Un homme et une femme
Muž a žena
A Man and a Woman
A Man and a Woman
A Man and a Woman
Režie:
Claude LelouchKamera:
Claude LelouchHudba:
Francis LaiHrají:
Anouk Aimée, Jean-Louis Trintignant, Valérie Lagrange, Paul Le Person, Simone Paris, Souad Amidou, Pierre Barouh, Yane Barry, Gérard Sire, Antoine SireObsahy(1)
Psychologické melodrama, které svého času vyvolalo u kritiky protichůdné reakce, ačkoliv mu všichni přiznali vysokou profesionalitu. Filmová skriptka Anne Gauthierová (Anouk Aimée) se v Deauville seznámí s automobilovým závodníkem Jeanem-Louisem Durokem (Jean-Louis Trintignant). Oba sem jezdí do penzionátu navštěvovat své děti. Annin muž zahynul jako kaskadér, Durokova žena spáchala sebevraždu. Při dalších návštěvách se osamělí lidé sblíží. Vzpomínky na minulost jim však brání plně se poddat svému citu. Zdá se, že milostný vztah skončil dříve, než byl naplněn. Jednoduchý děj obohatil tvůrce pozoruhodnou kameramanskou prací, nevšední silou citu a sugestivností atmosféry. To umožňuje divákovi, aby intenzivně prožíval velké city milenecké dvojice, sahající od smutku až po rozkoš, od utrpení až po naději. Jednotlivé dialogy herci improvizovali během natáčení, aniž by znali scénář. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (79)
Jean-Louis Trintignant je pro mě jedním z nejlepších francouzských herců celé francouzské kinematografie, a tak si vždy rád užiji film, kde hraje. Navíc je tohle film v podstatě improvizační, což jen dokazuje jeho skvělé herecké schopnosti. Nepoznali byste to. Je skvěle přirozený a Anouk Aimée je mu skvělou hereckou parťačkou. ()
Snímek jako stvořený pro první filmové rande. Náladový a citlivý film o obyčejném setkání muže a ženy, jenž zdůrazňuje potřebu pokračovat stále dále, i přese všechno, co bylo, a přese všechna trvalá pouta s minulostí. Svým vyzněním je film v zásadě banální, jeho přednostmi jsou oproti tomu značná poetičnost a melancholičnost řady scén; snaha o vzbuzení citové odezvy je však trochu přehnaná, když obzvláště způsob užití obrazových filtrů a hudby působí místy prvoplánové. Ač si film kvůli naposled uvedenému zaslouží spíše tři hvězdičky, z osobní zaujatosti a kvůli Anouk Aimeé dávám o jednu víc. ()
Anouk Aimee je jistě pozoruhodná žena a dlouhé záběry na její tvář jsou fajn. Jenže když člověk zjistí, že ve filmu se nic jiného neděje, začne ztrácet pozornost a klimbat, Automobilový závod už to nezachrání a tak nezbývá než ty oči definitivně nechat zavřené a usnout. A najednou je po filmu a dojem vcelku příjemný, odpočatý filmový divák se v klidu zvedá z křesílka a hupky dupky do postýlky pokračovat v spánku. Tolik tedy můj komentář k cenami ověnčenému veledílu...50% ()
Pastva pro oči a útok na mozkové buňky. Rozplýval jsem se nad mlhou a pěnícím mořem a pěnil nad banalitou příběhu, jenž by se dal shrnout do pěti holých vět. Z krásy některých záběrů - rozostřených, zpomalených, melancholickou hudbou doprovázených - člověka až mrazí, ale ta sentimentální love story je vposledku tak magazínově bídná, že se mi na patro dere slovo kýč. ()
Pribehem se nejedna o zadny prevratny ci vrcholovy pocin. Zpusob, jakym je film natocen je ale perfektni. Dejove prechody mezi pritomnosti, vzpominanim, vypravenim jsou velmi pusobive. Kamera, spolecne s hudbou buduje pusobivou atmosferu a herci hraji na jednicku. Skoda nekolika hlussich mist, ktere mi spolecne se scenarem brani dat plny pocet hvezdicek (skutecne tesne). Me prvni setkani s reziserem Claudem Lelouchem, urcite ne vsak posledni. Kdo ma rad komornejsi vztahove drama, nemuze byt timto filmem zklamany. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (12)
- Film upoutal pozornost také hudbou Francise Laie. Zejména ústřední píseň interpretovaná Nicole Croisille a Pierrem Barouhem, která byla nominována na Zlatý glóbus za nejlepší filmovou píseň, se stala velmi populární a dočkala se řady coververzí. S českým textem Jana Nemejovského ji nazpívaly Judita Čeřovská (1967) a Jitka Zelenková (2006). (sator)
- Závodní scéna filmu je z roku 1964 ze skutečných závodu 24 hodin Le Mans. Jean-Louis Duroc (Jean-Louis Trintignant) řídí Maserati Tipo, ale záběry jsou z tohoto závodu na jeho strýce závodníka Maurice Trintignanta (1917–2005). (sator)
- Claude Lelouch v jednom rozhovore uviedol, že kritika hľadala v striedaní farebných a čiernobielych častí filmu nejakú symboliku, ale jediným dôvodom bolo, že režisérovi dochádzali financie a čiernobiely film bol lacnejší. (ursinko)
Související novinky
Zemřel herec Jean-Louis Trintignant
Francouzská i světová kinematografie v pátek přišla o další velkou filmovou hvězdu, ve věku jednadevadesáti let totiž ve francouzském městě Uzès zemřel držitel ceny César, Zlaté palmy z Cannes i… (více)
Reklama