Režie:
Roy Ward BakerScénář:
Jimmy SangsterKamera:
Harry WaxmanHrají:
Bette Davis, Sheila Hancock, Jack Hedley, Timothy Bateson, James Cossins, Arnold Diamond, Fred WoodObsahy(1)
Mamka má dnes výročí. Celá rodina se sejde na tradiční oslavě, aby vzdala holt jí i otci, dnes již zesnulému a velmi úspěšnému podnikateli v oboru stavebnictví. Objeví se nejmladší ze synů Thomas, který si na tento významný den přivedl do matčina domu svou těhotnou snoubenku, o jejíž existenci neměl dosud nikdo ani tušení. Jeho bratr Terry přijede s manželkou Karen a všemi dětmi. Už dlouho se chystají emigrovat do Kanady a Terry jen čeká na příležitost, kdy to matce sdělit. Nebude chybět ani maminčin mazánek, třetí z bratrů - Henry, vášnivý sběratel spodního prádla, bohužel pohříchu dámského. Každý z nich už má téhle manipulativní vdovy plné zuby a dneska večer jí to řekne pěkně od plic! Ale mamka ví, co na každého platí, už to s nimi zkrátka umí! (dopitak)
(více)Recenze (5)
Neobvykle moderně barevný, perverzní film, kterému chybí nadhled k tomu, aby se mu dalo (za)smát. Bette Davis zahrála tu mrchu výtečně, ale jak bychom česky řekli, what´s the point? Je fakt, že jsem si v průběhu filmu začal vyhledávat, jestli herečka i v civilním životě nepřišla o oko... Kromě tří zcela odlišných a přece dobře sehraných bratrů zaujme jen půvabně nenápadná Elaine Taylor v roli Tomovy snoubenky Shirley. ()
Jedna z vzácných příležitostí vidět Bette Davis v komedii. Je britská, černá a bohužel příliš podobná divadelním kusům typu Popel a pálenka nebo Vrátila se jednou v noci. Davisová hraje zámožnou dědičku stavební firmy po svém zemřelém manželovi. Peníze jí dávají moc manipulovat se všemi potomky, jak se jí zlíbí, a oni se různými způsoby snaží přervat pupeční šňůru. Na oslavu matčina výročí sňatku s otcem přijíždějí s oprávněnými obavami. Jeden syn by se rád oženil a jeho vyvolenou zde čeká ponižující test validity, druhý tajně krade dámské spodní prádlo, třetí chce se ženou emigrovat do Kanady. Takže každý má co matce tajit a je docela zábavné sledovat prohnané způsoby, jakými je Davisová nutí přiznat barvu. Je to skutečně odporný charakter, ale jak děj postupuje a vycházejí najevo další tajené skutečnosti, nelze jinak, než jí fandit. Věčná škoda, že se film ani nepokusil víc zasáhnout do divadelní struktury hry - vzhledem k jednotě místa děje a omezenému počtu postav je The Anniversary v druhé polovině už trochu únavné a příliš mnoho věcí se v něm opakuje. Čekal jsem výraznější gradaci na konci a možná i nějakou tu vraždu. Škoda. 60% ()
Bette Davis byla skvělá herečka a tenhle film si v podstatě ukradla sama pro sebe, i když přece jen potřebovala zdatné přicmrndávače, kteří jí nahazovali. A ty tady získala. Zábavné, místy máte pocit, že se to skutečně změní v něco drsnějšího, ale přitom si to pořád udržuje tu správnou úroveň trochu nebezpečné komedie. ()
Prostě jsem si to užila. Bette byla náramná - docela opatrně se vrhám na její role po roce 1950, ale jsem ráda, že jsem na toto narazila. A hlavně mě vždycky hodně baví, když je cítit divadlo, protože si to v duchu promítám na jeviště. ()
Čierna komédia, ktorá slúži ako nástroj prehnaného výkonu Bette Davis. Film bol natočený podľa divadelnej hry Billa MacIlwraitha. ()