Vidím jenom tebe

Na začátku zajímavě vyhlížející a vizuálně strhující příběh, který skýtá obrovský potenciál, který bohužel zůstává trestuhodně nenaplněn, což vám postupně dochází minutu za minutou a stejným tempem vás tedy postupně opouští víra v dobrý výsledek. Tempo je extémně pomalé, což by samo o sobě nevadilo, jenže postavy a jejich osudy nejsou dostatečně zajímavé na to, abyste si chtěli každý okamžik vychutnávat do syta. Když dorazí konec, jedná se sice o zajímavé rozuzlení, ale stále je to málo a příliš pozdě. Příběhová podstata filmu, která by měla být hlavním tahounem se z nějakého neznámého důvodu rozehráva hrozně pomalu a pozdě a je zkoumána pouze okrajově, což ambice filmu totálně zabíjí. (04.03.2018)

Filmů na téma nevidomé ústřední hrdinky, která si díky svému handicepu nemůže být vším děním okolo své osoby zrovna úplně dvakrát jistá, vznikl už nespočet, zvlášť tedy navíc v thrillerovém žánru, a tak chápu, že pokud už nějaký další takový projekt přeci jen vznikne, snaží se ho tvůrci co nejvíce odlišit, či ozvláštnit jakýmkoliv způsobem od veškerých svých předchůdců. A právě o to se snažil i v případě All I See is you uznávaný Marc Forster, ovšem na rovinu musím konstatovat, že ačkoliv se mu to jistým způsobem i podařilo, tak ona jeho inovativní cesta mě zcela minula. Jeho snímek je totiž prázdný, nudný a těžce nevýrazný. Thrillerovou zápletku to každopádně naznačovalo prakticky jen na začátku, postupně se to ale celé přeměnilo na zatraceně nefunkční romantické drama, s mdlými postavami, podivně kostrbatě vystavěnou zápletkou a pointou tak mizernou, že divák při závěrečných titulcích musí bohužel prostě času, stráveného ve společnosti této podívané, jen hořce litovat. Zkrátka, žádná atmosféra, žádné napětí, žádné emoce a mrzký pokus o vizuální zpracování v artovém stylu nejsou jednoduše zcela příznivé ingredience, ze kterých by se dal namíchat dobrý film. Fakt hodně mizerná podívaná. (19.08.2018)

Pozoruhodná záležitost, Blake naprosto úžasná a Jason jí báječně sekunduje, příběh spokojeného manželského páru, kterému operace očí radikálně změní život. Pozvolný rozklad vztahu je drtivý, nedůvěra se vkrádá, žárlivost sílí. Vidět, či nevidět? To je, oč tu běží... Zajímavá kamera, krásná hudba, tvůrčí nápaditost. (16.12.2018)

Podobně smíšené pocity jako před lety s Hranicí života (2005), řekl bych. Formálně ozvláštněné jsou oba snímky, ovšem tehdy to bylo o namáhání mozkových závitů (ač se stejně zvláštními výsledky), tentokrát nám režisér Marc Forster předkládá dějově poměrně prostý snímek. Blake Lively kdysi přišla o zrak, takže je z velké míry závislá na manželovi Jasonu Clarkovi. Jenže poté, co se naskytne možnost transplantace, je všechno jinak: ona poznává barvy života, jeho začíná znepokojovat, že se před krásnou (a dosud zranitelnou) ženou rozprostírají nové možnosti. Vizuálně je to znovu pecka, Forster je interesantní a minimalistický, hraje si s obrazem, sype nápady. Navíc má od začátku své kariéry chuť experimentovat, být žánrově rozličný (například jeho poslední přírůstek je Kryštůfek Robin, což hovoří za vše). Surrealistické vsuvky jsou sice už lehce zbytečné, na druhou stranu je fajn ty drobné náznaky a intriky rozpoznávat. Dialogy (a obecně rozpory ve vztahu) místy tahají za uši, Blake nicméně znovu krásná a dokazující, že to s ambicióznějšími projekty myslí vážně. (21.08.2018)

Bravurně odvedená slepota. Marc Forster by měl točit jen psychologické filmy. Bravurně si s často propíraným tématem vyhrál, plus vynikající přechod u nevidomé z fáze slepoty do vidění na jedno oko. Snad první film svého druhu, u něhož si divák uvědomí, že si má zrak chránit jako bulvy v kebuli. Nejhorší je, že neuvidí kozy, pekáče, ovšem to je jen zlomek zrakového vjemu. O Blake Lively se říká, že lépe vypadá než hraje. Tak s tím nesouhlasím, je ale fakt, že měla tentokrát schopného partnera. Jason Clarke ve své kreaci podává nejzajímavější herecký výkon své dosavadní kariéry. A pak je zde na přetřes její vytuněné poprsí. Lively s Clarkem spolu rozehrávají pestrou (vizuální) hru, kdy návrat zraku slepé barbíně změní dosavadní vyrovnaný průběh manželství a jeho priority. Vzala si ho, když byla nevidomá, až uviděla, koho měla po celou dobu po svém boku, už ho tak nelovískovala. A z upjaté ženy se stala rázem žena s vizáží kurviska. Neméně poutavá je i technická stránka filmu, respektive znázornění pasáží očima slepce, kde dominuje skvělá vizualizační kamera Matthiase Koenigswiesera. Je jich zde velké množství a jsou pěkně vypiplané. K intenzivnímu zážitku také přispívá hudební doprovod Marca Streitenfelda. Film se i lehce vrhá do soft erotiky, nevychází mu to jen v rovině thrilleru, kam nakoukne jen velmi nesměle a nevýrazně. Forster natočil svůj technicky nejnáročnější film. Pokud chce ještě někdy v budoucnu zavadit o prestižní filmová ocenění, měl by se věnovat podobným psychologickým tvarům. 10/10 (09.08.2018)