poster

Česká pivní válka

  • anglický

    Czech Beer War

Dokumentární

Česko, 2014, 70 min

Režie:

Jan Látal

Hudba:

Karel Štulo
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Zbyisek
    ***

    Čekal jsem dokument o různých způsobech výroby piva, srovnání malých a obřích pivovarů a objektivním pohledu na současnou pivní situaci. Dostalo se ke mně ale něco trochu jiného. Česká pivní válka nabízí spíše subjektivní pohled na současný stav českého pivovarnictví a až filosofické zamýšlení se nad českou identitou a významem českého piva pro (nejen) náš národ.(30.10.2014)

  • zette
    ***

    Z dokumentu je patrne, ze vsichni ucinkujici maji radi onen zlatavy mok, kazdy trochu jinak, ale spojuje je. Film o pivu samotnem toho moc nerekne, tri pribehy (o pomatenem Ostravakovi, ktery broji proti Europivu, o sladkovi, ktery ve svete pomaha rozjizdet nove pivovary a vlastenecky zemedelec, ktery se snazi uvarit svoje pivo) jsou ale zajimave. K dokonalosti to ma na mile daleko, me to ale bavilo.(11.9.2015)

  • Malarkey
    ***

    Na rovinu přiznávám, že jsem od tohoto dokumentu čekal něco trošku jiného. Seznámení se třemi lidmi, kde každý z nich je tak trošku pivní úchyl, bylo sice zajímavé, ale bez jakýchkoliv emocí nebo alespoň hlubších názorů. Jeden je evidentně umělec a spisovatel, který jako svého osobního Lucifera vnímá jihoafrický SAB Miller a každej si o něm myslí, že je šáhlej, čehož si určitě je i on sám vědomej, protože i jako vzezření tak působí. Mimochodem i já jsem jeho drsno názory na Jihoafrickou společnost moc nechápal. Plzeň sice také dlouho vnímám jako průmyslové lehce lepší pivo, ale ono to ve skutečnosti ani jinak pro jeho slávu vnímat nejde. Abych ale sledoval pózy jako, že se napiju a pak to pivo před kamerou vyplivnu, to už bylo i na mě moc. Druhej je zase sládek z Plzeňskýho Prazdroje, který se rozhodne založit pivovar uprostřed Běloruska. To docela i chápu. Nechápu ale příšernou grafiku celého pivovaru, název Plzensky pivovar s evidentním odkazem na český ležák a pod ním napsáno, že se jedná o pšeničné pivo. Nutno dodat, že jsem na internetu zmínku o tomto pivovaru nenašel a ani to, že SAB Miller by tam jakkoliv zasahoval. Nehledě na to, že víc než o sládkovi, zaujal ten dokument pohled spíš na kolegu dědu, který si tam povídal s místními a měl tak trochu zájem i z lidského hlediska. Na rozdíl od toho sládka. No a třetí člověk - řezník, ten mi byl jedinej opravdu sympatickej. Na svém statku si vymýšlí svoje vlastní pivo, co vaří v hrncích, ve kterých předtím měl šrot pro prasata. To nadšení, to je přesně to, co se mi hrozně líbí. To, že všichni do sebe denně nasypou deset piv, to je sice taky fakt, ale o tom to v tomto případě nebylo. Na závěr škoda, že tenhle dokument v sobě neměl žádnou hlubší myšlenku. Prostě jenom ukázal lehce přehnané názory tří lidí, jak vnímají dnešní české pivo jako pojem.(9.9.2015)

  • Slarque
    ***

    Pivo sice občas piju, ale to ještě neznamená, že mu rozumím (nebo nedej bože poznám, co za značku piju). Takže další dokument z exotického prostředí. Sládek stavící pivovary po světě (aktuálně v Bělorusku), proč ne? To dokážu pochopit a je to poměrně slušný podnikatelský záměr. Řezník zkoušející si vařit doma vlastní pivo má moje sympatie. Ale ten Ostravák, co mu přestala chutnat Plzeň, když ji koupil jihoafrický SAB Miller, a už o tom zřejmě píše třetí knihu, to je na mne přece jen trochu silná káva. To bude zřejmě nějaký pivní komplex. Válka se nekoná, všichni si radši trochu přihnou a pak už stejně nejsou schopní válčit. A režisér vybojoval jenom plichtu (50%).(9.9.2015)

  • Matty
    **

    Neboť ve filmu absentuje komentář autorů, můžeme pouze spekulovat, jaký je jejich vlastní postoj k zaznamenaným pivním moudrům. Zda je hrabalovská poetika pěnových knírů a pivních pupků fascinuje, zda sami považuji půllitr za národní emblém a novodobý symbol české státnosti, zda chtějí vysokou koncentrací myšlenkově prázdných floskulí na něco poukázat, nebo v názorech pivařů nacházejí hlubší sdělení. Je pravda, že muži dávají dohromady výstižný portrét národní povahy. Jeden z nich zaujme svým kverulantstvím, druhý pragmaticky motivovanou příchylností k východu, třetí kutilstvím a provincionalismem. Všechny tři poté spojuje životní obzor vymezený světem chmelového nápoje, snížená ochota přijmout cizí názor a vnímat pivní problematiku v mezinárodních souvislostech. Zdali byl ovšem právě toto důvod, proč si tvůrci dokumentu vybrali tuto trojici aktérů, není z nabídnutých informací, ani z toho, jak jsou informace prezentovány, patrné. Tři různé perspektivy filmaři nadto nijak nekonfrontují – jednotliví sociální herci se nepotkají a ani zpoza kamery nejsou vedeni k zamyšlení nad svými stanovisky. Myšlenky všech tří mužů od piva jsou stejně nepřekvapivé jako styl filmu. Rozhovory střídá neutrální observace, výjimečně je k oživení monotónního vyprávění použit hudební podkres. Česká pivní válka by mohla být slibnou úvodní epizodou televizního cyklu, který by se třeba postupně dobral nějakých neotřelých závěrů ohledně české identity nalezené v pivu. Jako autonomní celovečerní dokument ale vyvolává spíše rozpaky než podnětné otázky. 40%(1.11.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace