Režie:
Eric LartigauKamera:
Romain WindingHrají:
Karin Viard, François Damiens, Eric Elmosnino, Louane Emera, Roxane Duran, Ilian Bergala, Luca Gelberg, Mar Sodupe, Stéphan Wojtowicz, Jérôme Kircher (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Jednoho dne učitel hudby mladé teenagerky (Louane Emera) objeví pěvecký talent této dívky a doporučí jí účast na soutěži Radio France. Háček je ale v tom, že Paula je dcerou neslyšících rodičů, kteří jsou takřka závislí na jejích překladech. K tomu si připočtěme mladého spolužáka, do kterého je Paula zamilovaná a dilema je na světě! Opustit rodinu, která je na jejích překladech do znakového jazyka téměř závislá, a vydat se za vlastním snem, nebo plnit úkol vděčné dcery a opustit vlastní sny? Cesta ke splnění snu je náročná, avšak nikoli nemožná... (Film Europe)
(více)Videa (5)
Recenze (124)
"Bylo na čase, aby to z vás vyletělo." Francouzský "Le film pour se sentir bien", který je vynikající od úvodních titulků, doprovázených skvělou skladbou "That's not my name", britské kapely The Ting Tings, až po závěrečnou píseň "Je vole", z roku 1978 od francouzského zpěváka Michela Sardou, rytmicky přesně překládanou do znakové řeči. ()
Nečekaně příjemné překvapení. Zcela neznámá mladá herečka Louane Emera zvládá nejen zpěv a znakovou řeč, ale bez problémů utáhne skoro celý film. A koho nechytne závěr za srdce, ten ho nejspíš ani nemá. Možná by se dalo říci, že scenáristé to se svérázností titulní rodinky občas až trochu přehánějí, ale funguje to, tak klidně pro jednou přimhouřím oko (90%). ()
Chvílemi super komedie navazující na tu nejlepší tradici francouzských komedií a grotesek. Chvílemi prvoplánově "kameňákovsky" teenage-hollywoodsky vulgární trapnost s přeslazeným závěrem. Kde je to "navíc", co má taková komedie mít? A hlavou mi rezonuje otázka: jak se film líbí neslyšícím? Jinak - Karin Viard vynikající. Ale stejně vzpomínám na mnohem smysluplnější (sic "vážný") snímek Za hranicí ticha (1996), který Lartigau trochu (možná náhodou) kopíruje... ()
V jednoduchosti je krása. Přímé, předvídatelné, ryze rodinné, silné v relativně banálních momentech, excelentně zahrané, krásný humor, dojemné, francouzsky jemné, belgicky mlsné. Tohle se muselo piplat, hýčkat a protože to nedrhne, netlačí, muselo se to piplat s velkou láskou. Moc pěkné! Příjemný film, který sděluje mnohé. Žádná přiblblá řachanda, sedlo mi. Navíc mám ráda François Damiense. Zamilovala jsem si jej v Něžnosti, která se divákům moc nelíbila. Mně jo. S tím chlapem se cítím fajn. Milujícího tátu dal báječně. ()
Louane celý film vypadá jak hrbatá okurka. Taková nenápadná dívenka, kterou by jste asi přehlídly. Nakonec se z ní ale vyklube poupátko a filmu to moc sluší. Zpěv pominu, protože zpívat pochopitelně umí. Je tam jedna scéna s fotrem, která se mi moc líbila. Francouzi jsou božský v tom, že si umějí dělat prdel úplně ze všeho "když mi řekli, že slyšíš, doufala jsem, že uvnitř budeš hluchá, taková ostuda, ještě, kdyby mi řekli, že má alergii na kravské mléko" :D Fakt boží ()
Galerie (26)
Zajímavosti (12)
- Louane Emera bola semifinalistka vo francúzskej verzii The Voice. (Arsenal83)
- Hoci novinárske recenzie boli pozitívne ohľadom priblíženia témy a posunkovej reči francúzskemu publiku, niektorí aktivisti pre nepočujúcich boli pohoršení, že "dvaja známi herci s dokonalým sluchom boli obsadení do úlohy hluchonemých rodičov, pričom sú hlavným zdrojom komediálnosti vo filme". (Arsenal83)
- Len dvaja herci skutočne ovládali posunkovú reč: Luca Gelberg (Quentin Bélier) a Bruno Gomila (Rossigneux). (Arsenal83)
Reklama