テラフォーマーズ
Režie:
Takaši MiikeScénář:
Kazuki NakašimaKamera:
Keiko IšizukaHudba:
Kódži EndóHrají:
Hideaki Itó, Emi Takei, Takajuki Jamada, Šun Oguri, Kane Kosugi, Tomohisa Jamašita, Rinko Kikuči, Masaja Kató, Eiko Koike, Mariko Šinoda, Ken'iči Takitó (více)Obsahy(2)
Kvůli úbytku zdrojů a přelidnění se lidé začínají poohlížet po novém útočišti a to nejbližší je planeta Mars. Začínají tedy s projektem teraformace, záměrné přeměně atmosféry, teploty a přírodních podmínek na vhodných pro lidi. V rámci tohoto projektu se na Mars dostanou švábi, kde zmutují. V roce 2599 je na Mars posláno patnáct chudých Japonců, aby se o šváby postarali. (Zíza)
(více)Recenze (24)
Děsná hovadina ()
Mělo to celkem zajímavý nápad, ale ten potenciál se po 15ti minutách dost vytratil. Moje očekávání nebyla tak úplně vyslyšena. Škoda. Pokud teda nevíte co by, tak mrkněte, jinak si bez problému najdete lepsi sci-fi. Celkem 2,2* ()
LMAO, bitky ale, ako sa postupne ukázalo, by mohli byť aj o dosť lepšie spracované (zjavne chýbali peniažky). Ale idea za 5** 😂👌 ()
NES-kuteč-ná kokoťárna. |EDIT: Kienast a Solverino mají top komentáře.| Začíná to jako tak trochu zajímavá psycho scifi, ve druhé půlce se to zvrhne na akční Bčko. Bohužel, trpí to naprosto šíleně japonským zasazením. "Hurá, enemáci před náma a za 2 sekundy ke mně můžou přiskočit a zabít mě... ale já si ještě chci zavzpomínat na mládí a pak se čestně dohodneme kdo se obětuje a kdo půjde dál s splní suicide mission, na kterej jsme se sice nikdo nepřihlásil, ale stejně se jako kokoti obětujeme. No a za ty dvě minuty co zatím uběhly, můžeme začít fightit" Minuta akce. místo tří brouků milion, takže za cca 10 sekund můžou být všichni mrtví. "ale ne, dáme si ještě pauzičku a budeme se vykecávat o našich emocích, uvidíme, jak z nás bude stříkat tekutina a jak vlastně nevíme coby a vůbec nic nedává smysl". Po dvou minutách následuje rádoby akce úplně to samý jako předtím atp.... Prostě ucházející vtipy ala avengers(ano, připitomnělí, ale spoň trochu zábavný) smíchaný s psycho, ale přerušováno nějakým emočním nevimco. Ve druhý půlce už se neděje vůbec nic. Sem facepalmoval celou druhou půlku filmu z toho, jak někdo může tak zesrat akční Bčko a navrch aby toho nebylo málo je na konci superemoční pěti nebo desetiminutová sekvence, kdy celé, co hlavní hrdina řekne je " Vrátím se sem." Posral jsem se z toho. Ne, ne ne. Prostě nemůžu vyprávět dál o reklamě na Dotu na čelách enemáků, nebo tomu snad dát nějaký smysluplný komentář. Protože už z toho bleju! Vlastně tomu chci dát celým svým srdcem odpad, ale tvůrci se sdnažili, tak srdce říká nechci být nespravedlivý a dávám hvězdu. ()