Hudba:
Tadeáš VěrčákHrají:
Lída Baarová (a.z.), Lída Baarová, Helena Třeštíková, Alena Šislerová (vypravěč), Vladimír Borský (a.z.), Gustav Fröhlich (a.z.), Joseph Goebbels (a.z.) (více)Obsahy(1)
Lída Baarová. Herečka, pro kterou byla její krása největším darem i prokletím zároveň. Mladá a atraktivní dívka se rychle stala největší československou filmovou hvězdou a dokázala si podmanit i nejobávanější muže své doby. Vztah s ministrem říšské propagandy Josephem Goebbelsem z ní však obratem učinil národního nepřítele a symbol kolaborantství. Dokumentaristka Helena Třeštíková se s Baarovou setkala v jejím zahraničním exilu. Na sklonku hereččina života natočila otevřenou zpověď kdysi milované a následně zatracované hvězdy na pozadí unikátních materiálů z několika evropských filmových archivů i ukázek slavných rolí Lídy Baarové. Příběh sebedestruktivní lovestory s proporcemi antické tragédie je fatálně spjat s evropskými dějinami a ukazuje mimořádně upřímný portrét ženy, jíž na vrcholu kariéry ležel svět u nohou. O to monumentálnější byl pak její pád do zapomnění a samoty. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (171)
Rok 2016 je na české filmové scéně bezesporu ve znamení Lídy Baarové, prvorepublikové herečky, jejíž kontroverzní život si přímo říká o to, aby byl převyprávěn na velkém plátně. Zatímco Renčův opulentní snímek se snaží světovým způsobem a s velkým rozpočtem podat lesk a bídu života této divy, tak Třeštíková se zaměřuje intimním pohledem na Baarovou jako na osobu, která si zažila své dobré i zlé časy a zobrazuje vlastní verzi pohledu na život překrásné herečky, které kdysi ležel u nohou ledasjaký muž. Diváci mají možnost vidět téměř vše od úplných počátků, přes hvězdný vzestup a strmý pád, až ke staré Baarové, která s cigaretou a vínem v ruce vzpomíná na Hitlera, Goebbelse, svojí rodinu, kolegy z práce atd. Zkrátka kvalitně natočený dokument o osudu ženy, která byla jak milována tak nenáviděna aneb Milujeme to, co ztrácíme. ()
Ten dokument mi dneska prostě sedl. "Milujem to, co ztrácíme..." Baarovou nemám ani zdaleka detailně nastudovanou, takže nemůžu a nebudu filmu vytýkat, že mi nepředložil zajímavé informace. Mi je totiž předložil. Ani nebudu polemizovat nad tím, zda by nebylo lepší výpověď Baarové konfrontovat. Protože snímek podle mě ukázal Baarovou takovou, jaká byla. Krásná, talentovaná, ale také naivní, sebelítostivá a do sebe zahleděná, podléhající mocným (kolik z nás by odolalo?), na sklonku života troska. Ten film byl v podstatě tuze smutný. ()
Překvapivě nezáživný dokument. O životě Lídy Baarové se tu divák nedozví nic nového a upřímně řečeno celkovému obrazu příliš neprospívá ani sama Baarová, která by si coby vypitá troska čas od času zasloužila otitulkovat, protože jí nebylo příliš rozumět. Vše zajímavé tak obstarávají dobové záběry, které de facto nemají s Baarovou nic společného a pár ukázek z jejích zahraničních filmů. Každopádně tenhle projekt mi i tak přijde absolutně zbytečný a vlastně se jen veze na mediálním zájmu o Renčův film. 30% ()
Hned zkraje předesílám, že Lída Baarová se mi nikdy nelíbila ani jako žena ani jako herečka. Dokumenty mám ráda, ty Heleny Třeštíkové obzvlášť. Teď mám ale pocit lehkého zmaru, neboť mi přijde, že jsem se vlastně nic nového o Baarové nedozvěděla. Viděla jsem bývalou hvězdu totálně na kaši, jak pije becherovku z láhve, kterou si musí držet oběma rukama, hvězdu, která si zapaluje filtr místo cigarety, hvězdu, která vypouští z pusy perly typu "Já jsem nebyla jen krásná, já jsem měla talent" a "Já jsem byla krásná a oni mě angažovali..." nebo "Já jsem tak strašně nadaná na řeči". Sebereflexe veskrze žádná. Pýcha do posledního dechu. Nebo...? Je pravda, že na samý závěr Baarová říká, kdo chce, ať hodí kamenem... A to je pravda ... Co říct na konec ? Že skvělé byly archivní záběry (některé dosud nezveřejněné), líbilo se mi i jejich načasování v kontextu s vyprávěním Baarové, a že to není takový průšvih, jak to možná z mého komentáře vyznívá. ()
O Baarové se v tomhle dokumentu člověk dozví maximálně to, přes jak tlusté a neprůhledné sklo svůj život (zřejmě nejen ve stáří, ale snad především v oněch "nešťastných letech") vnímala. Přesto jako celek, jako vyprávění o pohnutých dobách nahlížených skrze pohnutý život jedné ženy, funguje film výborně a má nepopiratelnou sílu. ()
Reklama