Děti z Bullerbynu

Dnešní doba dává často dětským hrdinům dětských filmů zažívat všelijaká nepravděpodobná dobrodružství, např. hledat poklady nebo dokonce zachraňovat svět. Aby toho děti byly schopny, vybavuje je produkce odvahou dospěláků, myslí supergéniů a mnohokrát i nadpřirozenými schopnostmi. Též s oblibou staví dospělé role směšných kreatur. Astrid Lindgrenová představuje absolutní protipól tohoto přístupu a tak její dětští hrdinové jsou prostě děti a žijí život dětí. Je s podivem, že i s takovým "omezením" převyšuje její tvorba drtivou většinu fantastických příhod, většinou spíše dětinských než dětských. Hry, práce na poli, lovení raků či nakupování může směle se postavit bojovníkům s draky, špionům-špuntům i všelijaké jiné, podobné havěti. A zvítězí. Ovšem i kvalitní předloha se dá zprznit - děti i dospělí by mohli žvatlat, výskyt roztomilých zvířátek by mohl překročit míru s jakou se obvykle na farmách vyskytují a obraz by mohl hýřit přemírou barev. Toho všeho se Lasse Hallstrom vystříhal a tak děti z Bullerbynu mohou stát po boku předchozím adaptacím Lindgrenové od Olle Hellboma s hlavou vztyčenou. Slabé ****. (20.03.2009)

Knihu jsem nečetl, takže neposoudím, jakou měla poetiku a zda se jí povedlo přenést do filmu. Ten je víceméně o ničem, přičemž tím celou dobu svádí k dojmu, zda nejde o pouhé ilustrace právě ke knize. Děcka si hrají na piráty, děcka mají psíka od mrzutého ševce, děcka hledají poklad, děcka spí na seně, děcka jdou nakupovat. Problém je, že dospělý divák v průběhu zmíněných trampot místy jen těžko udrží pozornost. Svět Bullerbynských dětí je jinak ztvárněn překrásně. Malebné prostředí švédské farmy v nádherných kamerových záběrech, letní idylka a za všech okolností veselé děti. Dokážu si představit, že pro děti do cca deseti let věku by mohl mít tenhle film cenu - ukazuje takřka utopický ráj, kde jsou všichni šťastní, veselí, bezproblémoví a vždy smysluplně zabaveni. Balzám na duši v době, kdy stres vládne životu a zábava se rovná facebooku a nejmodernějšímu mobilnímu telefonu. Jen se bojím, že dnešní dítě bohužel stejně více ocení libovolného Chipmunka... (21.05.2011)

Vlastně ani nevím, co jsem od filmu očekávala, asi Hallströmovsky dokonalý rodinný pohodový film. Proto jsem si ho taky "dala" v okamžiku toho největšího předvánočního chvatu na zklidnění. Možná to bylo neklidem v mé hlavě, ale vše mi přišlo zbytečně rozvláčné, děti ne zrovna šťastně vybrané a o dabingu ani nemluvě... Takže kouzlo knížky, (kterou má o 4 roky mladší sestra znala někdy v 6 letech celou nazpaměť a ohromovala tak všechny, jak plynule umí číst, neboť ještě ukazovala prstíkem řádek i slovo, které "údajně četla"), se poněkud rozplynulo... (24.12.2008)

Nevím no..:) Tu knížku jsem měl děsně rád (samozřejmě - jako každej), ale film se s mými vzpomíkami na předlohu nějak neshoduje:) Prostě si to pamatuju jinak. Hodně mi to kazil dabing. Jenže originál s titulky jsem nesehnal. Nicméně byl to krásný film úplně nasáklý letní pohodkou:) A plně se ztotožnuji s komentářem Subjektiva. (25.09.2009)

Příjemný snímek, který sice ani zdaleka nevystihuje tu atmosféru knižního příběhu, ale přesto zobrazuje nenásilnou a milou formou život dětí na švédských statcích z dob dávno minulých. Život, jaký naši potomci berou za bezmála vymyšlený, protože oni už nevidí rozdíl mezi tím, jak se žilo před 50 lety anebo před 50 tisíci lety, oni už často jen stěží vnímají to, že řada jejich rodičů a prarodičů ještě v mládí neznala počítače, mobily a internet... Astrid Lindgrenová měla obrovskou schopnost psát tak, že její knihy i po desetiletích neztrácejí na půvabu. (26.03.2021)