Obsahy(1)
Sugestivní portréty starých lidí z Liptova a Oravy, kteří dokážou i ve stavu civilizačního chaosu a nejistoty žít vnitřně svobodní. Tvůrci filmu, režisérovi a scenáristovi Dušanu Hanákovi, inspirovanému fotografickými cykly Martina Martinčeka, se s výjimečnou citlivostí podařilo zachytit jedinečnost sledovaných postav, jejich svérázné postoje k životu i vzácnou morální čistotu. (NFA)
(více)Recenze (130)
Jeden z nejlepších dokumentů, ne-li nejlepší jaký jsem kdy viděl. Emocionální náboj tohoto snímku působí jako kulka z Magnum .45 která Vám prolétá hlavou zas a znova... "Jsem člověk, který se asi ze všech lidí na světě nejčastěji dotýká rukama země" - věta, která mi vzala dech... "Jaká je nejcennější věc v životě?" - otázka, která tento dokument posouvá ještě o příčku nad dokumenty dokonalé... ()
Stáří zobrazované ve své syrovosti - ať už hloupé, či léty zkušené... Mužové a ženy venkova vypovídají o svých životech, trousí různá životní moudra a snaží se přežít. Jejich život není jednoduchý - ba spíš naopak je to dřina za dřinou. Ale i přesto jim díky tomuto snímku budete asi závidět. Stařečci se smějí, otevírají na vás svá bezzubá ústa, občas se obraz zastaví a vy si je můžete prohlédnout zblízka (umný a nedráždivý přechod k fotocyklům). Krásný film, který musí potěšit každého, kdo nemá v srdci kus kamene... Zvláště bych vyzdvihnul vhodně zvolené persony a zkušenou režii, která jde ruku v ruce s kamerou a fotocykly. Obrazy starého sveta dokazují, že propojením fotografií a "klasického" filmu lze docílit zajímavého a nevšedního zážitku. ()
„A smrti viac nebolo. Ani bolesti.“ Ak ste normálny, toto vám musí roztrhnúť srdce. Smutný a geniálny dokument zo starých čias, ktorého obyvatelia už dávno nie sú medzi nami. Z čias, ktoré sa už viac nevrátia. Dokonalé zachytenie nielen miesta (chudobný slovenský vidiek začiatku 70. rokov 20. storočia, ktorého obyvatelia museli každý deň tvrdo pracovať, aby mali čo jesť), ale i pomaly, ale isto odchádzajúcej doby, ktorá sa už nikdy nevráti, navždy zanikne a zostanú po nej len archívne pozostatky v podobe fotiek alebo práve tohto famózneho dokumentu. Samozrejmosťou je úchvatná kamera, výprava a samozrejme jednotliví protagonisti. Ťažko sa mi to pozeralo. Strašne ťažko. Úchvatný, zničujúci film. ()
Neodpadávam nadšenim z tohto dokumentu o prežívaní staroby niekde v zabudnutej dedine. Nenásilne podané to je, dopĺňa to výborná hudba, ale poetické až príliš. Nedozvedáme sa skoro nič o osudoch starčekov a stareniek, pokiaľ to sám zrozumiteľne nepovie. A prečo bol film trezorový, to je záhadou, snáď vadila tá fotografia generála Svobodu, ktorá sa objaví v nevhodnom kontexte ako súčasť domácej fotogalérie. –––– Vtáky aj duše sa vracajú tam, kde boli šťastné. –––– Prestanem robiť, a dušu vypustím. ()
Jak bych normálně upovídané staříky ve vlacích, na zastávkách, ve frontách na cokoliv, systematicky vyvražďovala, nebo alespoň humánně krotila pomocí roubíků, tady jsem jen poslušně naslouchala a tupě přikyvovala i krajně laickému popisu přistání na Měsíci. Krása Hanákových obrazů je odzbrojující svojí čistotou a jednoduchostí. Dokonale navíc funguje i propojení s Martinčekovými fotografiemi. Takhle nějak si představuji lidskou krásu - 5 bez váhání. ()
Galerie (9)
Photo © Slovenský filmový ústav
Zajímavosti (5)
- Svojou poetikou vzbudil film výčitky ideologických dozorcov a bol označený za “estetiku škaredosti“. (Raccoon.city)
- Film byl roku 2000 zvolen v anketě filmových kritik zvolen nejepším slovenským filmem všech dob. (Bediverecs)
- Film byl dlouho v trezoru a premiéru měl až v roce 1989. (hippyman)
Reklama