Režie:
Indar DžendubajevKamera:
Sergej TrofimovHudba:
Simon FinleyHrají:
Matvej Lykov, Marija Pojezžajeva, Stanislav Ljubšin, Jola Saňko, Pjotr Romanov, Ieva Andrejevajte, Alexandr Lučinin, Aljona Čechova, Victorija Runcova (více)Obsahy(2)
Zlý drak unese princeznu Miroslavu uprostřed svatby a uvězní ji na hradě, který stojí na opuštěném ostrově. Princezna přijde o všechno – svou rodinu, přátele i ženicha. Jediné, co jí zbylo, je život v kleci a pravidelné setkání se záhadným mladíkem jménem Arman... jenže co je Arman zač a jak se dostal na drakův opuštěný ostrov? Pravdu se Miroslava dozvídá až příliš pozdě. Láska k dračímu princi je hořká a strašidelná. (TV Prima)
(více)Recenze (207)
Teda, takú krásnu fantasy romantiku som už veľmi dávno nevidela a moje srdce plesalo od samého začiatku až do konca. Krásne vizuálne zvládnutá fantasy o drakom unesenej princeznej ženíchovi rovno z povrazu. Naozaj sa tomu dá vyčítať len to, že film neponúka žiadne dejové prekvapenia, podobné zápletky sme už videli veľmi veľa krát, záleží skutočne len na kvalite spracovania, a tu sa to ruským filmárom veľmi podarilo. Dvaja hlavný hrdinovia boli mimoriadne sympatickí, a tak som im držala všetkých 10 prstov, hoci som aj vedela, že im to vyjde. Vyzdvihnúť musím hudbu, ktorá bola nádherná a film dvíhala o level vyššie. Dračia nevesta je vydarená rozprávka, ktorej sa rozhodne oplatí dať šancu. ()
Velký červený (tady teda černý a ohnivý) drak a žena oděná Sluncem - z jedné poloviny krásná ruská pohádka která má řadu parádních scén, nápaditou výpravu (vesnice, obrovská kostra), fajnového CGI draka i jeho prťavého nerudného kámoše - z té druhé sice sympatické ale trochu dřevěné herce z modelingové agentury které párkrát prožene řadou pořádně kýčovitých scének. Ale co ... ()
Prostě nadšení. Čiré nadšení. Od prvních momentů mě to vtáhlo, vizuál, způsob vyprávění udržující napětí i když člověk ví, jak to dopadne, práce s kamerou, drak, triky, hudba, prostě všechno paráda. Odvěké tajuplné archetypální iniciační schéma v novém hávu, a velice slušivém hávu. Je věru těžké toto tradiční téma krásky a zvířete téma pojmout a vyprávět nějak originálně a zajímavě, ale tomuto ruskému pokusu se to podařilo velkolepě. Tento příběh neexistuje proto, aby bavil a byl kdovíjak překvapivý - je to vlastně vzorec chování, návod, nápověda na cestě malé dívky ke skutečné dospělosti a ta se odehrává plus mínus podobně, archetypálně, co svět světem stojí, takže kdovíjaké překvapení snad ani není možné:) Dračí ostrov by skvělý, tamta malá obludka jako pejsek byla super a Drak Matvej je prostě k sežrání !! Film se mi vrací jakýmsi vzdáleným tajemným pocitem ještě teď, druhý den a tedy si jasně zaslouží plnou palbu! ()
----- "Nechť je vše, jak chceš Ty ... " ----- Drsné i zasněné, rozervané i zádumčivé, odvážné i nesmělé, akční i poetické ... a snad i maličko baladicky laděné vyprávění s příchutí prastarých mýtů, ukrytých v neprobádaných, temných hlubinách oceánu - nebo na rozlehlých, zasněžených pláních kdesi na východě. Jakoby žilo svým vlastním životem ... pod mocnou ochranou praotce všech draků. Po strhujícím úvodu zpomalí a nechává plynout čas v přirozeném rytmu ... jako mořské vlny omývající břehy dračího ostrova - to aby láska měla kdy vyklíčit, zbavit se všech strachů a pochybností, odhodit zbytky neupřímnosti a sobectví, zavrhnout tajné myšlenky, skryté lži, drobné lsti a malé zrady - a proměnit se v opravdový, ryzí, hluboký a oddaný cit, který jediný může vychýlit neúprosnou dráhu osudu ... dojít vykoupení a vznést se na dračích křídlech ke Slunci. V podstatě by se dalo říct, že jde o variaci na známou pohádku o Krásce a Zvířeti, ovšem na rozdíl od veskrze neumětelského počinu "Kráska a zvíře" z roku 2014 (který má na svědomí Christophe Gans) není neosobní a studená jako pověstný psí čumák - naopak: Věříte v ní a chcete ji následovat ... jako ztracenou a znovu nalezenou naději, jako krásný přelud - jako křehký sen, na který jste ve víru všedních dnů dávno zapomněli. P.S.: Nebo ... z jiného úhlu pohledu - kterak jeden ruský Дракoн jediným mávnutím dračích křídel vstrčil do kapsy komplet všechny americké upíry a vlkodlaky z jejich domovské "Twilight ságy" (2008 - 2012) ----- "Toť vše." ----- ()
Kupodivu velice příjemné a osvěžující pohádkové překvapení, které se zrodilo kdesi na východě, v Rusku. Chemie mezi hlavními protagonisty je excelentní. Hlavně pak princezna, která konečně není jen pasivní, ale velice aktivní figurkou v ději. Stejným slovem bych dokázal popsat i kameru a hudbu. Trochu mě zamrzí, že téma nebylo zpracováno více temně, hlavně ve druhé polovině filmu. Ten růžový konec mi k tomu prostě nepasoval. Počítačové efekty ušly, i když na velkofilm mají stále ještě co dohánět. A logických dějových lapsů jsem si buď nevšiml, nebo autoři fungování světa natolik promysleli, že je tu nemají. Za mě každopádně velký palec nahoru a moc rád se na Legendu o drakovi opět někdy podívám. 75% ()
Galerie (79)
Photo © Bazelevs Distribution
Zajímavosti (3)
- Růžové ovoce, které Arman (Matvej Lykov) přichystá Miroslavě (Marija Pojezžajeva) ke snídani, je pitaya, neboli dračí ovoce. (rikitiki)
- Jeskyně, do které drak hodí Miru, se jmenuje Prohodna a nachází se v severozápadní části Bulharska. Je známá klenbou a horními symetrickými otvory. Další lokací bylo pobřeží Černého moře, ve kterém bylo v čase natáčení množství hnědých řas, takže se modrá barva musela tvořit v počítači. (Jirka_Šč)
- Červené bobule používané během dračím rituálu jsou sušené Rowan bobule. Podle starých folklórních tradic mají Rowan bobule chránit před zlem. (BMW12)
Reklama