Zkáza krásou

Třeštíková a Hejna propojují intimní zpověď s životopisným filmem a daří se jim. Zejména díky střihu je celé vyprávění plynulé a působí velmi emotivně. Třeštíková nabízí unikátní náhled na pomíjivost krásy. Sledujeme hvězdu prvorepublikových filmů, jak se mění ve vrásčitou a odtažitou stařenu, které až flaška becherovky dokáže rozvázat jazyk. Třeštíková strávila u Baarové dvě odpoledne a hlubší vztah s ní vybudovat nestihla, ale i to můžeme brát zavděk, jelikož i jedna návštěva u staré dámy přináší mnoho zajímavých pohledů do spletitého života této herečky. (05.02.2022)

OJOJ, jak nadnesený a legrační název filmu. Další krasavice, které se podařilo díky vztahům, sňatkům a krásou udělat kariéru a vybruslit z každé šlamastyky se na jednu stranu vychloubá, jak jí obdivovali mocní muži co se vepsali do dějin a díky kráse, o níž otevřeně mluví, měla dveře světa dokořán, přesto jí podle názvu krása přinesla "zkázu"a byla nesmírným břemenem. Jestli jí něco přineslo zkázu, pak jedině to že neuměla vše správně vyhodnotiti - viz odmítnutí hrát v Hollywoodu. Nevím co to je za pokryteckou manýru. Inteligentní lidé si stěžují, že trpěli intelektem, krásní, že jsou postiženi vzhledem, bohatí že trpí svým bohatstvím, raději by byli prostými lidmi, třeba toaletářkami, že.Za chvilku se snad začnou litovat zdraví, že nejsou invalidé, atd. Každá žena dělá co může aby vypadala, což má samozřejmě převažující výhody, ale v rozhovorech se slavnými celebritami, které kariéru vystavěli na vzhledu je to břímě, které se nedá ani unésti. Na obranu Baarové, ta si však na krásu v dokumentu nestěžuje, to za ni udělali tvůrci, ta jí spíš oplakává ve stáří. Otázka k zamyšlení: její sestra Zorka tak fotogenická nebyla, měla z hezčí i úspěšnější sestry komplex a měla mnohem nešťastnější život. "Zkáza krásou" je fakt naprosto falešný, směšný, ač nadnesený výrok. No nic. Herečku mám navzdory všemu ráda, ač dost kontroverzní osobnost. Dokument má plus - dobovou atmosféru. Nového moc nepřináší, snad jen to, jak herečka hovořila v pokročilém věku, byla poněkud povrchnější a nic špatného podle svých slov neprovedla. Pár momentů je úsměvných (komunisti si z jejich roztavených filmů udělali krém na boty, aby ukázali, jak je sláva pomíjivá). Ne. Sláva u každého pomíjivá není. Baarová zůstane jednou provždy mezi našimi nejslavnějšími herečkami. (22.08.2016)

Marně si kladu otázku, komu je Zkáza krásou určena. Pokud má divák osvojen fenomén Baarová, trpí. Pokud nemá, stává se z něj nechápavá smějící se bestie. Faktografická nepřesnost je u Třeštíkové zarážející (Wanka nebo Kopecký, Lamač nebo Slavínský, to je jejímu týmu zjevně jedno). Nevyváženost oznamovaných faktů je extrémní (ženatý nebyl jen Goebbels, ale i Fröhlich). Chybí reflexe kariéry Baarové před mezinárodním úspěchem, její fungování po boku jiných domácích hvězd (když je zobrazen Nový, kde je Haas?). Bylo nutné v kontextu Baarové použivat soukromý archiv Evy Braunové? Důležité mezníky se smetávají pod koberec (tragédie její rodiny vyznívá jako fraška), její kariéra ve Španělsku není zmíněná vůbec a tak bychom mohli pokračovat velmi dlouho. Pokud Zkáza krásou, kde je sledována proměna herečky v Praze a Berlíně? Kde je odlišný způsob práce v Rakousku, Itálii a Španělsku, před válkou a po? Jsem vyčerpaná, protože toto skutečně není výsledek práce, na kterou mohlo a mělo být vyhrazeno dobrých dvacet let. (07.01.2016)

Dokument hodnotím průměrně... Obecně stárnutí je pro statečné, stárnutí herců, nedejbože hvězd a žen obzvláště ... Řekl bych že ten klíč k tomu jak to zvládnout je "smíření"... Což myslím se Bárové nepovedlo... Když spituji svědomí, mám je čisté. Vědomě sem snad nikomu neublížila. Jako pošetilá, slávou opilá herečka jsem se nepěkně zapletla do dějin, aniž jsem tušila co dělám. A za tuhle pošetilost jsem zaplatila, kdo chce může hodit kamenem...“ (27.12.2017)

Objektívne je to samozrejme Třeštíkovej slabší kúsok. Ale mňa to aj tak bavilo. Lídu Baarovú som síce v žiadnom filme nevidel, ale jej životný príbeh bol pre mňa vždy veľmi zaujímavý. Iste, dalo by sa polemizovať, nakoľko si Baarová svoje rozprávanie prikrášľuje, keďže Třeštíková jej do toho takmer vôbec nevstupuje. Ale v tomto prípade jej to nemám za zlé. Načo sa zbytočne snažiť „dusiť“ jednu starú, osamelú ženu, ktorá je evidentne psychicky takmer na dne? Už len ten jej príbeh samotný je proste neuveriteľný a dobre poukazuje aj na to, akú majú veľké (nielen) filmové hviezdy tendenciu zhasnúť a prepadnúť sa do úplného zabudnutia. A koľkokrát na to nepotrebujú ani turbulentnú historickú dobu. Ja som napriek všetkému musel obdivovať Baarovej vytrvalosť, schopnosť vždy sa vzchopiť (aj navzdory tej komplikovanej dobe!) a opäť naštartovať svoju kariéru. Niektoré súdy, ktoré ešte aj dnes padajú na jej adresu mi prídu tak trochu prísne. Kolaborantka? Len kvôli tomu, že snáď spala s Goebbelsom? Ale prosím vás... Jej to bolo srdečne jedno, o politiku sa vôbec nezaujímala a myslím, že o Goebbelsovi a Hitlerovi (resp. o ich plánoch / názoroch) mala skutočne veľmi zahmlenú predstavu. Iste, Baarová mi ako človek nebola príliš sympatická. Prišlo mi, že je (okrem iného) strašne zamilovaná hlavne sama do seba, resp. do svojho obrazu v dobách najväčšej slávy (kedy jej pri nohách ležali najmocnejší muži sveta – to je fuk odkiaľ boli a čo boli zač) a veľmi málo empatická voči druhým. Ale odsudzovať ju nemienim. Napriek tomu som k nej v závere pociťoval súcit, pretože som skrátka a dobre videl hlavne zlomenú, smutnú ženu unavenú celým životom, ktorá sa dokáže usmiať len vtedy, keď rozpráva o tom aká bola úžasná a ako ju všetci milovali._____ „CHCELA BY SOM SA... PROSTE LEN TAK STRATIŤ. VŽDY KEĎ SA PREBUDÍM, POVIEM SI: ZASE NOVÝ DEŇ!... ALE TIE DNI UŽ NIČ NEPRINÁŠAJÚ, VIETE?“ (19.03.2016)