Provaz a kolt

Tak ako ja som uz videl a pocul vselico -  spgahetti westerny funguju, klasicke westerny, frylery suvisia s horormi, jeden uzivatel mi vylozil /nepamatam si meno, nejsem komp/ rozdiel medzi  sci fi  a vedeckofantastickymi filmami ...... jo, dobre. Ale baladicky western, demytizacia klasickeho kovboja demytizacia schematu pomsty....., tak to je uz  aj na mna ciry masaker.  Doposial odmietam uverit, ze niekto natocil nieco take. Preco dam vyssie hodnotenie ako u Johnny Guitara ? No, hlavne preto, ze je to inspirovane filmami Sergia Leoneho a je tam aj ta posledna scena  s ghost town- tak preto ako - tak slusny priemer   : 63 % (05.08.2021)

Jestliže nenajdu kladného hrdinu, s nímž bych se mohla ztotožnit - nebo hrdinu sice rozporuplného, ale takového, kterému bych mohla věnovat své sympatie, mívám obyčejně problém se snímkem jako takovým. "Provaz a kolt" možná není úplně typickým příkladem výše uvedeného - nakonec to je Johanna, Rogersova dcera, o níž mi jde ... a které z celého srdce přeju satisfakci. Protože když vracíte úder, měli byste si dobře rozmyslet, na koho míříte - pokud svou pomstu uchopíte za špatný konec, k ničemu pozitivnímu či alespoň snesitelnému obyčejně nedojdete. Příběh je navenek poměrně nesdílný, svoje emoce nedává příliš najevo - o to víc se odehrává pod povrchem. Tam ovšem oko kamery nedohlédne ... a nemůžu se zbavit dojmu, že se ani příliš nesnaží, aby nějaký hlubší vhled zprostředkovalo. Vidím to na 3* ... na poměrně stabilních základech. (30.03.2021)

Jednoduchá westernová báchorka o pomstě, která vlastně nenabízí nic extra, ale přesto mě na tu necelou hodinku a půl dokázala přikovat k obrazovce. Zásluhu na tom nesou především herci. Ne že by Mercier a Hossein předvedli nějaké dechberoucí výkony, ale to, jak je má člověk zaškatulkované v rolích Angeliky a Peyraca, bylo pro výsledek pozitivní. A plusem je i to, že film působí, jakoby ho točil ospalý Leone. A protože bdělý Leone je dokonalost sama, tak tohle je "jen" hodně dobré. 80% (28.07.2018)

Minimalistický spaghetti western, který vlastně nepůsobí moc jako spaghetti western. Taky ho režíroval Francouz, Robert Hossein, který je u nás známý jako hrabě Peyrac z Angeliky, jejíž herecká představitelka se po jeho boku objeví i zde. Tentokrát to ale nebude žádná romantika, nýbrž těžká depka, v níž se toho příliš nenamluví a kde většinu děje (ať už společnou minulost postav, nebo důležité dějové obraty) budete muset vyčíst z tváří herců a jejich gest. Zajímavý experiment, který někdy funguje a někdy ne. Postavy tu ale bohužel nejsou natolik zajímavé, aby vás jejich chladný příběh o pomstě, v němž se hrdinové nechovají o moc lépe než padouši, dostatečně vtáhl. (19.07.2018)

Povedená Hosseinova pocta žánru a velkému Leonemu. Tichý a brutální přímočarý western bez kladných hrdinů, který směřuje k nezvratnému  tragickému konci.  Příjemnou přízdobou jsou i znatelné odkazy na Angeliku, kdy si při jiskření mezi  tichým pistolníkem Manuelem a ztrápenou Marií prostě nelze nevybavit podobné pohledy mezi Peyracem a markýzou andělů.  Žánrově čistá neprávem  polozapomenutá perlička, díky níž mohla mít Michele ještě naději.  Hrát pak umí naštěstí mnohem lépe než Enšpígl psát. (03.01.2024)