Reklama

Reklama

Muž a žena

  • Francie Un homme et une femme (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Psychologické melodrama, které svého času vyvolalo u kritiky protichůdné reakce, ačkoliv mu všichni přiznali vysokou profesionalitu. Filmová skriptka Anne Gauthierová (Anouk Aimée) se v Deauville seznámí s automobilovým závodníkem Jeanem-Louisem Durokem (Jean-Louis Trintignant). Oba sem jezdí do penzionátu navštěvovat své děti. Annin muž zahynul jako kaskadér, Durokova žena spáchala sebevraždu. Při dalších návštěvách se osamělí lidé sblíží. Vzpomínky na minulost jim však brání plně se poddat svému citu. Zdá se, že milostný vztah skončil dříve, než byl naplněn. Jednoduchý děj obohatil tvůrce pozoruhodnou kameramanskou prací, nevšední silou citu a sugestivností atmosféry. To umožňuje divákovi, aby intenzivně prožíval velké city milenecké dvojice, sahající od smutku až po rozkoš, od utrpení až po naději. Jednotlivé dialogy herci improvizovali během natáčení, aniž by znali scénář. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (76)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Chvílemi černobílé, sépiové, ale i barevné. Celkově hodně zajímavé. Také s momenty, ve kterých se mluví, ale i s momenty, ve kterých se vůbec nemluví. Kupodivu scény, ve kterých se nemluví, jsou daleko více vypovídající než ty, ve kterých se mluví. No a ve své podstatě je to vlastně film s příběhem, který je jako každý jiný. Co je na něm důležité tak ta přesná režie, s jakou je tenhle příběh natočený. To je totiž na celém filmu nejzajímavější. Díky barevným filtrům jsem si totiž dělal představu o tom, co ti dva v sobě skrývají a s čím se snaží jeden druhému otevřít. Bylo to zajímavé a nechalo to ve mně hodně zvláštní náladu. Ta byla ještě k tomu podpořena velice zajímavými záběry na závody, které si režisér vysloveně užíval. Nepamatuju si, kdy jsem cítil takové souznění jako s dvojkou v tomto filmu. A že to nebylo souznění jednoduché, spíš naopak. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Pro mě je nejdůležitější součástí tohoto filmu ona slavná ústřední melodie. To se povede málokdy, aby se hudba do filmu takhle dokonale hodila. Napadá mě možná foukací harmonika z Půlnočního kovboje, možná to párkrát dokázal Vangelis... I kdyby ten film byl sebevětší kravina, tak kvůli tý melodii a několika hezkejm záběrům to pro mě stálo za vidění. Z mýho pohledu ten film funguje spíš tak, že je to asi podobný, jako kdybych někde našel 55 let starý album s fotkama a začal si ho prohlížet. A na to asi člověk musí mít i náladu. Já tu náladu zrovna měl, takže budu hodnotit vysoko. Ale troufám si říct, že na druhý zhlédnutí už by mě to asi nebavilo. ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Jen málo dialogů, zato plno nádherných záběrů v barvě i v černobílém. Spolu s hudbou působí spíše na city než na mozek, jinak řečeno, tenhle příběh se musí spíš prožívat než aby se o něm přemýšlelo. Ke konci (setkání na nádraží) dodám, že já ho chápu pro ústřední dvojici jako naději na dobrý konec. Někdy je potřeba se nevzdat. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Věčné téma. Prostě nazvané. Klasicky pojaté. Moderně zabalené. Ke své vlastní škodě příliš moderně. V chaotickém střídání různě barevných, potažmo nebarevných materiálů se mi nepodařilo najít nějaký řád (že by třeba ty pravděpodobně zásadnější vzpomínky byly sytě barevné, ty méně důležité černobílé apod.). Během prvních minut, přesněji během prvních padesáti minut, jsem měl problém rozlišit přítomnost od minulosti, představy od skutečnosti, scény podstatné od nepodstatných. Film se mi nicméně přesto a stejně místy líbil tolik, že jsem měl chuť udělit mu pět hvězdiček, ale pak, když už ty bezdějové (a přiznejme si to – zbytečné) scény podbarvené přenádhernou hudbou Francise Laie trvaly příliš dlouho, mě ta touha opustila. Vybízivě ostýchavé pohledy Anouk Aimée mě lákají k dalšímu zhlédnutí a třeba i přehodnocení názoru na Muže a ženu, na film, maskující svou intelektuální sebestřednost prostinkou love story „pro všechny“. 70% Zajímavé komentáře: dwi, atlee ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

V Deauville se jednoho studeného zimného večera potkávají Anne Gauthier(Anouk Aimée) a Jean-Louis Duroc (Jean-Louis Trintignant), oba kolem třiceti, poté co odvezli své děti zpátky do internátu. Anne zmešká vlak a příjme Jeanovu nabídku, aby ji odvezl svým autem do Paříže. Během cesty se začínají postupně sbližovat, přestože stále nemohou ze svých myslí vyhnat své staré partnery... Tehdy devětadvacetiletý Claude Lelouch se tímto filmem proslavil takřka přes noc. Už zde se projevily charakteristické rysy jeho další tvorby, a to především pohyblivá a postavy obskakující kamera a tématické zaujetí pro vztah mezi mužem a ženou. Ve filmu se v podivném, ale přesto oku lahodícím rytmu střídají barevné části s černobílými, což mu nijak neškodí. Toto Lelouchovo dílo, na němž se on sám podílel i jako kameraman, scénárista, střihač a producent bylo oceněno mnoha cenami: zlaté glóby za nejlepší zahraniční film a nejlepší herečku. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (11)

  • Závodní scéna filmu je z roku 1964 ze skutečných závodu 24 hodin Le Mans. Jean-Louis Duroc (Jean-Louis Trintignant) řídí Maserati Tipo, ale záběry jsou z tohoto závodu na jeho strýce závodníka Maurice Trintignanta (1917–2005). (sator)
  • Film se natáčel na Květinovém pobřeží na pláži v Deauville, Paříži a v Monaku. (Cucina_Rc)
  • Claude Lelouch v jednom rozhovore uviedol, že kritika hľadala v striedaní farebných a čiernobielych častí filmu nejakú symboliku, ale jediným dôvodom bolo, že režisérovi dochádzali financie a čiernobiely film bol lacnejší. (ursinko)

Související novinky

Zemřel herec Jean-Louis Trintignant

Zemřel herec Jean-Louis Trintignant

18.06.2022

Francouzská i světová kinematografie v pátek přišla o další velkou filmovou hvězdu, ve věku jednadevadesáti let totiž ve francouzském městě Uzès zemřel držitel ceny César, Zlaté palmy z Cannes i…

Reklama

Reklama