Si j'étais un espion
Keby som bol špiónom
If I Were a Spy
Režie:
Bertrand BlierKamera:
Jean-Louis PicavetHrají:
Bernard Blier, Bruno Cremer, Claude Piéplu, Suzanne Flon, Francis Lax, Jean-François Rémi, Madeleine Geoffroy, Patricia Scott, Jacques Rispal (více)Obsahy(1)
Doktor Lefebvre je volán k pacientovi, který však není při jeho příchodu doma. V bytě hraje televize. Doktor nechá u souseda vzkaz, když nasedá do vozu, soused ho volá, že se nějaké paní udělalo na chodbě špatně. Doktor se vrátí a ženu ošetří, pak se dozví, že žena zvonila u stejného bytu. Až do této chvíle by to byla jen banální záležitost jedné návštěvy u nemocného. Žena však lékaře požádá o pomoc a od tohoto okamžiku se za ním rozejdou stíny, které se brzy zhmotní v kafkovské postavy kontrašpionážní sítě. Hlavní roli manipulovaného lékaře hraje režisérův otec Bernard Blier. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (18)
Tento snímek se může směle pyšnit dokonalou atmosférou, hustou tak, že by se dala krájet.. Nedůvěra ze všech stran, neznalost okolností, stálé sledování, telefonní odposlechy, nebezpečné zastrašování.. Bernard Blier se mi v roli lékaře moc líbil a Bruno Cremer mu sekunduje velmi zdatně, sice stál na opačné straně, přesto vlastně vůbec nebyl zlý, jen plnil rozkazy.. Závěr mě překvapil nebo spíš lépe řečeno zaskočil.. ()
Poznatek číslo jedna - na tenhle film se blbě kouká, když do oken svítí slunce. Kdo by od thrilleru o špiónech čekal akci, ten narazí. Spíš je to konverzační hra kočky s myší, ale dobře udělaná a s pěknou hudbou. Ale na konci, když Patricia Scott jede s Bruno Cremerem v autě, mě napadlo, že by se v zájmu happyendu mohli spolu vyspat:-) ()
Bernarda Bliera známe téměř výhradně z komedií, takže už jeho obsazení do psychologického thrilleru je něčím výjimečným. Ze začátku se zdá, že budeme svědky příběhu na způsob Okna do dvora nebo Promiňte, omyl! Jenomže pak se to nějak sveze do ztracena. Do chvíle, než Blier dostane svého hlídače Cremera, jsem pociťoval napětí a nejistotu, co se stane v příští minutě. Ale od této chvíle už to nějak nebylo ono a vyložené zklamání mi přinesl konec, čekal jsem nějakou Velkou Pointu, vyjasnění, katarzi... bral bych dokonc i svatbu, cokoliv. A zatím... no nic. Ale slušných 60% ()
Mě se to celkově líbilo - ve mě to vybudilo myšlenku, jak jednou někdo zazvoní u mých dveří. Nějaká podivná existence, přesvědčivá, něco chce... ale já jsem jenom docela normální chlap, který žije ve svém stereotypu a využívá jeho výhod. Najednou ale někdo cizí chce, abych jej zrevidoval a pomohl tím k něčemu mlhavému, možná dobrému, možná špatnému někde v dáli, čím víc nevím, oč jde, tím víc se zdráhám. Pak už zbývají jen drsnější praktiky... A konec? Jsem jen docela normální chlap, netoužící po odvetě nebo mstě. Bernard Blier byl famózní. ()
Pro Bliera je seriózní thriller něco opravdu ojedinělého, tak jsem byl zvědavý, jak se s tím vším popasoval. No a dopadlo to tak, že zpočátku mě to docela chytlo a víceméně v napětí jsem u něj čekal, co z něj vypadne, ale čím déle to trvalo, tím více mě to začínalo ztrácet, až to najednou skončilo a nic moc z toho vlastně nevypadlo. Ono to i tak má něco do sebe, ale doufal jsem v něco víc, tohle prostě skončilo se svým námětem někde na půl cesty. Zajímavé, ale postupem času spíš nijaké. 3* ()
Reklama