Zkáza krásou

Lída Baarová má možná jeden z nejzajímavějších slepenců životních osudů, slávy, úpadku, ale dokument Heleny Třeštíkové vaří z vody. Filmaři nemají dostatek materiálu, aby film povýšila nad rámec televizní rychlo vizitky či obohatila ho nějakým zajímavým dokumentárním twistem (rámec, žánr, konfrontace...). Takhle zůstává půlhodinové okouzlení faktem, že tato stařena úplně zamotala hlavu nejvyšším pohlavárům Třetí říše, ale pak už jenom divákova fascinace kolik cigaret dokázala během rozhovorů vykouřit. 50 % (19.02.2016)

Hned zkraje předesílám, že Lída Baarová se mi nikdy nelíbila ani jako žena ani jako herečka. Dokumenty mám ráda, ty Heleny Třeštíkové obzvlášť. Teď mám ale pocit lehkého zmaru, neboť mi přijde, že jsem se vlastně nic nového o Baarové nedozvěděla. Viděla jsem bývalou hvězdu totálně na kaši, jak pije becherovku z láhve, kterou si musí držet oběma rukama, hvězdu, která si zapaluje filtr místo cigarety, hvězdu, která vypouští z pusy perly typu "Já jsem nebyla jen krásná, já jsem měla talent" a "Já jsem byla krásná a oni mě angažovali..." nebo "Já jsem tak strašně nadaná na řeči". Sebereflexe veskrze žádná. Pýcha do posledního dechu. Nebo...? Je pravda, že na samý závěr Baarová říká, kdo chce, ať hodí kamenem... A to je pravda ... Co říct na konec ? Že skvělé byly archivní záběry (některé dosud nezveřejněné), líbilo se mi i jejich načasování v kontextu s vyprávěním Baarové, a že to není takový průšvih, jak to možná z mého komentáře vyznívá. (04.02.2016)

Dokument hodnotím průměrně... Obecně stárnutí je pro statečné, stárnutí herců, nedejbože hvězd a žen obzvláště ... Řekl bych že ten klíč k tomu jak to zvládnout je "smíření"... Což myslím se Bárové nepovedlo... Když spituji svědomí, mám je čisté. Vědomě sem snad nikomu neublížila. Jako pošetilá, slávou opilá herečka jsem se nepěkně zapletla do dějin, aniž jsem tušila co dělám. A za tuhle pošetilost jsem zaplatila, kdo chce může hodit kamenem...“ (27.12.2017)

Letošní rok bude asi rokem Lídy Baarové, jak to tak vypadá. S tím rozdílem, že Renčův film mě ani trochu neláká a nepůjdu na něj, nemá to podle mě s LB nic společného. Jakmile jsem však zahlédla v televizi upoutávku na nový film od Třeštíkové, neváhala jsem ani minutu. Kinosály jsou vyprodané na dlouho dopředu a není se čemu divit. Není to však vůbec pěkná podívaná, musela jsem se hodně držet, abych občas nebrečela nahlas. Je totiž strašně dojemné vidět nešťastnou, osamocenou ženu, která nemá nic, než jen vzpomínky, a i kdyby nechtěla, pořád jí někdo připomíná ty nejsmutnější. Považuji se za poměrně informovanou o životě téhle noblesní a překrásné ženy, a proto jsem se v dokumentu orientovala. I mě však překvapila spousta záběrů, o jejichž existenci jsem dosud neměla ani tušení. Řada z nich mě velmi pobavila, ostatně, uvidíte sami. Příkladem budiž lak na nehty a krém na boty. Velmi zajímavé jsou kamerové zkoušky, na nich je opravdu vidět, jak byla Baarová přirozená a kamera ji milovala. Škoda je, že Třeštíková Baarovou točila, když na tom už byla s psychikou hodně špatně. Nenazvala bych to poruchou osobnosti, jako nějaký uživatel tady, ale spíš pokusem o útěk (pomocí alkoholu) od myšlenek a vzpomínek, které ji pak ve stáří pronásledovaly. Navíc nebyla nejmladší, ve stáří už se s tím i těžko bojuje. Kolem sedmdesátky to jistě byl ještě trochu jiný člověk, který ještě třeba měl sílu se smát. Obdivuju ji. Za to, co všechno zvládla, čím si prošla, že to nevzdala. Její touhou bylo hrát a k tomu měla nejen krásu, ale i talent a to, že to o sobě sama tvrdí, vůbec není na škodu. Člověk si přece musí věřit. K její osobě jsem se vyjádřila už ve svých oblíbených herečkách a ke knihám o jejím životě zase na databázi knih. Moc doporučuji Tři životy Lídy Baarové od Ondřeje Suchého. Proč jsem dokumentu nedala plný počet je z důvodu, že v něm je pár chyb, to by se nemělo stát. Odkdy Rolf Wanka vypadá jako Jan Kopecký ? (12.01.2016)

V tomhle snímku nenajdete pravdu, stejně jako ji nenajdete v hraném zpracování jejího života. Jsou zde fakta, která jsou podána dobovými záběry, ale jsou to především Lídina slova, která jsou zde prezentována jí samotnou. Dá se věřit herečce? I tohle je něco, co vás napadne. Ale přesto z konce necítíte, že by byla spokojená se svým představením, to smíření je až bolestné. (07.07.2017)