Caso 'Venere privata', II
Safety Catch
Režie:
Yves BoissetScénář:
Francis CosneKamera:
Jean-Marc RipertHudba:
Michel MagneHrají:
Bruno Cremer, Mario Adorf, Jean Martin, Rufus, Agostina Belli, Marina Berti, Roger Lumont, Renaud Verley, Claudine Berg, Raffaella Carrà, Claudio Gora (více)Obsahy(1)
Francouzsko-italský thriller natočený podle románu Giorgia Scerbanenca „Soukromá Venuše“. Dívka Alberta (Raffaella Carrá) pózuje zvrhlému fotografovi spoutaná řetězy a ohrožována břitvou. Před studiem na ni čeká David Ausseri (Reynaud Verley) ve svém kabrioletu. O rok později z vězení vychází lékař Duca Lamberti (Bruno Cremer) odsouzený za eutanazii. Ducu osloví dr. Carrua (Claudio Gora) s prosbou, aby dostal mladého Davida z nervového zhroucení. Muž si bere za vinu sebevraždu přítelkyně Alberty, kterou před rokem opustil. Duca objeví v zapomenuté kabelce nevyvolaný film, na němž se objeví Alberta ve spárech sadisty s dlouhými blond vlasy. Za pomoci socioložky Livie (Marianne Comtell) se pustí Duca do pátrání po vrahovi a Livie se ocitne pro svou podobu s Albertou v roli volavky. (curil)
(více)Recenze (5)
Filmová adaptace románu Scerbanenco. Bohužel román neznám, nikdy jsem ho nečetl, možná škoda, protože nemohu srovnávat. Film ale bohužel nemá skoro žádné napětí a atmosféru, a na to já u filmu sázím především. Bylo to dáno asi především samotným scénářem, který kdyby byl více odvážný, mohl to být dost dobrý efektní psychologický thriller, snímek balancuje částečně i mezi giallem a noir filmem. Mladý Renaud Verley nepříliš výrazný-vůbec mě nebavil, Cremer výtečný-ale bohužel nebylo v jeho silách odevzdat a předvést tu víc, než co film sám nabízel, na okamžik zde můžeme obdivovat i krásu Agostini Belli, Mario Adorf v blond paruce, ve finále fantastický, škoda ale tak malé role, kdy se na obrazovce objevil tak cca na 5 minut ale nakonec v celkem duležité roli. Film je pomalý, je tu dobrá psychologie postav, film se cítí jako ryba ve vodě i v sociologicko/politické oblasti (prostředí), ale jako celek to na mě dojem moc neudělalo. Nejlepší momenty; prolog (sadomasochistická sekvence), některé noční sekvence, a závěrečná divoká automobilová honička nad jezerem. Mimoto byl tu i jeden téměř bezchybný sluha:-) Točilo se v Miláně, a pokud člověk toto město zná, tak ihned pozná kolik změn a zásadních opatření i toto město v rámci integrovaného plánu rozvoje města, přestavby a infrastruktury postihlo. Takže film je cenný i z historického hlediska. Důstojné retro, dobrý film pro nostalgiky, ale nic víc nečekejte, rozhodně nejde o žádné mistrovské dílo a nezapomenutelný film. 2,5/5*. ()
Cremer mě vždy fascinoval vizuélním projevem před kamerou. ()
Tak nebudem tu pisat litanie, jednak sa mi nechce a jednak silne pochybujem ci sa to niekomu chce citat. Kazdopadne len tak trochu nadpriemerne poliziotteschi, Bruno Cremer mi viac ako sedi sedi ako maigret, do poliziotteschi moc nepasuje, trochu to dviha Mario Adorf, ktory je spravne drsny a zvlada aj akcne sceny. Ma super pomale tempo, to by verbalovi isto nevyhovovalo, ten ma rad drsne priamociare rychle filmy, tuna po rychlom tempe ani chyru ...... Skoda, ze na csfd vladne zas komentatorka bieda, teda nemyslim mainstreamove filmy, tam je komentarov na mraky, len u specializovanych filmov potom clovek rychlo narazi na komentatorsku biedu. Karel je u mna konspiracny picus, ktory veri veri na dementalne picoidy ako NWO, Kodenhove Kalergyho plany ...... 75 % ()
Nevyrovnané zpracování s pár kvalitními scénami.(50%) ()
Režisér Yves Boisset je pro mě většinou zárukou nadprůměrného filmu. Tentokrát jsem na rozpacích, zvláště když je někdy film uváděn jako giallo. Scerbanencovu knihu jsem četl, dokonce ji mám v knihovně, ale zde napínavý příběh sklouzává až do parodie třeba ve chvíli, když Livia vyrazí v paruce jako volavka do ulic. Později Boisset tvrdil, že jeho tvořivé úmysly byly silně ovlivněny producentem. A tak film zachraňuje typově vhodně zvolený Bruno Cremer jako Duca a v mých očích i Mario Adorf, i když ve filmu nedostal moc prostoru. ()
Reklama