Cena strachu
Le Salaire de la peur
Vite vendute
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
Režie:
Henri-Georges ClouzotKamera:
Armand ThirardHudba:
Georges AuricHrají:
Yves Montand, Charles Vanel, Antonio Centa, Peter van Eyck, Véra Clouzot, Folco Lulli, Darío Moreno, Grégoire Gromoff, Darling Légitimus, François Valorbe (více)Obsahy(1)
Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)
(více)Videa (1)
Recenze (253)
"Mzda strachu" působí i dneska mladě a nadčasově především svým provedením. Žádný herec nepřehrává, postavy se vyvíjí a jsou tvrdě uvěřitelné (každého byste chvílemi zaškrtili a za chvilku mu držíte palce) a napětí je takové, až se chvílemi nedá dýchat. Remake Williama Friedkina je také na vysoké úrovni, ale originál je jen jeden. 90%. ()
Na svoju dobu neskutočná pecka, kniha musí byť skvelá. S odstupom rokov sú niektoré časti trošku úsmevné, ale to napätie, ako chlapi sadnú za volant je skutočne husté. Nevadila mi ani tá dlhšia predstavovacia fáza, pretože v rámci psychológie postáv mala svoju rolu (najmä u Joa). Určite chcem vidieť aj americký remake... ()
Nebýt úvodní dost dlouhé a dost nezáživné třičtvrtěhodiny ( a odůvodnění, že se tak seznámíme a sžijeme s postavami neberu, nesžila jsem se s nimi, byli mi nesympatičtí, jejich chování jsme nechápala a tak mohli pro mě za mě klidně vyletět do vzduchu), šla bych na plný počet. Když ovšem hoši nasednou do aut a vezou ten nebezpečný náklad, je to jedna nervydrásající scéna za druhou a vrchol dokonalosti je sfouknutá sirka. Konec byl malinko přepísknutý, ale to je můj osobní dojem, někdo z toho má možná to správné završení celého příběhu. ()
Tak tohle je ten biják, který učinil z Yvese Montanda hvězdu první kategorie. Viděl jsem ho sice už před lety, ale dodnes si pamatuji díky úžasné sugestivnosti většinu scén - třeba jak auto naložené hypersenzitivní tekutinou vjíždí na hrbolatou silnici a za žádnou cenu nesmí zpomalit pod padesátku. Nebo jak starší z řidičů přijde o nohu a pomaluju umírá v naftě. A pak samozřejmě tu naprosto poslední scénu s jízdou po serpentinách, která připomene staré úsloví, že nikdy nebylo tak špatně, any nemohlo být ještě hůř. :o) Je to nádherný film. ()
Více než hodinu jsem se řádně nudil. Hodně pomalý rozjezd, kde se nedozvídáme o postavách prakticky nic, jen můžeme vidět, jak se poflakují v tom svým městečku, handrkují se a celkově se chovaj jako pitomci. Zatímco v druhé polovině přichází ta šílená cesta s nitroglycerinem a to už je jiné kafe. Opravdu napínavé až nervy drásající scény, hutná atmosféra a interakce mezi postavama... Ale přesto, na začátku jsem asi dvakrát málem usnul. Proto (6/10) ()
Galerie (43)
Zajímavosti (17)
- Natáčení začalo 27. srpna 1951 a bylo plánováno na devět týdnů. Ovšem natáčení stíhala jedna pohroma za druhou. Proti všem předpokladům byly nezvykle velké srážky, což zapříčinilo nejen zapadávání vozidel, ale i devastování natáčecí techniky a placu. Navíc si režisér Henri-Georges Clouzot zlomil kotník a jeho žena Véra Clouzot, představitelka Lindy, vážně onemocněla. Došlo tedy k tomu, že na konci listopadu byla natočena pouze sotva polovina filmu. Vzhledem k blížící se zimě bylo natáčení na půl roku pozastaveno. Poslední klapka nakonec tedy padla až v létě 1952. (DaViD´82)
- Ve Spojených státech amerických se filmu dostalo nařčení z antiamerikanismu. To mělo za následek, že američtí cenzoři poupravili či rovnou vystříhali mnoho klíčových scén snímku. (DaViD´82)
- V Československu byl snímek tehdejší komunistickou propagandou vítán a to z toho důvodů, že podle ní prezentoval špatné pracovní podmínky dělnické třídy v západním světě. (Olík)
Reklama