Režie:
Ulrich SeidlKamera:
Martin GschlachtHrají:
Fritz Lang, Alfreda Klebinger, Manfred Ellinger, Inge Ellinger, Josef Ochs, Alessa Duchek, Gerald Duchek, Cora Kitty, Peter Vokurek, Walter HolzerVOD (4)
Obsahy(1)
Provokativní film-esej vlivného rakouského režiséra Ulricha Seidla je stylizovaným náhledem do privátní sféry několika Rakušanů, kteří se uvnitř pečlivě udržovaných sklepů věnují svým bizarním potřebám, koníčkům, vášním a obsesím. V precizně komponovaných symetrických záběrech se tu střetávají laciné mužské fórky a drahý nábytek, dechovka a operní árie, biče a panenky, sexualita a sadismus, nacistické relikvie a fitness. Ve svých typických „oživlých obrazech" Seidl zkoumá podzemí rakouské duše. (Film Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (69)
[AFF 2015] Aké sny zamykáme do svojich pivníc? Čo v nich skrývame a čo to o nás vypovedá? Ulrich Seidl sa opäť vracia k téme rakúskeho národa a pozorne skúma, aké tajomstvá a túžby si ukladá do podzemných priestorov. V atraktívnom štylistickom kontrapunkte strohého režijného štýlu, esteticky vycibrených záberov a stredostavovskej pohodlnosti so šokujúcim obsahom (ktorý nemá ďaleko k pornografii ani dokumentu o extrémistických skupinách) sa prejavuje Seidlov typický šibeničný humor a kúsavý ostrovtip. Motto "Sme, akí sme." je dôsledne dodržiavané, avšak len málokedy ústi v nové plnohodnotné závery o súčasnom Rakúsku. K tomu ostatne smeruje moja jediná vážnejšia výčitka. 85% ()
Obrazově dokonalý dokument o tom, co kdo skrývá a odhaluje, je nakonec z poloviny spíše hraným filmem obsazeným reálnými lidmi. Skvělý námět, skvělý film, ale moje velké očekávání bylo trochu zklamané lehce nedotaženou formou. Jinými slovy, kdyby se celý film přestříhal, výsledek by byl asi stejný. Celé to totiž funguje jen díky jednotlivým mikropříběhům, jejichž poskládání za sebe nic moc navíc nepřináší. Ale i tak to stojí za to. Seidl je Roy Andersson z Vídně. A shlédnutí tohoto filmu ve mně vyvolalo přání být Rakušanem. Ale to už je asi trochu jiný příběh. ()
Vždycky jsem si o Rakušanech myslel, že musejí být z jiného světa, jsem proto velmi rád, že mi to tento dokument potvrdil. Režisérovi Ulrichu Seidlovi se povedlo natočit velmi bizarní záležitost, která ukazuje skupinu vyvolených, kteří sice neschovávají ve sklepě dvě generace svých potomků, které zplodili s vlastní dcerou, ale i tak jsou dostatečně vyšinutí a já se výletem do jejich Čtvrtých říší a zvrácených duší celkem dobře bavil. Moje hodnocení 65%. ()
Neodolatelná výprava do lidského bizáru, sklepních věcí o kterých se nemluví. Panoptikum postaviček se všemožnými úchylkami, překvapivě doslovné a otevřené, laděné do obskurní sociologické komedie. Seidl boduje nejenom výběrem nejkarikaturističtějších představitelů různých fetišistických oblastí, ale především jejich absurdním nasnímáním, příznačnou obrazovou kompozicí. A taky pocitově vygradovaným poskládáním mozaiky jejich různorodosti. ()
Italskou operu zpívající sklepní střelec Fritz Lang! To je mi ale metahumor. Škoda trochu nahodilé kompozice, ale jinak je to kvalitativně i základní premisou velmi podobné například Tierische Liebe, Seidl si udržuje úroveň už velmi dlouho. Rozhodně se tedy nejedná o jeho nejhorší film, jak píše rivah, spíše o seidlovský nadstandard, osvěžený klasicky vynikající Gschlachtovou kamerou. ()
Galerie (28)
Photo © Stadtkino
Reklama