Noci šelem

"Jsem sestaven z malých kousků svého já, rozházených a znovu přilepených k sobě. Jedno jakým způsobem. Někdy se sám sebe ptám kdo mě nakazil, ale nikomu bych to nepřál. Vidím znovu spálené obličeje nahrazené obrazem viru." .... Je to už hodně dávno kdy jsem poprvé viděla Noci šelem a dodnes si pamatuji jak silně na mě tenkrát zapůsobily. Intimní zpověď charismatického Cyrila Collarda o jeho boji se smrtelnou nemocí. Promiskuita,sobeckost ,bezohlednost vůči druhým,touha žít,strach ze smrti. Jean si užívá naplno nezávazného sexu a odmítá připustit si svou lásku k mladičké Lauře. Strach je silnější soupeř. Na konci toho všeho přichází přiznání touhy po lásce. Výzva na souboj s tou zákeřnou mrchou. Cyril ho nakonec prohrál ale kousek sebe, svých pocitů zanechal i tady v tomto nezapomenutelném filmu. (12.05.2013)

Noci šelem jsou ukázkou toho, že i tak závažné téma jako je problematika onemocnění AIDS se dá natočit se ctí, bez zbytečné slzopudnosti a falešného sentimentu. Srovnání se známější Philadelphií je nabíledni a sračkoidní americká selanka z něj vychází poražena nikoliv na body, ale stylem těžkého K.O. v prvním kole. Cyril Collard, jemuž byl film celovečerní premiérou i derniérou, se nemusí ohánět lacinými a sladkobolnými gesty. Stačí mu totiž jediné-sázka na pravdu. V tomto případě dokonce na svoji vlastní pravdu, na popis vlastního života - Collard si snímek sám nafilmoval podle vlastního autobiografického románu a zahrál si v něm i hlavní roli. Tam, kde museli tvůrci Philadelphie pracně a často také velmi trapně fabulovat, se "Noci" mohou opřít o autentičnost scén, např. zpod Grenellského mostu. Nelze zapomenout na skvělý hudební doprovod. Ve filmu zazní písničky od skupin jako New Model Army, Pogues, Noir Desir a mnoha dalších, několik skladeb je potom i z Collardova sólového alba.Cyril Collard zemřel v roce 1993, tři dny před udílením Césarů. Film získal celkem čtyři ocenění, dvě přímo pro Collarda-nejlepší film, nejlepší debut. (15.11.2006)

Jako 13leté lesbické štěně se potajnu četla, pod dekou, horlivě knihu od Cyrila Collard. Uběhlo pár let a já jsem sehnala film. Chyba má, chyba má největší. Cyril není herec a celé je to pofiderní. Už to nejsou pocity, které při čtení řádků prožívám, je to doslova nuda. Nebarvité. Ovšem věřím, že pro nového diváka, neznalého předlohy, to může být jeden z nejsilnějších zážitků. Užijte si to, já to už po druhé vidět nemusím. (18.03.2011)

Potřebovala bych film vidět znovu, protože teď jsem na konci knížky a tam je jeden zásadní rozdíl mezi druhou větou v obsahu zde výše: ...je začínající filmař, co žije nevázaným životem, NEŽ zjistí, že je HIV pozitivní! On jím totiž žije i POTOM, bez ohledu na to, koho nakazí. Chová se doslova odporně k Lauře, k celému svému okolí. Sice má výčitky a dost se v tom babrá, ale to je málo. Na knížce mi právě připadá cenné, že se Cyril neidealizuje, nedělá ze sebě oběť, vinu vidí jen a jen u sebe. Tak bych chtěla zjistit, jak je to ve filmu, už si to moc nepamatuju, jenom že se mi hodně "líbil" a teď nevím, jestli to třeba taky tenkrát nebylo pro to, že šel Cyril do sebe. Jestli se ve filmu jen trochu idealizuje (i když to dělá autor, režisér a herec v jednom), okamžitě srazím hodnocení. Pro ubližování druhým, ať z vrozené krutosti, zbabělosti nebo nezodpovědnosti a sobectví, a jeho omlouvání opravdu žádné pochopení nemám. A zajímavá forma nebo sympatičtí herci (což teda Boehringorová zrovna ale není) mi k dobrému hodnocení nestačí. No třeba se rozepisuju zbytečně a je jenom chyba v obsahu výše. Každopádně si film musím sehnat a pak uvidíme. Jinak chudákovi Cyrilovi jsem já i moje hodnocení už stejně jedno. (14.07.2011)

Francúzi sú tak vášniví, tak zažratí do sexu a romantickej lásky, že si neviem predstaviť, v akej inej krajine by mohol vzniknúť film Noci šeliem. Na následky nehľadia, dôležitá je prítomnosť. Videl som ho v pomerne mladom veku, tak na mňa jeho značná kontroverznosť dosť zapôsobila. Či by to podobne fungovalo aj dnes, neviem, možno by nebolo od veci to znova s ním skúsiť. (01.02.2013)