Česká pivní válka

Konečně něco pro nás píče piva, pomyslil jsem si těsně před slavnostní premiérou v České Televizi. Po "vystřízlivění a několika doušcích" mohu konstatovat, že tento způsob prezentace národního zrzavého moku, zdá se mi poněkud nešťastným. Z celkového pohledu mě byl nejsympatičtější pán z dědiny. Na něm alespoň bylo vidět, že si na nic nehraje. To se nedá říct o těch dvou dalších frajerech, kteří si hráli na mistry světa (alespoň tedy ten pán z Ostravy). Tak něják jsem skrytě doufal, že film bude mapovat českou pivní kulturu, že nám představí různé pivovary a zdůrazní na co by si měl píč Českého piva dát pozor a co naopak vyzkoušet. Bohužel žádného manuálu nebo tipů jsme se nedočkali a pouze jsme se dozvěděli, co už asi někteří víme a sice, že rozprodaná a velkoprodukovaná piva většinou za moc nestojí. Kupříkladu nejdražší Česká "desítka" jménem Pilsner Urquell. Ono obecně je to s pivem těžké, sto lidí sto chutí. (08.09.2015)

Pivo je najlepší nápoj. Neexistuje nič lepšie ako dobré pivečko. Je mi nesmierne sympatický prístup českých bratov pivárov, ktorí odmietajú piť tie nadnárodné, globálne patoky a varia si svoje vlastné pivko. Verejne ich tu podporím parafrázou textu jednej známej skladby od bratislavskej punk rockovej kapely Zóna A: "Ráno, na obed aj večer - pivo! Malé, veľké, svetlé, tmavé - pivo! Muži, ženy, deti, starci - pivo! Doma, v práci, za volantom - pivo! Pivo to je skvelý nápoj, obsahuje tvrdý náboj. (české) Pivo je boží nápoj." *** (10.09.2015)

Pivo sice občas piju, ale to ještě neznamená, že mu rozumím (nebo nedej bože poznám, co za značku piju). Takže další dokument z exotického prostředí. Sládek stavící pivovary po světě (aktuálně v Bělorusku), proč ne? To dokážu pochopit a je to poměrně slušný podnikatelský záměr. Řezník zkoušející si vařit doma vlastní pivo má moje sympatie. Ale ten Ostravák, co mu přestala chutnat Plzeň, když ji koupil jihoafrický SAB Miller, a už o tom zřejmě píše třetí knihu, to je na mne přece jen trochu silná káva. To bude zřejmě nějaký pivní komplex. Válka se nekoná, všichni si radši trochu přihnou a pak už stejně nejsou schopní válčit. A režisér vybojoval jenom plichtu (50%). (09.09.2015)

Kolekce názorů tří různých podivínů, abych to napsal nějak slušně, na vývoj a odkaz českého piva. Národní hrdost ventilovaná skrze zlatavý mok. Nic víc. Trošku mi uniká nějaký hlubší smysl tohoto dokumentu. Abych pravdu napsal, tak jsem čekal něco malinko jiného. Jako by snad ani nic říct nechtěl. Minimálně jsem očekával nějaké zajímavosti z české historie piva, která je rozhodně košatá. Tady se zajímavostí opravdu nedočkáte. Jedná se o čirou oslavu piva ve společnosti mnoha dlouholetých pijáků. Nejvtipnější jsou asi eskapády s ostravským "umělcem", který vyhlásil válku Jihoafrické republice za to, že si dovolila odkoupit zřejmě jeho nejoblíbenější Plzeň. Osobně jsem nezaregistroval jakýkoli pokles chuti a jeho předstírané zhnusení nad každým vypitým douškem působilo hrozně uměle. Legrační byl ten řezník, který se rozhodl uvařit si vlastní pivo. Dvakrát ho uvařil pro kanál a až třetí pokus byl pitelný, nikoli však ohromující. Nicméně, hrozně se mi líbila jeho houževnatost a tah na bránu. Zřejmě vaření piva není až taková hračka. Jinak ta pronášená moudra do života byla vážně ze sekce "za 5 minut zavíráme". Dokument na mě působil poměrně příjemným, leč bezobsažným dojmem. Kratší stopáž dojem lehce zachraňuje. Vidím to na 2 kousky. (21.09.2015)

Látal nelátal ale patlal... Vůbec nechápu smysl názvu. Vůbec nechápu smysl tohoto veledíla... Nikdo přece s nikým neválčí? Místo toho sledujeme osud tří pivařů. Domácí kutil - pivař, profík - stavitel pivovarů a nakonec jeden naivní ochlasta (co sice hodně viděl, ale málo z toho probral). Co mají společné je jistá národní hrdost, kterou ventilují skrze pivo (?!). To je celé. Uvidíte spoustu zbytečné stopáže (na polovinu by to šlo prostříhat úplně v klidu) a ještě víc mouder... (13.09.2015)