Hrají:
Petra Nesvačilová (průvodce), Pavel Helan (průvodce), Jan Vondráček, Martin Veliký, Magdalena Zimová, Ludmila Němečková, Lukáš Typlt, Karel Wiencek, Josef Horák, Miroslav Saic, Slávek BílskýEpizody(6)
-
Memento vyhaslé hranice (E01)
-
Místa paměti (E02)
-
Vnímání Husa v cizině (E03)
-
Ve víru politiky (E04)
-
První komunista? (E05)
-
Jan Hus na přelomu tisíciletí (E06)
Obsahy(1)
Jak přispět něčím novým k 600. výročí upálení jedné z nejvýznamnějších postav českých i evropských dějin? O životě a díle Jana Husa bylo řečeno mnohé. Ale on žil ještě jeden život a o tom se tolik neví. Druhý život Jana Husa začíná vlastně už v okamžiku jeho smrti, kdy se stává reprezentantem a symbolem idejí husitství jak pro jeho pokračovatele tak i odpůrce.
V populárně-vzdělávacím cyklu České televize zkoumají historik Pavel Helan a dokumentaristka Petra Nesvačilová (jako zástupkyně laické veřejnosti), jak se v dějinách pohled na Jana Husa proměňoval.
Tento církevní reformátor byl v průběhu doby považován za arcikacíře, zločince, českého vlastence i vzorového revolucionáře. Odkazoval se k němu T. G. Masaryk, v mládí ho obdivoval Mussolini, oháněl se jím i komunista Zdeněk Nejedlý. Každá doba si jeho odkaz upravovala a proměňovala ke svému vlastnímu obrazu. S trochou nadsázky se dá říci – sotva byl upálen, už se jím oháněl kde kdo, aby známou postavu zneužil nebo využil pro svůj prospěch.
Jeho slavné věty o pravdě asi znají všichni ze školy, dokonce nad Pražským hradem vlaje prezidentská zástava s „husitským" heslem – Pravda vítězí. Ale málokdo si uvědomuje, že Mistr Jan Hus mluvil o Pravdě absolutní, boží pravdě.
Cyklus není jen svědectvím o Janu Husovi, ale také vyprávěním o proměnách českého vztahu k náboženství, politice a kultuře v průběhu několika staletí. A také o mediálních manipulacích. Což je téma dnes ještě aktuálnější než v minulosti.
(Česká televize)
Recenze uživatele Mlle k tomuto seriálu (1)
Druhý život Mistra Jana Husa (2015)
Můžeme ignorovat, že některé ženy nedokážou odhadnout vhodné šatstvo pro svou postavu a zdůrazňují, co by bylo lépe skrýt. Můžeme pominout i to, že selže kostymérka a takto oblečená reportérka se dostane do vysílání. Lze sice těžko pochybovat o tom, že to není z imitativního (výchovného) hlediska taky důležité, ale když se zkrátka budeme trochu snažit, obojí můžeme s přivřením oka přehlédnout coby obraz „šatu vnějšího, nikoli vnitřního“. Co lze ale pochopit stěží je to, proč v seriozním dokumentu, který konečně, zevrubně a současnou formou uvádí mnohé zkreslené informace na pravou míru, vystupuje osoba jednak mimo kterýkoliv z oborů, jenž se osobností Jana Husa zabývají, která si ale navíc nedokáže osvojit ani základy spisovného jazyka, natož pak především civilizovaného projevu. Pro něco tak nevhodného už omluvu najít nelze. Existuje přece obrovská hromada mnohem vhodnějších dívek a paní, pokud už chtěl mít režisér v obraze figuru, které budou příběhy vyprávěny, nebo zkrátka jen „nějakou tu ženskou“. Slečna má nepříjemné vystupování a dikci vhodnou do hospody. V seriálu o vývoji popu – dejme tomu – ale proč je proboha tady? Že by ze známosti z filmových kruhů? Škoda. Její postava je jediným škraloupem seriálu, který se překvapivě povedl, i když samozřejmě trochu zarazí, že s takovým výtvorem přichází v ČT až 25 let po změně režimu. O to usazenější už ale dnes prezentované informace jsou. Nebýt té podivuhodné manekýny, hodnotím ještě výš, scény s ní musím přetáčet, ale zbytek stojí za pozornost. ()