Kilo Dva Bravo

Instruktáž pro Talibance, jak zrušit britskou armádu. 1)  Film vypráví o inteligenci celého systému západní intervence obecně a o konkrétní (britské) jednotce zvlášť. Pokud jsi, milý diváku, žádnou zmiňovanou inteligenci nezaznamenal, jsi na tom stejně jako mnozí jiní. Dobře to ilustrují vtipné a výstižné komenty verbala*****, Zecka**** či Morholta**._____ 2)  Střední část snímku je příliš dlouhá a proto i nudná. Nestačil jsem si vytvořit k postavám vztah, aby mě jejich pomalé odcházení ve druhé polovině filmu nějak citově zasáhlo. Za to odebírám jednu hvězdičku._____ 3)  Tak nějak automaticky se předpokládá, že ti dobří jsou Angláni a že jim budeme fandit. Ve filmu určitě ano, ale v realitě vzniká potřeba zamyslet se nad intervencemi podobného typu a jejich smysluplnosti._____ 4)  Největší přínos tohoto dokudramatu vidím v zobrazení práce zdravotníků v armádě se spoustou vysoce zajímavých detailů._____ 5)  Přihoďme osvěžující anglický černý humor a spoustu pěkných chlapů zasazených do jordánského Al-Kafreinu a slušné hodnocení je nasnadě._____ 6)  Inteligentní poznámku uvádí mskarabeus**, který zpochybňuje udělení medailí za statečnost. (02.02.2022)

Z komentářů jsem získal dojem, že to bude Černý jestřáb s fórkama. Není, no. Kajaki je vpodstatě komorní drama o tom, jak se sympatický lékař v trenclích snaží udrežet naživu svého kamaráda, než přiletí evakuační vrtulník. Většina filmů se odehrává na prostoru deset krát deset metrů, není tam žádné pobíhání se střílením, žádné "tango na šesti, všem jednotkám pal!", jenom stres a deprese. Postavy občas řeknou něco vtipného, ale smát se tomu moc nejde, protože ty fórky většinou říká voják v deliriu, kterému lezou ven střeva. Takže tak. Je to super film, ale rozhodně ne akční oddychovka. (19.04.2018)

Britský vojnový film, ktorý zobrazuje tragickú udalosť, ktorá sa stala vojakom niekde v oblasti Kajaki v Afganistane. Aj keď to označenie vojnový je mierne zavádzajúce, pretože na skutočný boj tu takmer nedôjde. S vojnou to má spoločné iba to, že titulné postavy sú britskí vojaci a tragédia je zastúpená tým, že natrafia na mínové pole. Chápem, že pre skutočných vojakov to musela byť nepríjemná situácia, ale pre diváka je jej zobrazenie dosť nezáživné. Väčšinu filmu, resp. jeho prvú polovicu totiž tvorí posedávanie na zaprášených kopcov, rozhovory o ničom a zobrazovanie rutinného dňa vojakov. Chýba tomu akcia, čo by možno nebol problém, keby to fungovalo aspoň ako dráma. No bohužiaľ, postavy vojakov sú nezaujímavé, ani o jednom z nich sa divák nedozvie nič bližšie a v podstate sa jedná o zameniteľnú skupinu, v ktorej neviete po mene rozlíšiť ani jedného. Keď následne prvý z nich stúpi na mínu, tak v druhej polovici filmu nasledujú pre zmenu nezáživné náreky ležiacich vojakov, ale ako sa mám ako divák báť o niekoho o kom absolútne nič neviem a u ktorého prakticky neviem ani jeho meno a rozlíšiť o koho sa vlastne jedná?! A nie, nie je to mojou nepozornosťou, ale tým, že film postavy nijako nepredstaví, ani neponúkne nahliadnutie pod tú masu svalov. Navyše, neviem ako to bolo v skutočnosti, ale za trištvrte toho čo sa im udeje si môžu podľa udalostí zobrazených v tomto filme sami svojím hlúpym správaním. Možno by som išiel s hodnotením aj vyššie, keďže po technickej stránke to je natočené obstojne, ale mňa to jednak otravovalo a navyše aj nudilo k smrti, že nemôžem. Druhú polovicu by som bez rýchloposunu asi nedal. Najnezáživnejšia vojnová dráma za posledné roky. CELKOVO: 2* (4/10) (25.06.2015)

