Režie:
Ryan M. KennedyScénář:
Ryan M. KennedyHrají:
Russ Russo, Natasha Alam, Doug E. Doug, Robert Miano, Kiowa Gordon, Kevin Interdonato, Chris LaPanta, Joseph R. Gannascoli, Kit LangObsahy(1)
Jacob (Rus Russo) pracuje jako promítač. Je tichý, chová se zvláštně a působí velmi vyčerpaně, jako kdyby řadu nocí nespal. Z jeho atletické postavy, oblečení s vojenskými nášivkami i psích známek na krku lze usuzovat, že byl v armádě. Strašně rád by se zapojil do normálního života, ale nedaří se mu to. Hledané lidské teplo nachází jen v náruči prostitutky Ivany (Natasha Alam) a místního bezdomovce Marlona (Doug E. Doug), který mu začne dodávat drogy. Domnívá se, že s nimi na chvilku zapomene na události, které zažil. Bohužel drogy jeho stav výrazně zhoršují a jen probouzejí zadržovanou agresivitu. Jacob dojde k názoru, že svět se jen kvůli lidem stal špatným místem a rozhodne se jej začít čistit od lidské špíny... An Act of War je další variací Taxikáře, mění se jen místa, názvy válečných konfliktů a jména vyhořelých mužů... (Big Bear)
(více)Recenze (5)
Černobílá kamera je místy sice pěkná a dává tomu správnou atmosféru, ale dnešní potřeba "umělců" natáčet pomalé, rozvláčné filmy, které jsou silně dramatické, mě v poslední době opravdu unavuje. Jen ať si to zkoušejí, jen ať trénují, ale to neznamená, že se mi to bude líbit. Tohle je něco, co se mi svým pojetí, tempem a nudou prostě nelíbilo. ()
Rádoby artová sračka. Z válečným filmem to nemá co dělat. Ono to fakt působí jako by to mělo vyšší ambice či co, ale při umírání nudou během sledování vám dojde, že se jedná jen o sakra nepochopený vtip.5% ()
Tato málo známá záležitost i díky nízkému honodcení stála stranou mé pozornosti a to byla zatracená chyba! Jedná se totiž o hodně drsné psychologické drama. Pokud od toho někdo očekává válečnou záležitost, ať si pustí Ztraceni v akci s Chuckem a nebo nasype krmení nějakým dravějším rybičkám jak padlo níže v komentářích. Syndrom vyhoření a postraumatický syndrom vojáků veteránů byl dlouho neznámou věcí. Za 1. světové z někoho trpícího touto poruchou např. po intenzivní dělostřelecké palbě udělali v lepším případě zbabělce, v horším šel ke zdi za neuposlechnutí rozkazu atd... Ve 2. světové se už trochu tušilo, že lidská psychika u některých lidí je křehkou nádobou, přesto sám Patton měl pár problémů kvůli tomu, že několika vojákům nafackoval, protože byli v lazaratu a ,,nic jim nebylo''. Vietnam jasně ukázal, že i když se voják vrátí zpět živ a zdráv, neznamená to, že tam ve skutečnosti nezůstal... Po válce v Zálivu po Operaci Desert Storm se už s tímto faktorem počítalo a specializovaní doktoři měli plné ruce práce s vojáky, kteří si domů přivezli traumata z bojiště. A zde někde začíná náš příběh Jacoba. Zprvu jsem měl problém si příběh časově nějak zasadit, ale zvídavému divákovi filmaři připravili odpověď v podobě vysílání z rádia, kdy reportér ohlašuje, že v Oklahoma city došlo k bombovému útoku. Dál už jen sledujete zatraceně těžkej boj a to kurva o nic lehčí než tam v horkém Iráku Jacoba se svými nočními můrami i snahou vrátit se zpět a dát se do cajku. Bohužel zrovna jemu se pomoci zvenčí nedostává a když, jsou to jen krátkodobé zištné kontakty. V obsahu jsem film přirovnal k Taxikářovi. Může to znít jako troufalost srovnávat toto se Scorsesem. Jenže na mně to zapůsobilo stejně. Dávám tedy záměrně i díky místním akvaristům a znuděncům co nepochopili za 5 filmových kotoučů. * * * * * ()
Rozhodně stojí za shlédnutí. Není to válečný film, ale psychologické drama. A poměrně náročné a velmi slušně zpracované. Každému, kdo se zajímá o "syndrom války v zálivu", můžu film jen doporučit ..(.Podle expertů postihl syndrom války v Perském zálivu 175.000 až 210.000 amerických vojáků a dalších 200 tisíc veteránů z války s Irákem trpí také příznaky tohoto onemocnění) . Nicméně chápu, že pro někoho může být zábavnější vysílání "akvárka v televizi".... ( Goauld) ()
Nudnější film jsem snad ani neviděl... To už vysílání "akvárka" v televizi je záživnější. Chápu, že film popisující trauma válečného veterána, který byl svědkem mučení a následného kuchání svého spolubojovníka (ve filmu samozřejmě ani náznak, pouze jen "vyprávění" daného přeživšího veterána) může být -silný umělecký zážitek- nicméně v tomto podání je to maximální nuda. Film doporučuji jako nenáročnou kulisu k práci (facebookování, malování, škrábání brambor v kuchyni, při souloži...apod) nebot hladina zvuku je silně monotónní - bez nějakých náhlých zvýšených hladin, tudíž při těchto činnostech nijak výrazně neruší. Možná, že pokud by se zde z redakce CSFD někdo obtěžoval o napsání stručných informací o filmu (jinde běžně uváděných nad komentáři), asi bych byl tohoto dílka ušetřen a místo něj si pustil něco -aktivnějšího-. Štěstí pro mne, že jsem toto dílko neviděl v kině, ale v poklidu doma neb tam bych zajisté usnul (bez ohledu na to, zda bych před tím požil kafe), nebyl vzteklý ze zbytečně vyhozených financí (za dnes již tak drahého promítání) , nebot narozdíl od kina - mohu doma "tok videa" kdykoliv vypnout (případně zrychlit - přeskočit nezáživné scény - což v tomto případě je zbytečné, neb záživných scén se zde divák nedočká a jediná "akce" tudíž jsou záverečné titulky). ()
Reklama