Mozek v plamenech

Vemte jméno hlavní hrdinky a prožeňte googlem. Dostanete se na stránky wikipedie (kterou doslovně film cituje mimochodem), kde se dozvíte o tom “ohni” co má v mozku. Takže film o jedné vzácné existující nemoci (217 diagnostikovaná... tak moc vzácná), kterou chytla novinářka = proflákla to dostatečně mediálně do světa. Kdyby se to stalo řidiči metra, bylo by akorát hovno (a ne kniha a film). To je celé. Chloe hraje fajn, jen ji nebaštím těch udávaných 21 (vypadá na 15 a je jí 18). A jo, je to blbý, že se to může stát. Ale koukat na to hodinu a půl nepotřebuju. (15.01.2020)

Vo svojom žánru dobre režírovaný. Film, na základe skutočných udalostí, zachytáva ochorenie mladej slečny, čo spôsobí zápal v jednej časti jej mozgu. Film bez zbytočných odbočiek, sústreďujúci iba na dôležité aspekty celého príbehu. Veľmi zaujímavý a pôsobivý výkon od Ch. G. Moretz. Osobné hodnotenie: 80% (****) (24.06.2017)

Když se Vám ocitne v plamenech kunda, je to dobrý, stačí zamrdat a život zase běží dál. Když se zapalujou lýtka, bude to postupovat k první větě, co jsem napsala, ale když Vám hoří mozek, tak vás čeká jebání max s vašim zdravotním stavem a to žádná zábava neni. Přesně v této situaci se ocitne značně šukézní Chloë a den za dnem prožívá větší a větší peklo a to bez princezny. Začátky nebyly nijak extrémní, vlastně mi to připomínalo můj zcela normální den, kdy nevím kde jsem, co je za den, co mi kdo chce a skilluji svůj trumf - čumění do blba bez mrkání. I tomu starostovi bych se vysmála tím ale všechna podobnost končí a následující škubání se na zemi, postupující ochrnutí, kapající kohoutek co nekape, televize co mě pomlouvá i když mě nepomlouvá a celkově kolosální stav na píču přeci jen nemám. Proto mi při představě, že by se tohle vše dělo mně celkem zamrazilo na hřbetu a jednou jsem tu svou ASS (asijskou sadistickou svini) nechala spát a s hrdinkou skoro i soucítila. Možná ale jen proto, že je fakt šukézní a velmi ráda bych jí utěšovala....tak nic, pořád jsem svině :-( (13.03.2018)

Tématicky síce zaujímavé, ale filmovo naozaj dosť priemerné. Pri takomto filme som čakal akosi väčšie vypätie emócií, ale bohvie prečo to pôsobilo tak vlažne. Inak, záver je naozaj na zamyslenie. Normálne by ma zaujímalo, koľko ľuďom predčasne uzavreli diagnózu (BPI, schiza, a pod.) s tým, že mali napokon túto autoimunitnú háveď. Inak, asi nie som jediný komu Chloë do hlavnej úlohy akosi nepasovala, keďže vizuálne mi pripomínala skôr stredoškoláčku ako serióznu novinársku vychádzajúcu hviezdu. Ale zas nebola až tak úplne márna ako som spočiatku čakal. Najviac ma z toho celého filmu aj tak bavil doktor Najjar, ktorý zachraňoval nielen Susannah, ale napokon aj celý dejový spád, ktorý sa už ocital pomaly ale isto na mŕtvom bode. (09.08.2017)

Tenhle film je dokonalým příkladem situací, že když někdo neví, co se vámi může dít, něco na začátku udělá, a potom mu to je jedno. Základní udělá. Splnil svou povinnost. Ale mám problém. Moretz to zahrála dobře. Někoho, komu začíná postupně hrabat a ona neví proč, přestože je všechno jinak. Narozdíl od diváka, pokud viděl trailer a při filmu dával alespoň trochu pozor. Jestli tenhle snímek, podle skutečné události, něco ukazuje, tak jak reagují lidé kolem, kteří nejsou v hlavě toho druhého. A to je zde vykreslené dobře. Jenže teď přijde "ale". Nevyvolalo to ve mně žádné emoce. Navíc, kdyby se ke mně takhle necitlivě chovalo okolí, jako k hrdince, tak by mi jeblo ještě dřív než jí. Pochybuju, že snímek pomůže ke zlepšení systému po ukázání problému. Každý s psychickou nemocí bude vždycky jenom magor. Ale v tomhle světě žijeme. Možná jednou doletíme na konec galaxie, ale obávám se, že tohle se nikdy nezmění. Nevíme co s vámi. Tady máte pilulku. Je to lepší? Ne? Tak si vemte dvě... (14.10.2019)