10.2015)