Stále spolu

Obraz života novovikingskej sekty. Jej vodcom a jediným ideológom je bradato vlasatý pán MlčOch (alias Maharíši Pahárášvéránda Thäl). Vládne darom slova, ktoré ostatným obmedzuje (nomen omen - drž ústa zavreté a slastne si vzdychni). Zisky kumuluje a ukladá neznámo kde (typické pre sekty). Členovia sekty pôsobia ako roboti prírodných prác. Žiadny úsmev, žiadna vzrušená debata ani detské ujúkanie počas otcom prednášaných mantier. Žiadny humor sa nenachádza ani v rečiach a konaní otca. Často badať nervóznu nasrdenosť, ponižujúce príkazy typu Zalez! Vypadni! a hrozby fackou. Kontakt so sociálnym prostredím dediny či mesta je minimálny. V zásade nič proti tarzanovskému štýlu života, ale z úst seňora sivobradáča vyznievajú jeho odôvodnenia ako poprečitované fráze. Nič presvedčivé. Také ozaj sektárske - vplyvu Vodcu podlieha len jeho najbližšie okolie. Pretože sú Stále spolu. Pekne ukázané, že realizácia myšlienok o oslobodení sa z pút mestského života je len a len v rukách ich uskutočňovateľov. Ak sa ich zhostia podobní Mlčovia Ochovia, Pán Boh s nami a zlé preč! Mimochodom zaujímalo by ma zdôvodnenie výroku pani (asi zo sociálky) v úvode, kedy na vetu pána Mlčocha, že či nevidí, že tie deti sú zjavne v sociálnej núdzi, ona odpovie, že áno, oni sú, ale Vy nie ste." Či teda a aké má tento pán zdroje, že nie je v sociálnej núdzi. Druhou poznámkou je paradox, akým pán M. obhajuje tesnú spätosť rodiny a tak, no vlastných predkov a predkov jeho ženy, prípadne ich súrodencov zjavne z tohto kontextu a kánonu jeho filozofie takmer úplne vylučuje. Zaujímavé komentáre: Eluin, popelka595. (25.11.2015)

.....aneb Mlčoch Family. Některé scény mě velmi pobavily, u některých jsem byla rozpačitá a u dalších vzteklá. Když to shrnu, děti jsou velmi fyzicky zdatné, ovšem projevují se u nich značné logopedické vady a problémy v sociální komunikaci. Nemyslím si, že to budou mít ve společnosti v dalším životě lehké nebo společnost s nimi. Otec je totální patriarcha, je vidět, že ani nenechá pořádně ty děti vyjádřit svůj názor, alespoň ne před kamerou, vždycky si odpoví sám, a matce se jenom divím. Dokument byl na zajímavé téma, ale trochu zdlouhavý a stále hlavně o otci. Dodatek: Včera jsem ty dva nejstarší syny viděla muzicírovat na Náplavce. Jenom by mě zajímalo, jestli z těch vydělaných peněz taky něco dostanou. (19.08.2016)

Aj keď prírodu milujem, neviem si predstaviť, žeby som žila takýmto spôsobom života. Možno len načas, napr. v rámci dovolenky. Na druhej strane sa snažím pochopiť dôvody týchto vysokoškolsky vzdelaných manželov, prečo si vybrali práve takýto život. Je mi jasné, že len z lásky k prírode to nebolo. Vychovávať takýmto spôsobom svoje deti je silný extrém, ale nenapadlo mi to odsúdiť. O čo je lepší dnešný liberálny trend? Ten, ktorý si často neváži rodinu, ktorý neguje akúkoľvek autoritu, vrátane Najvyššej?! O čo je lepšia súčasná školská výchova pred rodinnou? Myslím, že kontroverzný pohľad sa po hlbšom zamyslení musí prikloniť buď na stranu zavrhnutia, alebo sympatií. Môj sa priklonil skôr k sympatiám - ale nie bezvýhradne. (30.11.2015)

Nakolik mě zaujalo téma, film naopak vzbudil jen rozpaky. Oproštění od konzumního stylu života přece nemá nic společného s egoismem a ovládáním druhých. V tomto film působí spíš odstrašujícím příkladem. Snaha o nezávislost tu naprosto selhává při výchově dětí, kterým není dovoleno ani být samy sebou (tedy šťastné). Slova o svobodě a nezávislosti zde zůstávají viset jako falešné a prázdné fráze. Pro mě velmi smutný a rozporuplný dojem. (27.11.2015)

Český Captain Fantastic ze Šumavy... Formálně není dokument režisérky Evy Tomanové ničím výjimečný, je to spíš jen taková podprůměrná dokumentární tvorba, nulová kreativita, jak režijní, tak i kamerová či střihová, ovšem obsahově jde o velmi zajímavou dokumentární sondu do života alternativně smýšlející a žijící rodiny, jejíž životní styl připomíná tradiční (kupříkladu romské) nomády nebo možná životní styl Středoevropana před nějakou tou stovkou let, nápodobni patriarchálnímu modelu a žití v harmonii s přírodou. Patriarcha Mlčoch se svou manželkou jsou ideálně vybraní představitelé - on vzděláním inženýr, ona učitelka, jejichž IQ garantuje cílovému diváku dokumentární tvorby jakous takous empatii a možnost porozumění (stejný případ byl výše zmíněný Sundance hit Captain Fantastic, oč jinak by vyzněl film, kdyby alternativně žijící hrdina byl velmi nízké inteligence a životního rozhledu) a i přesto narazí na morální a hodnotové odsouzení (osobně mám také problém s filozofií ,,profesionálního otcovství" - at si pan Mlčoch klidně vychovává své děti, jak chce, ale za své!) - většina dětí z mého pohledu pedagoga i obyčejného diváka má objektivně problémy s komunikací a je velmi špatně socializovaná. Na druhou stranu oč méně se děti či oba dospívající hoši umějí vyjadřovat, o to lépe jsou na tom po stránce fyzické či hudební aktivity. Celý film je dobrým dílkem k mozaice názorů v právě vedené společenské debatě, kam až má právo stát zasahovat při výchově dětí, zda je jejich výchova cele v moci rodiny, či zda má odpovědnost (a kontrolu) přebírat stát. V Norsku by takováto rodina zcela jistě žít nemohla a Barnevernet by zřejmě panu Mlčochovi a jeho manželce děti odebral a umístil je do péče pěstounů a přeneseně státu, u nás (naštěstí) ještě stále manželé Mlčochovi mohou své děti vychovávat podle svého hodnotového rámce a svých rodičovských zásad. Važme si téhle svobody...rodina Mlčochových je jejím lakmusovým papírkem... (26.07.2017)