Četa 317

Květen roku 1954. Francouzi bojují v Indočíně o svůj ztracený předválečný vliv ve válce, která později vstoupí do dějin pod názvem ,,první vietnamská válka.'' Fracouští vojáci se bijí udatně, ale v té době samozřejmě nevědí, že je to válka ztracená. Ti co jí přežijí a věnují se dál svému válečnickému řemeslu si pak stejně smutné poznání zopakují v Alžíru... Poválečný antikolonialismus zkrátka nešlo zastavit a hodně zemí začalo toužit po svém vlstním uspořádání a svobodě... Jestli tomu tak bylo dobře můžeme se dneska jen dohadovat... Četa 317 ustupuje deštným pralesem směrem k jedné z opevněných základen poblíž hlavní základny v Dien Bien Phu. Cestou absolvují izolované lokální přestřelky s nepřátelskými zásobovacími transporty nebo hlídkami vietminu. Skupině velí mladý důstojník. Je schopný, ale v zemi je jen 18 dní. Pod palcem má velmi schopného bojovníka, který coby odvedený Alsasan za války bojoval ve wermachtu a prošel celé Rusko. Zde ve Vietnamu se mu líbí a je tu už dlouho. Chtěl by tu po válce zůstat. Líbí se mu místní dívky, příroda, Francie je jej už neláká. Tohoto veterána zahrál Bruno Cremer s takovou grácií, že bych mu snad věřil, že v Indočíně bojoval. Oproti veliteli má krapet rozdílnější názory jak se chovat v obsazených vesnicích či jak zacházet s raněnými. Je to dáno jeho zkušenostmi. Zatímco velitel Jasques Perrin zraněné vleče celou cestu sebou, byť mají jen malou šanci na přežití, veterán mu radí je nechat na místě, protože zdržují a ohrožují zbytek jednotky... Sledujeme tak velmi náročný postup džunglí a neustálou snahu se spojit vysílačkou s jednou z blízkých základen... Z rádia však přicházejí čím dal horší zprávy přičemž ta nejhorší je, že Dien Bien Phu i přes nesmírně statečný boj výsadkářů a legionářů padl..... Strašně jsem litoval, že film není v barvě. Už kvůli té přírodě, řeky, vodopády džungle, hory... Ale ta nebarevnost mu zase dodala skvělé aroma skoro až dokumentárního snímku z té doby.... Z války v Indočíně jsem zatím neviděl lepší věc! Dávám 4 doušky tříhvězdičkového koňaku z lékárničky! * * * * (25.10.2014)

Na snímku "Četa 317" je nejlepší skutečnost, že je natočen v podstatě jako pseudodokument. Tahle skutečnost mu dává nepříjemnou živost a syrovost, která se projevuje v tom, že máte opravdu pocit, že nic není nahrané. Jsou zde scény, které vás dovedou vtáhnout, a vy se bojíte, že byste taky mohli chytnout kulku. (05.03.2017)

Myslím, že největším přínosem filmu bylo to, že jsem si vážně uvědomil rozdíly mezi "francouzskou" a "americkou" Indočínou. A současně také jak nepřenositelné informace/zkušenosti mají obě. Snad už také lépe chápu postoje veteránů obou válek / kampaní, kteří se cítí ze své vlastní země vykořeněni. Přestože něco podobného známe i z Remarqueova "Im Westen nichts neues", zde jsme ale byli pořád v Evropě, tady jsme "dosud nevíme kde". Neméně významnou dějovou linkou je vztah mladého Torrense a válkou protřelého Willsdorfa... "Out, damned spot! Out, I say!—One, two. Why, then, ’tis time to do ’t. Hell is murky!", dí na to Lady Macbeth (Shakespeare, Macbeth, akt 5, scéna 1) (18.04.2019)

Syrové a realistické válečné drama z Indočínské války bylo natočeno tak realisticky a působivě, že jsem měl místy dojem, že nešlo jen o film, ale zachycení skutečnosti. Bruno Cremer podal bezchybný výkon v roli válkami prostřelého žoldáka, bývalého vojáka wehrmachtu se zkušenostmi z bojů v Rusku, který už nezná nic jiného než válku. Celkovou stísněnost navíc posiluje černobílé provedení. Pro mě byl film skutečným zážitkem. (04.01.2015)

Tak jsem konečně mohl vidět téměř opomenutý film z Indočínské války bohužel jenom francouzsky, ale z toho co jsem vyrozuměl, musím napsat, že to bylo neuvěřitelně realisticky natočené. Proto oceňuji vykreslení bojů bez nabušených efektů válečných scén, které jsou v současnosti tak prezentovány ve válečných filmech. Obrazně fakt působivý a naprosto pravdivé prostředí umocňuje dojem jako by šlo o reportáž přímo z války. Samozřejmě musím poznamenat, že nejsem žádný odborník na válečnou tématiku. Škoda jenom, že snímek je, alespoň u nás, zatím nedostupný. Na úplný konec dodám, že celý film se natáčel přímo v místě bojů v Kambodži a po uvedení dostal cenu za nejlepší scénář na filmovém festivalu v Cannes v roce 1965. (16.11.2009)