„Asi jsme v minovém poli, seržante.“ „A jak to víte?“ „No, než jsme sem přišli, jsem si jist, že jsem měl obě nohy.“ Tak tohle byla snad ta nejlepší komedie, jakou jsem za posledních pár let viděl. Neskutečné. Netuším, jestli se to takto opravdu odehrálo, nebo to zkurvili při vizualizaci, ale pokud má Anglie fuckt až takto vycvičené paragány, divím se, že ji ještě neanektoval třeba Island. Partička naprosto neuvěřitelných lopat, jejichž souhrné IQ téměř atakuje počet písmen ve slově „Commonwealth“, narazí během té spravedlivé, obranné války v Afganistanu na zaminovanou oblast. A dál si jen představte něco, co směle dýchá na záda mamlasům ze Sentropé v dalším, ukrutně vtipném pokračování s názvem Četník a minové pole. Jakmile bouchne první kokot, okamžitě začnou ostatní myslivny hrát panáka a soutěžit o osobák v počtu amputací, dokud nezdecimují celou četu, za což jsou posléze prohlášeni za hrdiny a vyznamenáni královnou Řádem svatého Downa. Naprosto famózní a neotřelá vojenská taktika, nechat Taliban uřehtat se xmrti! Patrně to nebylo záměrem, nicméně já se už opravdu dlouho takhle upřímně nenasmál. Naprosto jednoznačné „vinné potěšení“, které vřele doporučuji všem, co se nebojí o bezpečí Evropy a baví je sledovat, jak těžce mentálně postižení papají jogurt ne zrovna k tomu určenými tělesnými otvory. (26.06.2015)

Lone Survivor zdánlivě nešel překonat, podařilo se to Kajaku. V prvně jmenovaném "realistickém" eposu hrdinové defenzivně zastavovali kila vystřílených kovů vlastními těly, případně ještě více defenzivně padali bez škrábnutí ze skal, aby zbloudilé kulky z teroristického kalacha netrefily přes půl planety blonďaté desetileté holčičky před nákupním centrem v Houstonu. Zde o něco menší hrdinové (nejsou to Američané) neváhají obětovat své končetiny, genitálie a hlavně poslední zbytky už tak nulového rozumu, aby zabránili... Já nevím kurva čemu, ale určitě to bylo hrdinné a nesmírné potřebné, aby i nad afghánskou misí zavlála cedule svobody jako v nedalekém Iráku, kde je dnes klid, prosperita & svoboda s.r.o. a na ty vylhané důvody k invazi na ropná pole si už nikdo ani nevzpomene. Nejvíce šokující je fakt, že se tento příběh skutečně stal, díky čemuž vidíme nesmírně hrůznou anální sondu do střev všech zelených mozků, tou dobou bedlivě střežících naprosté hovno, připravených na střet s pastevci koz, ale bojujících jen proti nudě a třicet let starým sovětským minám, které soudruzi nakladli proti "hrdinnému afghánskému tali-lidu", jak nám příkladně tvrdí Rambo 3, v prehistorii minulého století, kdy ještě v geopolitice nešlo o kladné obranné prosazování trvalého sluníčka bez jediné oběti na civilním životě, ale o zlé a útočné potírání vývozu heroinu do posraného Ruska, kde si nikdo nemohl dovolit ani tři pomeranče, natož herák. Výsledkem je nejlepší teen vyvražďovačka za posledních deset let. To, co postavy ztrácí na rozumu oproti jiným středoškolákům, to vynahrazují smyslem pro šťavnatý černý humor, s jehož pomocí se neváhají vysmát vlastní debilitě. Autoři zaslouží uznání, jelikož do nás až na jedno trapné martyrium o "My jsme kurva paragáni!" nehučí žádný trapný patos, ale spíše se připojují k divákovi a vysmívají se té demenci na place, kdy snad i chápou, že tohle přednést jako vážně se beroucí patos o důležitosti angažovanosti, dopadnou stejně trapně jako vlastenec Berg s vlastencem Marky Markem, proto zvolí raději ironický nádech a bude to lepší. A ono bylo! 79% (14.07.2015)